Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger26904125
Aktualizace: 1 hodina 5 min zpět

Dopady inkluzivní reformy: Cesty romských žáků ke vzdělávání

5 hodin 52 min zpět
Dana Moree ve spolupráci s Nadací OSF publikují další výzkum, který se týká dopadů inkluze v českém vzdělávacím systému a doporučení, která z toho plynou. Kvalitativní výzkum mapoval, jaké jsou dopady inkluzivní reformy z roku 2016 na úroveň vzdělávání romských žáků v bývalých praktických základních školách, na žáky ohrožené segregací a také na školy v blízkosti vyloučených lokalit.


Dana Moree utorky)„Cesty výzkumu vedly od konkrétních lidí, kteří prošli vzdělávacím systémem, a to různě daleko od vyloučených škol, až po ty, kteří tyto a další školy řídí. Zajímavé je, že obě strany vidí podobné rysy vzdělávacího systému – posuny směrem ke společnému vzdělávání i skleněné bariéry, které děti chtě nechtě svádí do vyloučených škol,“ uvádí autorka výzkumu Dana Moree.

Výzkumné otázky měly za cíl zjistit, jaký je dopad inkluzivní reformy (zavedení podpůrných opatření a zrušení přílohy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání pro žáky s lehkým mentálním postižením – příloha RVP ZV pro LMP) na kvalitu vzdělávání romských dětí v bývalých základních školách praktických nebo ve školách ohrožených segregací. A do jaké míry je patrný reálný dopad reformy na žáky ohrožené segregací, segregované školy a další školy v blízkosti vyloučených lokalit.

Ve výzkumu se povedlo zmapovat částečné vzdělávací trajektorie 4 jednotlivců z jedné rozšířené rodiny a pořídit rozhovory s 10 pracovníky, řediteli a zástupci, základních a mateřských škol včetně nestátní neziskové organizace. "Zásadním výsledkem výzkumu je popis strategií, které na základě etnicity tvoří pilíře pomyslného skleněného stropu, přes který je stále obtížné se dostat. Stejné typy měkkých strategií popisují jak představitele majority tak i minority. Míním tím především odrazování rodičů od vstupu na danou školu v momentě, kdy je personál identifikuje jako Romy, odesílání těchto dětí do škol, které jsou majoritou vnímány jako školy určené „pro ně“ nebo opatrnost, jakou projevuje ředitelka při přijetí romské paní učitelky. Všechny tyto strategie poukazují na to, že skleněný strop je v tuto chvíli spíše v našich hlavách než v reálném nastavení systému. O to obtížnější však může být jeho překonání," shrnuje Dana Moree.

Výsledky výzkumu
Podle všech respondentů je evidentní, že školy ve vyloučených lokalitách mají zcela jiný příběh s inkluzí, než školy ve větší vzdálenosti od lokalit. Přičemž respondenti se rozdělují na ty, kteří život ve vyloučené lokalitě zažili nebo zažívají a ty, které ovlivňuje jejich blízkost. Respondenti se shodují na tom, že povědomí o významu vzdělání u romské populace roste, bohužel skleněný strop nastavený společností jej ne vždy umožňuje překonat.

Život škol ve vyloučených lokalitách je evidentně výrazně odlišný od života ve školách běžného typu. Ve vyloučených lokalitách řeší především nedostatek dětí majoritní populace. Inkluze zde podle ředitelů neexistuje, protože se jedná o velmi homogenní prostředí. Mají různé strategie, jak majoritní děti přilákat (např. angličtina v první třídě v době, kdy ještě nebyla plošně zavedená apod.), většinou ale tyto snahy končí neúspěchem. Jakmile škola dostane nálepku vyloučené nebo romské školy, její situace se radikálně změní. Inkluzivní opatření evidentně změnu přinesly, situace na školách se mění. Respondenti ze strany rodičů však vnímají jiné aspekty této změny, než školy.

Romští respondenti tvrdí, že uvnitř romské komunity se postoj ke vzdělávání mění a vzdělání obecně je čím dál tím více vnímáno jako trvalá hodnota. Mění se také informovanost o tom, jak vzdělávací systém funguje. Rodiče obvykle chtějí udržet dítě v mainstreamové škole a vyžadují vyšší kvalitu vzdělávání na vyloučených školách. Volba, do které školy dítě romských rodičů půjde, je jedním ze základních milníků na cestě vzdělávacím systémem. Příslušnost k romské menšině rodiče vnímají jako to, co určuje možnosti jejich dětí na další cestě životem.

Učitelé a ředitelé mluví v souladu s předchozími výzkumy o nárůstu administrativy, které shodně uvádějí jako negativum.

Asistenti jsou hodnoceni pozitivně. Zároveň právě k tématu asistentů směřuje nejvíce otázek a návrhů na zlepšení. Patří mezi ně například fakt, že ve vyloučených školách se situace zhoršila. Dříve měly nárok na asistenty z různých rozvojových programů, dnes jsou závislé na diagnózách z Pedagogicko-psychologické poradny. Do poradny je ale obtížné dostat právě ty děti, jež by ji nejvíce potřebovaly. Segregace dětí z vyloučených lokalit se bohužel ani teď nezměnila. Ředitelé škol se shodují, že výrazně by pomohla pozice romského asistenta. Dále poukazují na těžkosti ve shánění asistentů a také nerovnost v požadavcích na vzdělání asistentů, jimž stačí dvouměsíční kurz, zatímco na vzdělání učitelů jsou kladeny vysoké požadavky ze strany škol i systému.

Doporučení ředitelů a vzkazy pro státní správu
Ředitelé škol předkládají návrhy na zlepšení, které podle nich fungují v rámci pro-inkluzivních změn. Tyto strategie, které se nachází především v oblasti měkkých dovedností, se týkají podpory v předškolních aktivitách a v přípravce, dobrých vztahů a také dobré komunikace mezi kolegy na pracovišti i mezi školou a rodiči. V neposlední řadě by pomohl zájem zřizovatele. Tam, kde jej školy pociťují, se jim s tématem inkluze zachází mnohem lépe. Z výzkumů vyznívá, že do systému je také potřeba vnést větší stabilitu a důvěru ve vztahu školy – státní správa. Respondenti vyjadřují obavu z každého dalšího kroku ze strany MŠMT.

Dobrou zprávou výzkumu je, že kvalitní vzdělání je vnímáno jako důležité ve všech sledovaných skupinách. Otazníky visí především nad reálnými možnostmi, jak tuto vizi v různých prostředích naplnit, a jakými způsoby dostát víry v to, že společné vzdělávání je možné.

"Cesty ke vzdělávání romských žáků je třetím výzkumem, kterým Nadace OSF podpořila sledování dopadu inkluzivní reformy z roku 2016. Po reprezentativním šetření mezi učiteli, řediteli a sledováním dopadu na inkluzivní školy jsme se tentokrát zaměřili na situaci romských žáků. Věříme, že výzkum se svými doporučeními přispěje k lepšímu rozhodování ministerstva školství a tím i napomůže řešení stále nerovného přístupu romských žáků ke kvalitnímu vzdělání,“ doplňuje Štěpán Drahokoupil z Nadace OSF.


Celý výzkum naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Zvládat kázeň? V tom asi moc dobří nejsme, míní čeští učitelé. Děti jinde ale zlobí víc

6 hodin 52 min zpět
Data z průzkumu dobře poukazují i na jeden zajímavý paradox, který se týká kázně ve třídě při vyučování. Výzkumníci směřovali otázky na chování dětí dvěma směry. Na jedné straně chtěli vědět, kolik času musí učitel během hodiny investovat do toho, aby děti ukáznil. Když porovnali výsledky, ukázalo se, že české děti jsou v zásadě hodné – učitel na to, aby je ukáznil, vyplýtvá necelou desetinu vyučovací hodiny. Průměr v zemích Evropské unie je přitom o polovinu vyšší. Přesto se cítí o něco méně jistí v tom, že dokážou zvládnout vyrušování nebo uklidnit hlučného žáka. MF DNES se vrací k výsledkům mezinárodního šetření TALIS.


Jedním z důvodů je podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala i to, že většinu českých učitelů práci se třídou nikdo moc neučil. Jestli jsou si jako profesionálové v něčem jistí, nebo dokonce jistější než jejich evropští kolegové, je zvládnutí oboru, který vyučují.

Jen třetina se jich během svého učitelského vzdělávání setkala s tématem, které je dnes velmi aktuální – totiž jak vyučovat ve třídě, kde vedle sebe sedí různě nadané děti. Jen necelá pětina kantorů se na realitu tohoto typu přitom cítila připravená. Evropský průměr je více než dvakrát vyšší.


Celý text naleznete v MF DNES
Další informace o šetření TALIS naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Libor Sládek: Hudebka pro všechny – iniciativa za zachování hudební výchovy

7 hodin 52 min zpět
„Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) v současnosti připravuje velkou revizi základních školních dokumentů. Jejich výsledkem má být modernizace a zefektivnění výuky ve všech mateřských, základních a středních školách. Tato bezesporu potřebná a záslužná aktiva však má i své stinné stránky. Jednou z nich je nebezpečí, že v novém systému nezbude místo pro hudební a výtvarnou výchovu,“ píše Libor Sládek na serveru České sbory.


Sládek mimo jiné píše:

Nejistota, která českou reformu provází, nastartovala iniciativu učitelů a rodičů s názvem Hudebka pro všechny, která má za cíl hudební výchovu na školách udržet. Její součástí je také založení učitelské asociace, ta by chtěla do diskuze kolem revizí vstoupit a vystupovat ve věci hudební výchovy jako partner směrem k NÚV a Ministerstvu školství. Učitelé doufají, že se jim za podpory odborníků, rodičovské veřejnosti i samotných žáků podaří hudební výchovu na našich školách zachovat pro všechny žáky.

„Podobnou zkušeností si před časem prošli žáci a učitelé v Polsku a na Slovensku. V obou zemích totiž před časem hudební a výtvarnou výchovu silně omezili nebo fakticky úplně zrušili. Po několika letech došli k tomu, že výchovy mají svůj význam, a poměrně složitě je do systému vrací: chybí jim teď učitelé, prostory i vybavení. Naproti tomu úspěšné a moderní školství v severských zemích, které bývá často uváděno jako náš vzor, s kulturním a uměleckým vzděláváním na základních a středních školách počítá,“ říká mluvčí iniciativy Libor Sládek.

K informování veřejnosti zřídila iniciativa stránku na Facebooku. Připravuje také otevřený dopis ministrovi školství a plánuje svolat do Prahy velký mítink učitelů za zachování předmětu.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Proti výsledku maturitního slohu se odvolalo přes dva tisíce žáků, více než minulý rok

9 hodin 52 min zpět
Proti průběhu a výsledku slohových prací se odvolalo přes dva tisíce žáků. To je přibližně o pět set víc než minulý rok. České televizi to řekl Marek Lehečka z organizace Cermat, která zkoušky připravuje. Sloh z češtiny letos nezvládlo téměř o dvě procenta žáků více než minulý rok.


„K dnešnímu dni evidujeme 2078 žádostí o přezkoumání průběhu a výsledku písemných prací z českého jazyka a literatury a 471 žádostí týkajících se písemných prací z cizích jazyků,“ informoval Marek Lehečka z vnějších vztahů Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání.

Podle Lehečky v porovnání s maturanty, kteří zpochybňují výsledky didaktického testu, mají s odvoláním větší šanci na úspěch právě ti žáci, kteří se odvolávají ze slohu. Proti výsledkům didaktických testů státních maturit se podle údajů ministerstva školství odvolalo 2107 žáků.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Policie varuje školy v Praze před možným útokem střelce

24 Červen, 2019 - 11:53
Policie zaznamenala na sociální síti výhrůžku střelbou na neurčené škole v Praze. Posiluje proto dohled u škol a informuje jejich vedení. Zároveň pracuje na dopadení autora výhrůžky. Policie o tom informovala na twitteru. Podobný případ policie řešila 10. června, poté zadržela šestnáctiletého mladíka, který vyhrožoval střelbou v blíže nespecifikované škole v Česku. Pražský policejní mluvčí Jan Daněk ČTK sdělil, že zvýšený dohled se týká všech škol v Praze.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Úřady vymýšlejí, jak na rvačky školáků. Ve hře je snazší vylučování agresorů ze škol

24 Červen, 2019 - 05:00
Ministerstvo školství připravuje metodiku, která má pomoci školám řešit rostoucí agresi dětí i mimo areály vzdělávacích zařízení. Rvačky školáků se totiž stávají nebezpečnou zábavou sledovanou na sociálních sítích. Podle školského ombudsmana by pomohla změna zákona, zvažuje se třeba užší spolupráce učitelů s rodiči a sociálními odbory nebo snazší vylučování agresorů. Návrh má být hotový letos v září. Informuje Česká televize.


Ladislav Hrzal (msmt.cz)Řada ředitelů opakovaně říká, že s fenoménem bitek nemohou nic dělat. „Nemáme možnost uložit nějaké kázeňské opatření, protože se to nestalo ve škole,“ stěžuje si ředitel základní školy Bratranců Veverkových v Pardubicích Leoš Šebela.

V tom chce ministerstvo školství pomoct. Připravuje metodický materiál, který má řešit rizikové situace i mimo školu. „Škola kromě toho, že děti vzdělává, tak i vychovává. A teď je potřeba hledat, když se něco takového stane, kde byla chyba. Jestli byla třeba v rodině, že rodina špatně vychovává své dítě, nebo jestli je chyba ve škole, že třeba neudělala dobré preventivní opatření,“ vysvětluje školský ombudsman Ladislav Hrzal. Detaily nových opatření školský ombudsman sepisuje ve spolupráci s úředníky ministerstva.

Část odborníků chce, aby se k vedením škol dostalo víc zpráv o případných problémech v konkrétních rodinách. Navrhují proto užší propojení s žáky, rodiči a informacemi sociálních odborů, eventuálně i policie.

Nápady na změnu zákonů zahrnují třeba i snazší vyloučení agresorů ze škol, případně možnost dočasně je nechat doma nebo za bitku udělit rovnou trojku z chování. Výsledný dokument má být hotový v září.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Andrej Kiska: Ztratili jsme úctu ke vzdělání, učitelům

24 Červen, 2019 - 04:00
„Během prezidentování jsem udělal jednu chybu – že jsem málo mluvil o školství. To se vůbec nehnulo. Mluvil jsem o školství možná 150krát, a měl jsem aspoň 1000krát. Ztratili jsme úctu ke vzdělání, učitelům. Přednášel jsem pro více než 15 tisíc studentů na gymnáziích. Když jsem se jich ptal, čím chtějí být, tak říkali: „ajťáci“, marketing, ekonom. Když jsem se zeptal, kdo chce být učitelem, tak se zvedlo pouze pár rukou,“ říká bývalý slovenský prezident Andrej Kiska v rozhovoru pro Deník N.


Andrej Kiska (wikipedia.org)Kiska pokračuje:

Ve Finsku je na jedno místo na pedagogické fakultě pět uchazečů! U nás by děkan nejkvalitnější pedagogické fakulty řekl, že vezme každého, kdo i jen omylem jde kolem. To je strašně smutné. A když už jsme konečně měli ministra, který začal mluvit o reformě a sezval odborníky ze třetího sektoru, reforma skončila v šuplíku a nic se nestalo, pouze jsme o něco málo zvýšili platy učitelům. Na středních školách nám ve virtuálních volbách vyhrávají kotlebovci, čemu to čelíme? Potřebujeme dostat na učitele ty nejlepší. Proto jsem neustálý kritik také nynější ministryně školství. Bohužel, ne každý ministr je ochotný poslouchat to, co naše země potřebuje.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Oldřich Botlík: Ministr školství bude kvůli Cermatu pro smích

24 Červen, 2019 - 03:00
K neuznávání odpovědi „112º“ na úlohu 11 maturitního testu z matematiky stále veřejně mlčí jak Cermat, tak ministerstvo školství. Ministra Plagu zřejmě jeho okolí na problém neupozornilo. Jinak si neumím vysvětlit, jak je tento stav slučitelný s jeho politikou obnovování důvěry veřejnosti ve vedení resortu. Mluví o ní, kudy chodí. Moc rád bych mu věřil, ale už brzy to nepůjde a bude kvůli tomu pro smích. Protože svou politiku sám úplně zbytečně znevěrohodní. A zařídí to jeho podřízení.

Oldřich Botlík (eduin.cz)
Matematicky nezpochybnitelný důkaz, z něhož vyplývá, že každá z hodnot „248º“ a „112º“ je pouze částečným řešením úlohy 11, jsem zveřejnil 15. května 2019. Potom jsem několik dalších dní trpělivě vysvětloval souvislosti. Protože zadání nepožadovalo, aby žák uvedl úplné řešení úlohy 11, jsou obě tato částečná řešení rovnocenná. Cermat se mohl rozhodnout, jak s nimi naloží – z matematických, testologických i právních důvodů ale nesměl zacházet s každou jinak. Protože podle klíče správných řešení uznával jedině „248º“, neměl tudíž jinou korektní možnost než uznávat též částečné řešení „112º“. Přesto je neuznával, což vůbec není maličkost. Za necelý měsíc od zveřejnění klíče navíc ministerstvo písemně potvrdilo, že Cermat obelhal veřejnost i schvalovací komise, neboť uznával také úplné řešení „248º a 112º“. Obě schvalovací komise – jedna je v Cermatu, druhá na MŠMT – už tedy pro smích jsou. A zařídil to Cermat.

K neuznávání částečného řešení „112º“ asi přispělo stanovisko doc. RNDr. Eduarda Fuchse, CSc., významného představitele Jednoty českých matematiků a fyziků, který veřejně hájil částečné řešení „248º“ jako jediné a úplné. Je tragikomické, že E. Fuchs přitom popřel své hlavní východisko, byť nejspíš nechtěně. Napsal totiž: „Ze zadání úlohy je zcela zřejmé, že žáci hledají velikost jiného úhlu a nemohli být zadáním úlohy uvedeni v omyl.“ Je-li však zcela zřejmé, že žáci hledají velikost jiného úhlu (tedy nikoli jinou velikost úhlu, což je zásadní rozdíl), pak je rovněž zcela zřejmé, že mohou korektním postupem dojít k částečnému řešení „112º“. Zcela zřejmé to ovšem bylo i tehdy, když žáci úlohu řešili. Také doc. Fuchs osobně, nejen jako člen schvalovací komise MŠMT, už je tedy pro smích. A zařídil to úplně sám.

Přibývá těch, kteří veřejně vyjadřují přesvědčení, že rovněž školská matematika musí vycházet z toho, co Cermat v zadání maturitní úlohy 11 skutečně napsal – nikoli z toho, co napsat měl nebo chtěl, ale nenapsal. Jinak by totiž nešlo o matematiku. Jedním z nich je přední český matematik profesor Václav Chvátal, na jehož vyjádření upozornila tisková zpráva EDUinu vydaná 20. června 2019. Proto i státní maturita z matematiky začíná být pro smích – a zařídily to Cermat s MŠMT.

Nechce-li ministr Plaga dopustit, aby diskreditace pokračovala, měl by nyní zasáhnout a informovat o svých krocích veřejnost. Cermat byl totiž především nespravedlivý a neuvěřitelně bezohledný ke všem maturantům, kteří uvedli částečné řešení „112º“. Porušil navíc obecně uznávané zásady pro postup v případech, kdy se do testu dostane zadání matoucí žáky. A po 15. květnu už Cermat rovněž vědomě porušoval školský zákon (mj. § 2 odst. 1 písm. e, f, g).

Selhala tedy veškerá kontrolní opatření, která měla zabránit zařazení matoucí úlohy do maturitního testu a neuznávání částečného řešení „112º“. Cermat i MŠMT, obě instituce odpovědné za korektní průběh státní maturity, musejí nejpozději od 15. května vědět, k čemu došlo, ale důsledky neřeší. Svůj naprosto nepřijatelný postup nemůžou omluvit ani tím, že daly na stanoviska schvalovacích komisí. Jejich členy totiž samy jmenují, a tudíž odpovídají za důsledky rad, které od nich dostanou.


Další informace naleznete zde a zde a zde a zde
Kategorie: Česká škola

Jaroslav Mašek: iPrázdniny s učiteli 1: Můj školní rok ve slovním mraku

24 Červen, 2019 - 01:00
Další školní rok je za námi. Jaký byl ten můj? To by bylo na dlouhé povídání. A jaký byl ten váš? To je určitě také na dlouhé povídání. Co kdybychom se ho pokusili vystihnout jen v několika slovech? A ta uspořádali do nějaké grafické podoby, například do slovního mraku?


Zadání aktivity

1.Vytvořte slovní mrak se slovy, která co nejlépe vystihují váš právě skončený školní rok (tipy, v čem jej vytvořit, najdete níže).
2.Slovní mrak uložte ve formátu jpg nebo png.
3.Na portálu iPrázdniny s učiteli jej publikujte podle návodu níže.

V čem vytvořit slovní mrak

Moc rád mám cloudovou aplikaci WordClouds.com. Na vytvoření slovního mraku vám zde stačí pouze internetový prohlížeč. Prostředí je sice v angličtině, ale proklikáním menu brzy pochopíte všechny možnosti, které služba nabízí.

Mobilní varianty

Nemusel bych tu ani konkrétní zmiňovat. Stačí, když ve vašem obchodě (AppStore, Google Play) vyhledáváte aplikaci podle klíčových slov „word cloud“ a hned se vám jich několik nabídne. Zajímavě vypadá Wordsalad, která je dostupná pro obě zmíněné platformy, pro Android mě zaujala aplikace Word Cloud, pro iOS pak WordPack. Určitě ale vygooglíte i jiné.

Jak mohu svůj slovní mrak publikovat v iPrázdninách

1. Navštivte stránku Virtuálního Digicentra.
2. Abyste mohli publikovat, je potřeba se zaregistrovat.
3. Po schválené registraci se přihlaste na stránce iPrázdniny s učiteli.
4.Vytvořte nový příspěvek s názvem „Můj školní rok ve slovním mraku“, připojte svůj obrázek slovního mraku, zvolte rubriku „iPrázdniny 1“ a odešlete příspěvek ke schválení. Po schválení se objeví mezi ostatními na hlavní stránce. Detailní postup, jak publikovat, najdete zde.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Pro mou třídní jsem trapná, řekla studentka z Fridays for Future na setkání s ministrem, učiteli a experty

23 Červen, 2019 - 04:00
Některé studenty za aktivní účast v hnutí Fridays for Future jejich učitelé odsuzují a trestají. Třídní důtku za neomluvené hodiny dostala i Anna Mezgerová ze základní školy v Praze. Její třídní (která učí přírodopis i nepovinný předmět environmentální výchovy) zapojení žákyně do stávek připadá trapné. „Když mě vidí vystupovat televizi, jsem podle ní trapná, stejně jako když si připnu odznáček Fridays for Future.“ S ohledem na tento a jemu podobné případy měl červnový kulatý stůl, který organizoval SKAV a EDUin, název Důtka za klima. Reportáž přináší magazín Rodiče vítáni.



Na diskusi se sešli ministr životního prostředí Richard Brabec, který seděl vedle Anny Mezgerové, která je výraznou tváří Fridays for Future. Spolu s ní za hnutí přišla Vanda Patočková z Brna a Ondřej Knopp zastupoval vysokoškoláky z Univerzity za klima. Účastnil se také senátor Marek Hilšer s bohatou minulostí občanského aktivisty. K pedagogické stránce tématu přišla promluvit náměstkyně ministra školství Dana Prudíková a středoškolský učitel z Ostravy Martin Vonášek. Odbornou veřejnost zastupoval profesor Bedřich Moldan.

„Důtku za klima si podle mě nezaslouží studenti, ale politici, kteří dopady lidské činnosti na klima dlouhou dobu přehlíželi nebo dokonce tvrdili, že problém neexistuje,“ řekl hned na úvod Richard Brabec, ministr životního prostředí, původní profesí geolog, a vyjasnil tak svou pozici. Postupně byly ale rozdíly mezi postoji ministra a přítomnými studenty čím dál zřejmější. „Nepotřebujeme se adaptovat, potřebujeme, aby se to nedělo,“ namítla Anna Mezgerová na jeho slova o nutnosti promyšlené adaptace na klimatickou změnu. Ministr zdůraznil, že má realistické postoje, protože nadsazené požadavky se pak nedaří plnit. Profesor Bedřich Moldan, předseda jeho vědecké rady, je ale naopak toho názoru, že Česká republika má v oblasti řešení klimatické krize málo ambiciózní cíle.

Řešení nemůže záviset na nás, shodli se přítomní studenti. Své požadavky ale přesto dávají dohromady, a to ve spolupráci s odborníky, jako je profesor Moldan. „Studentské protesty jsou důkazem, že se téma dostalo k široké veřejnosti,“ řekl na debatě Moldan. „Pod jejich vlivem se nálada a postoje ve společnosti za posledních několik málo měsíců změnily, a to i v České republice. Je to začátek něčeho vážného,“ dodal.

Před učiteli udělujícími důtky se studentů zastala náměstkyně ministra školství Dana Prudíková. „Každý má právo vyjádřit svůj občanský postoj, tedy i studenti,“ řekla. Tříbení kritického myšlení je podle náměstkyně mezi předepsanými vzdělávacími cíli, stejně jako vzdělávání o ochraně přírody a udržitelném rozvoji.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Roman Král: Našemu nemocnému sytému chybí vedle peněz především důvěra. V žáka, učitele i ředitele

23 Červen, 2019 - 03:00
„Chci poukázat, jak od kořenů nemocný je systém českého školství. Dnes řešíme věci, které byly známé před deseti, dvaceti lety. Že nejsou učitelé, že jsou naplněné kapacity, že jsou učitelé vyhořelí, že místo učení administrují, že kazíme druhé stupně předčasnou selekcí na lepší a horší, že učíme věci, o které nikdo nestojí, že nám známky vůbec nefungují, ale přesto se jich držíme, protože neumíme motivovat a celý systém věčného srovnávání žáků by se nám rozsypal,“ píše učitel Roman Král na blogu EDUin.


Roman Král (eduin.cz)Král mimo jiné píše:

Neschopnost radnic pustit k věci odborníky a lidi z praxe, učitele, bývalé učitele, kteří již prchli, ředitele, odborníky, kteří pracují s dětmi, vede k bludnému kruhu barvotiskových prohlášení, siláckých gest a k projektům, jež jsou s potřebami škol zcela mimoběžné. Jednoduše proto, že se málokterý starosta a náměstek zeptá, co školy skutečně potřebují. Málokterý chce vidět za horizont svého volebního období. Málokterý pustil ke kormidlu školy opravdu toho nejlepšího uchazeče. A málokterý je takový pašák, že by se neobklopil servilními úředníky, ale odborníky. A tak uběhlo 30 let, které se nám jeden rok po druhém sčítají, a my jen sledujeme, jak se nůžky rozevírají.

Nemáme dost lidí, kteří by startovali změnu ve školách. Nemáme reprezentanty učitelů, kteří by dlouhodobě obstáli v zaběhlém systému, aby mohli obhájit jakoukoli koncepci obrody. Ale co hůř, nemáme ani dostatečnou poptávku. Konzervativní rodiče nechápou a jsou nepokojení, že nedostávají službu, kterou by chtěli, a ti menšinoví hledající se mnohdy marně snaží takovou službu koupit. Altruismus učitelů, ochota experimentovat, učit se, učit se od dětí i potřeb nové doby a zároveň být pevným a inspirujícím strážcem zdravých principů a hodnot, které se v moderním světě drobí a rozpadají a které by měla škola hájit a umět vysvětlovat – to jsou požadavky na ty nejlepší z nejlepších…

Našemu nemocnému sytému chybí vedle peněz především důvěra. V žáka, učitele i ředitele.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Knížka je dnes pro děti spíš trest, říká nakladatelka Ivana Pecháčková

23 Červen, 2019 - 02:00
„Je to sice obehraná písnička, ale děti dnes opravdu skoro nečtou, když je vyženete hrát si ven nebo jim dáte knížku, po deseti minutách žadoní, aby mohly k počítači,“ říká pro iDNES vydavatelka dětských knížek Ivana Pecháčková.


Ivana Pecháčková (repro ČT)Řešením je podle ní dát dětem knížku do ruky co nejdřív a hlavně jim pravidelně číst. „Když se mi narodili vnoučkové, první knížku dostali už v pár týdnech. Je veledůležité, aby přišli s knížkou fyzicky do styku co nejdřív, byť je to leporelo v laminu.“

A už se těší, jak bude jednou číst vnoučatům svou oblíbenou klasiku, Karafiátovy Broučky. „Přeju si, aby objevovali svět nejen cestováním a kontakty s lidmi, ale i skrze literaturu, skrze příběhy moudrých lidí, stejně jako já a moje děti,“ vysvětluje Ivana Pecháčková.

„Nikdy nezapomenu, jak jsme jezdívali na prázdniny do dědečkovy rožnovské vily, kde jsem se ve velké posteli obložila všemi dětmi, které tam byly, a četli jsme vše, co si tam nanosily. To bylo nádherný. I díky nim jsem tenkrát pochopila, jak citlivé jsou na každé slovo, nejjemnější odstínění textu i jeho významy, a že děti není vůbec třeba podceňovat.“


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Mléko u školáků úspěchy neslaví. Stát ho dotuje, ale často se vyhazuje

23 Červen, 2019 - 01:00
V loňském školním podle Státního zemědělského intervenčního fondu, který dotace vyplácí, bylo v projektu zapojeno přes 920 tisíc dětí, což jsou prakticky všichni žáci základních škol. Jedenácti dodavatelům, kteří prošli konkurzem, stát na dotacích vyplatil 259 milionů korun, z toho 211 korun z národního rozpočtu. Reportáž přináší iDNES.


Výhrady učitelů se podobají těm, které měli jejich kolegové před 20 lety. Že ne všechny výrobky se zkrátka spotřebují. „Měsíčně 1 200 plastových kelímků od mléka nebo jogurtu, 600 plastových vaniček od žervé, 1 800 hliníkových víček. Ze třídy mléko vypije zhruba třetina. V zimě jsme měli mléko mezi okny, teď je po dopoledni v rozhicované třídě na vyhození,“ okomentovala školní realitu učitelka ze školy o 600 žácích v diskusi na webu Hlídací pes.



Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Robert Plaga: Nebráním se zrušení povinné maturity z matematiky. Dovedu si představit svět bez jednotných přijímaček

22 Červen, 2019 - 07:34
„Rozhodně nejsem hluchý a slepý k číslům, která se na maturitě z matematiky ukazují už nyní. Diskutovali jsme, jestli má být povinná matematika, ale opomněli jsme debatu o užitečném obsahu. I ve vazbě na možnost zrušit povinnou matematiku jsem požádal paní ředitelku Cermatu, aby mi vyhodnotila, jaká byla úspěšnost u užitečných úloh,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro deník Právo.


Robert Plaga (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

To jsou jaké?

To jsou úlohy, které bych popsal jako ty, které mapují matematické dovednosti v praxi. Jsou to typově úkoly, kde se popisuje pohyb z místa A na místo B, nebo 1500 ml nateče někam za jak dlouho. Rozhodně tam nepočítám strašlivě dlouhou úlohu s a, b, c, x, zlomky na druhou, se kterou si máte hrát. Problém je totiž hlubší, a právě proto pátrám po úspěšnosti užitečných úloh, abychom věděli, jestli se neblamujeme. Dá se totiž předpokládat, že u těch užitečných úloh by měla být úspěšnost vyšší. Kdyby se ukázalo, že je úspěšnost nižší, což by znamenalo omezené pochopení té materie, tak je to docela vážný signál k debatě, že výuka matematiky není dostatečná a kvalitní. A naším cílem rozhodně není vystavit třetinu generace maturantů neúspěchu, který by nebyl dán tím, že se neučili, ale že se v tomto systému naučit nemohli...

A potom byste byl ochoten i nástup povinné matematiky odložit či zrušit?

V principu se nebráním žádné z těchto možností. Odmítám ale přístup, že pokud se bojíme vyššího neúspěchu, tak to raději zrušíme a tím to bude vyřešené. Jako ministr školství se naopak musím pídit po tom, proč jsou výsledky takové, jaké jsou, a to také dělám...

Mají státní přijímačky nějaký smysl? Už máme za sebou třetí kolo, skladba otázek se proměnila, takže opět nemůžeme porovnat, jak si tento ročník vedl proti těm předchozím. Zatím to vypadá, že přijímačky jenom vystrašily základní školy, že se teď věnují výhradně testovým předmětům a ostatní výuka se zanedbává, což se jako pozitivní dopad nehodnotí... Vidíte to jinak?

Jsem zastáncem toho, že bychom měli řešit kvalitu výuky na druhém stupni a sledovat toho žáka v průběhu jeho vzdělávací dráhy. Nemělo by to být o jedné tvrdé přijímací zkoušce, ale spíše o tom, že bychom sledovali jeho posuny na druhém stupni ZŠ. Tam jsme blíž k odhalení toho, na co má žák talent nebo co se nazývá potenciálem jednotlivce. Takže dovedu si představit svět bez jednotných přijímaček, kdybychom nastavili velmi dobře systém průběžného ověřování znalostí a kompetencí.


Celý rozhovor naleznete v deníku Právo
Kategorie: Česká škola

Děkan lékařské fakulty: Dáváme velký důraz i na to, jaký má uchazeč prospěch v matematice

22 Červen, 2019 - 04:00
„Základem je zvládnutí testů nebo přijetí na základě dosavadního prospěchu. Zvýhodňujeme ale i ty, kteří na střední škole neměli problémy s matematikou a absolvovali ji na jedničku. Schopnost matematického myšlení je prokázaným ukazatelem studijních dovedností, a navíc není možné, aby student medicíny ve vyšších ročnících zápasil třeba se zlomky. Což se bohužel stává,“ říká k přijímacím zkouškám děkan 1. lékařské fakulty Aleksi Šedo v rozhovoru pro deník Aktuálně. Vzhledem k nedostatku lékařů může letos každá lékařská fakulta přijmout o 15% více studentů.


Aleksi Šedo (lf1.cuni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Je pravda, že se už na medicínu nehlásí ti nejchytřejší ze třídy? Nedávní absolventi, kteří chodí "verbovat" studenty gymnázií na medicínu, nám řekli, že premianti dávají poslední dobou přednost studiu technických oborů, jako je IT, matematicko-fyzikální fakulta, kde mají rychlejší kariérní start a lepší peníze. Jak to vidíte vy?

My tuto zkušenost nemáme. V přijímacím řízení na naší fakultě máme kategorii pro studenty, kteří mají průměr pod 1,2. Tyto studenty přijímáme bez přijímaček. Lidí, kteří tuto bonifikaci vyhledávají, se k nám hlásí čím dál víc. Letos se na naši fakultu hlásilo zhruba o 20 procent více studentů než loni a roste i počet studentů, kteří měli velmi dobrý prospěch. A to navzdory tomu, že celkový počet zájemců o studium řady vysokoškolských oborů klesá.

Mladí tedy mají stále zájem o medicínu, i když je přinejmenším za začátku kariéry čeká několik let dřiny s podprůměrnými platy, než se z nich stanou samostatní lékaři?

Startovní pozice absolventů medicíny je skutečně odlišná od absolventů ostatních oborů, kteří hned začínají samostatně pracovat a mají lepší příjmy. Než lékař dostane atestaci, musí být trochu asketičtější. Má ale vidinu toho, že se po získání atestace dostane na poměrně slušnou platovou úroveň.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Děti na sítích nejvíce ohrožuje závislost, ne predátoři, soudí odborník

22 Červen, 2019 - 03:00
Největší nástrahou v kybernetickém prostředí je podle odborníka na sociální sítě Lubomíra Hegera právě přemíra času, který mohou děti na sítích trávit. „Mnohem spíš, než že vás někdo online přepadne, vám hrozí, že se v té síti utopíte. Že se na ní stanete závislí,“ říká v reportáži iDNES.


Nejhůř jsou na tom podle něj takzvaní digitální sirotci – děti, jejichž čas na sociálních nebyl v dětství nijak regulován. „A ty si tam vybudovaly ty nejhorší návyky,“ dodal.

Nejdůležitější je podle něj prokládat čas strávený na internetu offline časem, ideálně pohybovými aktivitami. „Dítě považuje svět za takový, jaký ho poznalo do osmnácti let. A pokud poznalo jen sezení a zírání na obrazovku, tak takový svět podle nich je,“ zakončil.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Poprvé se opíjejí už dvanáctileté děti, budou kontroly prodeje

22 Červen, 2019 - 02:00
Průměrný věk první opilosti dětí je 12 let, opakovaně opilá byla třetina patnáctiletých. Na včerejší tiskové konferenci k začínající kontrolní akci policie a dalších státních orgánů to řekla národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Podobné kontroly v minulosti odhalily stovky mladistvých, kterým byl prodán alkohol. Česká obchodní inspekce (ČOI) může uložit až milionovou pokutu nebo zákaz činnosti. Informuje ČTK:

