Na začátku dubna se poštěstilo šestičlenné skupině žáků oboru zdravotnické lyceum (4 dívky a 2 chlapci), vycestovat a 14 dnů pobývat v norském Fredrikstadu. I tento rok pokračujeme ve spolupráci s naším osvědčeným partnerem – školou Glemmen videregående skole.
Naše stáže probíhaly ve školce Læringsverkstedet Doremi Trosvik, dvě žákyně docházely do Children´s International School (CIS) a dva žáci do domova pro klienty s demencí, Østsiden sykehjem. Naprostým zážitkem byla každodenní doprava do domova a CIS bezplatnou lodní „MHD“ po řece Glommě.
Stáž v domově pro klienty s demencí byla pro nás naprosto novým zážitkem, protože během středoškolského studia na praxe do zařízení nechodíme. Zajišťovali jsme klientům základní potřeby, hovořili s nimi a dělali jim společnost. Tým v domově je multikulturní a pohybuje se zde velké množství studentů.
Ve školce jsme se velice rychle sžili s dětmi, které jsou opravdu z multikulturního prostředí. Před naším příjezdem končil Ramadán a my jsme se během naší stáže připravovali na Velikonoce, tomu byly také částečně uzpůsobené aktivity s dětmi. Například během vystřihování a malování zajíčků pro jednu skupinu dětí si jedna z nás připravila krátkou prezentaci a povídání o Velikonocích a zvycích u nás v České republice. Zapojili jsme se do hraní hry na školním hřišti, jednu holčičku jsme naučili česky říkanku „Vařila myška kašičku“, počítat do deseti a říkat „ahoj“. Děti byly úžasné, nebály se kontaktu a rády se mazlily. Do žádné aktivity se děti nenutily, stejně tak do jídla. Po obědě následoval „rest time“, ale jen na krátkou dobu a děti, i ty nejmenší, nespaly. Už od malička jsou vedené k samostatnosti.
V mezinárodní škole začínal den srazem před školou, žáci odložili své batohy do řady na zem a při zazvonění v 8 hodin se spořádaně seřadili do řady, každá třída zvlášť, a odcházeli pak v řadě pod dohledem učitelek do šatny. Celá výuka probíhala v angličtině, stejně tak komunikace mezi žáky navzájem, mezi učiteli a mezi učiteli a žáky. Děti do třídy vstupovaly až poté, co učitelka otevřela a s každým z nich se pozdravila podáním ruky, případně smluvenými gesty. Rozvrh naší 6. třídy byl od 8 hodin do 14:30 a jednotlivé vyučovací hodiny byly rozfázované na půlhodinové části, které ale nebyly oddělené zvoněním. Větší pauza na drobnou svačinu byla součástí 3. a 4. půlhodiny. Mezi 11:30 a 12:30 byl čas na venkovní aktivity a oběd. Od 14:30 pak probíhalo něco jako naše družina, ta ale nebyla povinná pro všechny děti.
Vyučovala se matematika, norština, angličtina, tělocvik, hra na čelo/housle, výtvarná výchova, něco jako občanská výchova, zpěv, tanec. Jednou týdně se děti 1. – 5. třídy sešly v hudební/taneční místnosti a skupina žáků měla připravenou krátkou prezentaci, kterou zbývajícím přednesli. Například na téma, proč je nutné recyklovat baterie. Také nás upoutal způsob, jakým se děti učily dělit (viz fotka).
V hodinách, které bychom mohli nazvat občanskou výukou, se děti učily diskutovat na předem zadané téma, například oponovat předkládaným faktům.
Každý žák 1. – 6. třídy dostává od školy tablet, který je nezbytnou součástí školního batohu, sešity nepoužívají. Na tabletu kupříkladu probíhala i výtvarná výchova, kdy děti měly za úkol stínovat nasdílený obrázek. Podle slov ředitelky však není výuka v této škole typická pro ostatní veřejné norské školy.
Díky stáži jsme mohli procvičit anglický jazyk v každodenní konverzaci. O víkendu jsme poznali hlavní město Oslo a vyhlídkové místo na ostrůvku Glufsa, které je tvořeno velkými oblými kameny a omýváno mořem oslofjordu.
Zapojení do programu Erasmus+ můžeme jen doporučit; člověk se naučí trošku vystoupit z komfortní zóny a pozná jiné prostředí, jinou přírodu a architekturu.
Farven Norge, her var det fint!
