Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger27142125
Aktualizace: 20 min 1 sek zpět

Adam Cvik, Petr Polívka: Superhrdinové ve vaší tělocvičně

31 Červenec, 2019 - 02:00
Tělesná výchova v dnešní době? Pro mnohé učitele noční můra. Proč? Žáci nemají zájem, chuť, nechtějí se hýbat nebo si jen hrát. Podle závěru statistiky Státní zdravotního ústavu (Výsledky studie „Zdraví dětí 2016“, 2016) trpí až 10 % dětské populace obezitou, nejvíce pak děti v 5. a 9. roce, zejména chlapci. Na to je vázáno vadné držení těla, kterým trpí 42 % všech dětí s vyšší hmotností. Co s tím? Jak tomu předejít?


Tuto otázku si kladou rodiče nejednoho dítěte, jejich potomci nechtějí chodit do sportovních kroužků, a tak rodiče svoji pozornost obracejí na učitele tělesné výchovy. Bohužel v současné době, kdy svět dětí ovládají počítače, chytré telefony, trend udávají tzv. youtubeři a dětem stačí vstřelit gól ve FIFA hře na play stationu, to učitelé ve škole nemají vůbec jednoduché, obzvláště při hodině tělesné výchovy. Nicméně si myslím, že při začlenění správné pohybové aktivity s vhodnou motivací, která vychází z „dnešního“ světa dětí, se dají žáci v hodině tělesné výchovy namotivovat k pohybu velice snadno. A to je cílem následujících řádků.

Tělocvik jinak, ale stále podle RVP

Moje praxe, vedoucí a koordinátor na zotavovacích akcích, mi otevřela oči. Podle mého děti jeví zájem o pohyb a sport, pokud je zaujmeme činností, která je jim blízká. Nemyslím tím konkrétní sport, ale oblast tematického začlenění aktivity, jako je film, seriál nebo počítačová hra. Pro rozvoj základních pohybových dovedností stačí vhodnou aktivitu „navléct“ na činnost nebo hrdiny z již zmiňovaných oblastí filmu, … Ze školní praxe vím, že na velké tvoření není čas a letní tábor je něco jiného než výuka ve škole, ale ve finále jde o jedno a to samé.

Pro školu definuje RVP vzdělávací obor Tělesná výchova jako: „Součást komplexnějšího vzdělávání žáků v problematice zdraví směřuje na jedné straně k poznání vlastních pohybových možností a zájmů, na druhé straně k poznávání účinků konkrétních pohybových činností na tělesnou zdatnost, duševní a sociální pohodu. Pohybové vzdělávání postupuje od spontánní pohybové činnosti žáků k činnosti řízené a výběrové. (RVP ZV, 5.8, s. 92). Dle mého názoru splňují tyto body i aktivity na táboře, kde je motivace jednodušší. Při sledování dětí na táborech vidím, jak děti rozvíjí základní pohybové návyky, aniž by o tom věděly, jelikož jsou motivovány aktivitou nebo hrou, která je podpořena příběhem nebo činností, kterou velice dobře znají.

Proč si tedy nepomůžete vhodně motivovanou aktivitou, která bude žáky bavit a bude naplňovat výše zmiňované výstupy? Samozřejmostí je, že se děti na tábor většinou hlásí dobrovolně a z vlastní iniciativy. Při zotavovací akci se pohybují v odlišných podmínkách. Tábor si také můžou zvolit podle preferencí, zájmů nebo příběhu, který akci provází. Ale ani tohle vás nemusí odradit. Není potřeba chystat složitou aktivitu, postačí, když si připravíme jednoduchou hru, která je motivována tématem, které žáky vaší třídy nejvíce zajímá. Ukázku takové aktivity uvádím v pokračování článku.

„Pohybová dovednost je učením získaný předpoklad účelně, rychle a úsporně řešit daný pohybový úkol. Je zřejmé, že pohybové dovednosti jsou komplexem psychomotorických projevů člověka (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta Pedagogická, Katedra tělesné a sportovní výchovy, 2010). Pro rozvoj jednotlivých složek pohybových dovedností (př. různé formy běhu – slalom; manipulace, házení a střelba míčem; prvky základní gymnastiky – dřep, kotoul, …; a další) si připravíte stanoviště, na kterých probíhají cvičení zaměřená na daný pohybový úkol. Vyučovací hodina probíhá formou kruhového tréninku, kdy žáci na stanovišti plní zadané úkoly. Agenti a superhrdinové v praxi

V rámci táborového programu jsem chystal stanoviště na rozvoj různých pohybových dovedností a jako motivační složku zvolil komiksový svět Marvelu plný superhrdinů a tajných agentů. I žák první třídy vám řekne alespoň jednoho hrdinu komiksových sérií. Proto sázím i u této aktivity na to, že děti postavy znají a rády se přidají do příběhu, i když jen na jednu vyučovací hodinu tělesné výchovy. Pro motivaci jsem využil příběh z komiksové série Avengers, přijetí nových agentů do služeb organizace (SHIELD), která v komiksu agenty sdružuje a za pomoci superhrdinů chrání svět před nepřáteli. Žáci představují agenty, kteří se ucházejí o pozici v organizaci.

Na každém stanovišti, které si připravíte v tělocvičně nebo venku (záleží na ročním období a podmínkách, které máte k dispozici), budou děti plnit aktivitu, která odpovídá zadané pohybové aktivitě, viz výše. Aktivita bude motivována pohybovou dovedností, kterou musí zvládnout každý agent. Žáky namotivujte tím, že je důležité, aby byl agent výborně fyzicky připravený, aby mohl pracovat po boku superhrdinů.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 6: Naše prázdninová povídka

31 Červenec, 2019 - 01:00
Zadání aktivity: 1.Na stránce Naše prázdninová povídka si přečtěte aktuální verzi povídky. 2.Napište její krátké pokračování v rozsahu 1–6 vět, maximálně však 100 slov. 3.Pomocí tlačítka Edit zeditujte stránku s povídkou a na její konec, do nového odstavce, vložte své pokračování. 4.Na konce tohoto odstavce (bezprostředně za svůj text) uveďte do závorky své uživatelské jméno či křestní jméno, aby bylo patrné, že je tato část příběhu vaše. Poté stránku uložte.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Technika anglicky. Školy vylepšují výuku jazyků

30 Červenec, 2019 - 14:44
Nejen klasické hodiny angličtiny, ale i odborné předměty v anglickém jazyce. Střední školy v Moravskoslezském kraji cílí na jazyky, nároky na jejich znalosti u absolventů totiž rostou a angličtina se pro zaměstnavatele v kraji stala již téměř samozřejmostí. Zdokonalit se kvůli tomu musejí i pedagogové. Nejen angličtináři, ale také učitelé odborných předmětů. Reportáž přináší MF DNES.


Na osmi vybraných středních odborných školách, především u strojírenských oborů, se výuka odborných předmětů více propojí s angličtinou. Tamní učitelé absolvují desítky hodin, aby znalosti odborné angličtiny předávali dál.

„Program akcentuje jazykovou průpravu pedagogů, ať už jsou to angličtináři, nebo učitelé odborných předmětů. Seznámí se s metodou CLIL, která je založená na výuce odborného předmětu v cizím jazyce. Tento způsob výuky může být pro středoškoláky mnohem přitažlivější než klasické hodiny,“ konstatoval náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny.

Hejtmanství projekt Yes, I do loni na pěti školách vyzkoušelo pilotně a vyčlenilo na něj 1,6 milionu korun. V novém školním roce zvyšuje počet zapojených škol a náklady vyčíslilo na 2,8 milionu.


Celý text naleznete v MF DNES
Kategorie: Česká škola

Tomáš Feřtek: Dvě špatné zprávy pro Vladimíra Dlouhého. Důvod, proč podnikatelé „nemají lidi“, je nejjednodušší z možných

30 Červenec, 2019 - 03:00
„Mám pro pana Dlouhého dvě zprávy, které ho nepotěší. Za prvé, vzdělávací systém se požadavkům průmyslu a podnikatelů už dávno přizpůsobil - to je jedna z jeho hlavních charakteristik a nejspíš je to i jedna z příčin jeho problematických výkonů. Na středoškolských technických oborech máme dlouhodobě dvojnásobek žáků než na všeobecně vzdělávacích (zhruba 240 000 ku 120 000),“ reaguje Tomáš Feřtek v Respektu na vystoupení šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého v DVTV, který má za to, že by se vzdělávací systém měl „pootočit“ a přizpůsobit podnikatelům.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)Feřtek pokračuje:

Ve většině zemí západní Evropy je to právě naopak a ovlivňuje to naše rakousko-uhersko-komunistická průmyslová tradice.

Přesto podnikatelé nemají dost lidí. Čím to je? Jedno číslo Vladimír Dlouhý nezmínil, i když je nepravděpodobné, že by ho neznal. Navíc je to číslo, které lze zpochybnit či relativizovat jen obtížně. Ještě v roce 2007 měl populační ročník osmnáctiletých 140 000 lidí, v roce 2017 to bylo 100 000 lidí. Na techniky a netechniky, vyučené a maturující, jsou rozděleni víceméně pořád stejně...

A ta druhá zpráva. Za takové situace ministerstvo školství více řemeslníků nezajistí. Stejně jako těžko „dodá“ více - dejme tomu - učitelů. Dnes už nedává smysl stavět proti sobě humanitní a technické vzdělání. Jistěže nám chybí řemeslníci, ale stejně dramatický je hrozící nedostatek učitelů, lékařů, školních psychologů. To jsou absolventi humanitních oborů. Snažit se regulacemi měnit studijní preference žáků je marná cesta... Důvod, proč podnikatelé, které zastupuje pan Dlouhý, nemají lidi, je ten nejjednodušší možný. Ti lidé se prostě nenarodili.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

České učebnice jsou grafická šílenost, říká autorka oceňovaného slabikáře

30 Červenec, 2019 - 02:00
Designérka a ilustrátorka Soňa Juríková získala za svůj projekt slabikáře, který byl její bakalářskou prací, mimo jiné 2. místo ve studentské kategorii za nejkrásnější knihu roku 2018. „Brala jsem to jako odrazový můstek k učebnicím, z jejichž grafické podoby mě často doslova bolí oči,“ říká současná studentka VŠVU v Bratislavě pro Radio Wave.


Soňa Juríková (facebook.com)„Už dlouho jsem si říkala, že bych chtěla zkusit redesignovat nějakou učebnici, jejichž grafická podoba je u nás podle mého velmi špatná. A protože ve slabikáři má člověk docela velkou volnost, rozhodnula jsem se začít právě jeho návrhem,“ vysvětluje ilustrátorka.

Nad oficiálním vydáním slabikáře nicméně podle Juríkové slov stále visí otazník. „Texty jsem měla od konkrétního vydavatelství, které neprodává svá práva, takže ho nemůžu vydat nikde jinde. A to nakladatelství mi řeklo, že se mu do portfolia tak úplně nehodí, ale jsme předběžně domluvení na doplňkové učebnici s ilustracemi a designem, které jsem v mém slabikáři použila.“


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

České dny pro evropský výzkum CZEDER 2019

30 Červenec, 2019 - 01:00
Ve dnech 30. až 31. října 2019 se uskuteční 17. ročník Českých dní pro evropský výzkum CZEDER 2019. Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v úzké spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd ČR.


Program 1. dne konference vyplní diskuze o tématech souvisejících s posilováním účasti a zvyšováním aktivity českých výzkumných organizací a podniků v budoucím 9. rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021-2027). Za účasti zástupce Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace Renza Tomelliniho bude rovněž představena koncepce strategického plánování 9. rámcového programu EU a tzv. misí, které se stanou integrální součástí rámcového programu EU v jeho nadcházejícím běhu vůbec poprvé. Samostatný diskuzní blok bude věnován rovněž výzkumným infrastrukturám, a to konkrétně tématu synergií při využívání prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů a rámcových programů EU pro výzkum a inovace při budování a internacionalizaci jejich kapacit.

Dějiště 2. dne konference se z prostor Hotelu International přesune do prostor Technologického centra Akademie věd ČR a jeho program se zaměří předně na shrnutí dosavadní účasti institucí ČR v rámcovém programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020), resp. prezentaci dosažených výsledků účastníků z ČR a strategií jejich úspěšných účastí.

Možnost registrace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Michal Komárek: Věčná krize učňovského školství – realita nebo chiméra?

29 Červenec, 2019 - 03:00
„Už více než dvacet let prožíváme tajemný hospodářský zázrak. Po celou dobu se podle tvrzení firem a průmyslových svazů potýkáme s akutním nedostatkem technických pracovníků a řemeslníků a úpadkem učilišť. Firmy a lobbistické skupiny varují, že nemají zaměstnance, a že když už náhodou na nějakého učně narazí, pak rychle zjistí, že nic neumí,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.
Michal Komárek (archiv autora)Komárek mimo jiné říká:

Vede to k důležitým otázkám.

Je hrozba úpadku učilišť a zájmu o ně mezi dětmi jen jakási chiméra? Smyšlenka lobbistů? Neschopnost pochopit, že doba se mění a učňů už prostě nikdy nebude tolik jako před 30 lety?

Nebo je to vážný problém, který ale český stát nedokáže nijak řešit?

A jak je možné, že ekonomika funguje, i když je dlouhodobě nedostatek klíčových profesí? A čím to, že byť před 20 lety stejně jako dnes byl o učně takový zájem, končili mezi nezaměstnanými mnohem častěji než maturanti?

V tomto komentáři není prostor na podrobný rozbor těch otázek, jeho autor tak chce zdůraznit tři základní body:

K úpadku učilišť opravdu dochází. Ale je třeba se na něj dívat nikoli jako na problém počtu žáků, nýbrž jako na otázku, co, proč a jak se tam žáci učí.

Když nás někdo děsí katastrofickou představou o neodvratném úpadku, pokud nepošleme děti do učení, neškodí se zamyslet, jestli nesleduje jenom svůj omezený krátkodobý zájem.

Jde vlastně o jednoduché uplatnění zásady předběžné opatrnosti: Kdokoli redukuje školy na přípravky pro zaměstnání, je krajně podezřelý a nedůvěryhodný.

Pravděpodobně chce odvést naše dítě do své firmy. A musí to udělat rychle – dřív, než děcko napadne, že by mohlo dělat i něco jiného.


Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Studenti hledají bydlení. Kolejí je málo, na bytech je majitelé nechtějí

29 Červenec, 2019 - 01:00
Rostoucí ceny nájmů a rekonstrukce kolejí znesnadňují život studentům. Ubytovací kapacity nepokrývají zájem například na dvou největších českých vysokých školách, na brněnské Masarykově univerzitě a pražské Karlově univerzitě. Studenti se proto musí ubytovat na kolejích cizí školy či platit drahý byt. Tam je však majitelé častokrát nechtějí. Reportáž přináší iDNES.


Tereza Fojtová (muni.cz)Pro studenty má MU připravených 3 825 míst. „Převis poptávky registrujeme zejména v období po zápisech, během roku se ale poptávka a nabídka téměř vyrovná,” řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová. Někteří studenti se podle ní v průběhu roku seznámí s městem, najdou si kamarády a odstěhují se do bytu.

Obdobné problémy mají studenti i v hlavním městě. „Současná poptávka po studentském ubytování v letošním i loňském roce převyšovala nabídku,” přiznal mluvčí Univerzity Karlovy Petr Podzimek. Jelikož internetový systém žádostí o koleje se po vyčerpání kapacity uzavře, nezná přesná čísla neubytovaných studentů. „Ale odhadem se jedná asi o deset až patnáct procent,” odhadl Podzimek.

Majitelé bytů studenty často ubytovat nechtějí. „Obávají se hluku, poškození zařízení nemovitosti nebo třeba toho, že studenti nebudou chtít platit nájemné v letních měsících, kdy mají prázdniny,” vysvětlila Kristýna Řezáčová z realitní kanceláře RE/MAX. Nájem u studentských bytů tak často převyšuje tržní cenu, aby vykompenzoval rychlejší opotřebení.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Výzva k nominaci učitelů na ocenění za zapojování digitálních technologií do výuky

29 Červenec, 2019 - 00:00
Mezi učiteli je velké množství kreativních učitelů, kteří systémově a pravidelně využívají digitální technologie ve výuce, nezištně se dělí o své zkušenosti jak se svými žáky, tak i kolegy. Soutěž DOMINO podporuje využívání digitálních technologií jako celku. Nosným tématem letošního ročníku soutěže DOMINO se stává DIGITÁLNÍ ETIKA a OCHRANA SOUKROMÍ. Toto téma by mělo prolínat celkovou koncepcí výukových objektů.

S účinností od 1. 9. 2019 je také otevřena možnost nominovat na zvláštní ocenění učitele či učitelku, kteří využívají svoji invenci a zapojují digitální technologie do výuky.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Ondřej Šteffl: Co dnešní děti čeká v 21. století, a jak je na to může škola připravit

28 Červenec, 2019 - 08:50
„Připravuje se revize Rámcových vzdělávacích programů. Každému je dnes jasné, že se toho děti ve školách učí moc a často zbytečnosti. A že je třeba hodně věcí vyhodit. Ale málo slyšíme o tom, co tam má být. Co a jak se mají děti učit, aby byly dobře připraveny na budoucnost. Na budoucnost až dokončí školu, na budoucnost za deset, dvacet, padesát nebo i za sto let? Budoucnost je stěží předvídatelná a vlastně jediné, co víme jistě, že bude nejen přibývat změn, ale že se bude zvětšovat i rychlost změn. A to stále rychleji.,“ píše Ondřej Šteffl na svém profilu na Facebooku.


Ondřej Šteffl (facebook.com)Šteffl mimo jiné píše:

Flexibilita

A tedy, je zcela klíčové vést děti k flexibilitě, ke schopnosti změny zvládat, vyrovnávat se s nimi, nebát se jich, vidět v nich příležitost, využívat je, ba je i předvídat či dokonce iniciovat, řídit a prosazovat, umět a chtít třeba i podstatně změnit svůj život. Jak to ale ve škole dělat? Každá změna vyžaduje něco nového se naučit, takže studijní autonomie, tedy umím a chci se učit, umím řídit své učení.

Rozumím sám sobě

Aby se člověk ve stálých změnám neutopil, neztratil směr, potřebuje nějaké pevné záchytné body. Zatím jsme našli dva. Prvním je člověk sám. Jakkoliv se bude svět a společnost kolem mě měnit, já tady pořád budu. A čím bude změn víc, tím důležitější je, abych já měl jasno, abych věděl, kam směřuji, co je pro mě důležité, věřil si, znal své možnosti, své silné i slabé stránky. Jinými slovy, abych rozuměl sám sobě, abych měl dostatečné sebe-vědomí, sebedůvěru. I v tom může škola hodně pomoci. Zejména svobodné školy, jako je Summerhill, Sudbury Valley či demokratické školy Nizozemí, si právě tohle kladou za hlavní cíl. Zakladatel školy Summerhill A. S. Neill mluví o tom, že děti je třeba vést k sebeurčení a seberegulaci.

Dobré vztahy s lidmi

Druhá věc, který člověku pomáhá zvládat změny, je jeho nejbližší okolí. Proto je důležité mít dobré vztahy s lidmi. Umět vztahy navazovat, udržet si je, umět předcházet konfliktům, řešit je, když vzniknou, umět otevřeně komunikovat, být empatický, umět pomoci a umět požádat o pomoc. To všechno jsou věci, které se děti ve škole mohou učit a naučit. Ostatně i tady máme v Rámcovém vzdělávacím programu kompetence sociální a komunikační.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Matematická výkonnost a metakognice žáků ZŠ běžných, ZŠ Montessori a žáků vyučovaných podle Hejného metody

28 Červenec, 2019 - 03:00
„Cílem článku je poukázat na možný dopad proklamovaného kurikula na výkonnost a úroveň metakognice žáka v matematice. Důvodem výběru sledovaných oblastí je zájem o matematiku u odborné i laické veřejnosti a reflexe výsledků českých žáků v rámci mezinárodně srovnávacího testování,“ píšou v úvodu studie její autoři Vlastimil Chytrý, Jaroslav Říčen a Dagmar Živná.



Autoři pokračují:

Například v letech 2003 až 2009 došlo k významnému poklesu v matematických úlohách (Palečková, Tomášek, & Basl, 2010, cit. podle Rendl & Vondrová, 2014). Úroveň metakognice pak vysvětluje podstatné množství individuálních odlišností v testovém skórování (Dunlosky & Metcalfe, 2009; Schneider, Schlagmüller, & Visé, 1998). Jejich prediktivní potenciál ve vztahu ke školní úspěšnosti je vyšší, a to na rozdíl od standardních způsobů zjišťování úrovně inteligence (Veenman & Spaans, 2005; Wang, Haertel, & Walberg, 1990). Pro účely této empirické sondy byly sestaveny tři skupiny, jež tvoří: i) žáci vyučovaní podle Hejného metody, ii) žáci ZŠ Montessori a iii) žáci běžných základních škol.

Rozdílům mezi „tradičním“ (dále jako transmisivním) a „inovativními/alternativními“ způsoby vedení výuky nebyl dosud po empirické stránce věnován dostatečný prostor (Walsh & Petty, 2007). Transmisivní pojetí výuky má za následek to, že se některé děti nudí, zatímco jiné vlastní práci nestíhají, případně ji vykonávají bez pochopení. Žákům jsou upřeny možnosti prožitku a informace jsou jim často předány už v hotové podobě (Opravilová, 2016). Právě reakce na transmisivní způsob vyučování dala podnět ke vzniku alternativních typů škol a inovativních koncepcí zaměřujících se na maximální rozvoj klíčových kompetencí žáka. Helmke (2009) uvádí, že jednou z charakteristik kvalitní výuky je orientace na kompetence.

Právě rozvoj kompetencí již ze své pod staty vychází z konstruktivismu, a to zejména tehdy, když hovoříme o kompetencích k řešení problému (Češková, 2016) a učení, které jsou spjaty zejména s konstruktem metakognice (Pravdová, 2013). To, co „moderní psychologie nazývá vývojovými potřebami“, popisuje Rýdl (2006, s. 15) zjednodušeně tak, že dítě se nejlépe učí to, co se právě učit chce, což přesně odpovídá pojetí Montessori.

Svou podstatou se v případě Montessori jedná o pozvolné procvičování sebeutvářejícího učení, jež je založeno na řadě proměnných, jako například to, že každá pomůcka je ve třídě pouze jednou. V rámci tohoto programu vzniklo mnoho specifického materiálu (Lillard, 2011a, cit. podle Lillard, 2012) a řada aktivit (Piaget, 1970, cit. podle Lillard, 2012), přičemž samotný vývoj trval více než 45 let. Montessori forma vzdělání představuje mnoho funkcí pro zlepšení učení a vývoje (Lillard, 2011b, cit. podle Lillard, 2012). Například ve studii autorů Lillard a Else-Quest (2006, cit. podle Lillard, 2012) se poukazuje na skutečnost, že žáci navštěvující Montessori školy mohou dosáhnout lepších výsledků než žáci běžných škol. Je tedy zřejmé, že prostředí, v němž vyučování probíhá, se mezi běžnou výukou a Montessori výukou značně odlišuje.

Další rozdíly bychom mohli nalézt v osobnosti učitele nebo vnímání dítěte. Cipro (2002) uvádí, že podle Marie Montessori má v sobě jedinec zabudovaný plán, jehož prostřednictvím se dítě samo postupně propracovává v hotového člověka. Problematiku testování žáků Montessori v porovnání s běžným proudem pak velmi podrobně popisuje Lillard (2012).

Oproti zmíněným dvěma konceptům je Hejného metoda podstatně mladší, neboť je založena na konstruktivistickém přístupu a práci v prostředích. Jedná se zejména o vyučování založené na budování schémat (Slezáková & Šubrtová, 2015). Také Hejný vidí základní problém transmisivní výuky v postavení žáka a v tom, co je domnělým cílem výuky (Hejný, Novotná, & Stehlíková, 2004). Transmisivní vyučování nutně vede k formalismu, který Hejný a Stehlíková (1999) považují za nejzávažnější didaktický problém současného vyučování matematice.

Zejména diagnostika skupiny žáků vyučovaných podle Hejného metody není subjektem detailních analytických sond a výzkumů. Mnohé z dosud publikovaných příspěvků nemají odpovídající výzkumný charakter, a proto je podle našeho názoru zapotřebí se dané skupině věnovat.


Celou studii v časopise STUDIA PAEDAGOGICA naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Andrew Keen: Školy by se měly zaměřit na umění komunikace, tvořivosti a vcítění se do jiných lidí.

28 Červenec, 2019 - 02:00
V roce 2007 byl mediální expert Andrew Keen jeden z mála lidí, kteří tvrdili, že Facebook nebo YouTube ztělesňují hrozbu pro naši kulturu. Mnozí odborníci naopak oslavovali, že se z masového publika díky sociálním sítím stanou i aktivní tvůrci, takže Keenovy názory zněly jako naříkání zapšklého elitáře. S příchodem dezinformací a sociálních bublin ovšem zpětně působí dost vizionářsky. Ve své nejnovější knize se autor kromě kritiky snaží nabídnout i řešení, a to nejen fake news, ale třeba i problému s obrovským množstvím dat, která o svých uživatelích shromažďuje stále se rozšiřující gigant Google. S některými recepty se podělil i v rozhovoru pro deník Aktuálně.


Andrew Keen (twitter.com)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

V souvislosti se vzděláváním zmiňujete, že by školství mělo mladou generaci připravovat na profese, které nebude moci v blízké budoucnosti nahradit umělá inteligence. Které profese podle vás technologie nedokážou vykonávat stejně dobře jako člověk?

Jsou to profese starého buržoazního světa jako právo, medicína nebo strojní inženýrství. Řidiče, sekretářku nebo obsluhu ve fast foodu může spolehlivě zvládat i algoritmus, ale profese vyžadující lidský důvtip nebo právě to, co nazývám slovem agency, stroje nahradit nemohou. Algoritmus totiž nedokáže dokonale napodobit lidskou empatii a kreativitu ani neumí vymyslet poutavý příběh. Algoritmus taky nikdy nebude schopný plně pochopit nuance legislativy, a vyřešit tak dilema nějakého právního problému. Nebude zvládat komunikovat s pacientem tak, aby mu co nejcitlivěji vysvětlil, proč je nemocný. Školy by se tím pádem měly zaměřit na umění komunikace, tvořivosti a vcítění se do jiných lidí.

V zemích jako Česko, kde někteří politici prosazují školství, které bude produkovat více zaměstnanců do průmyslového odvětví, se taková vize zdá být utopií.

Pro mě je samozřejmě jednoduché navrhovat podobná řešení, protože nezodpovídám za zaměstnanost ani za soulad nabídky a poptávky na trhu práce. Nejlepší vlády ale vždycky dovedou odhlédnout od krátkodobých cílů ve prospěch těch dlouhodobých. Čeští politici by si měli uvědomit, že vaše země nemusí být závislá na průmyslu a může se proměnit v digitálně propojený stát 21. století. V takovém případě ovšem musí vidět konkurenci v Izraeli, Estonsku nebo Singapuru, a ne v Číně. V historii jste vynikali jako země manufaktur, které sice nemusí v současném světě úplně zaniknout, ale jako velký obdivovatel české kultury věřím, že umíte být dostatečně kreativní a flexibilní, abyste se stali Estonskem střední Evropy.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky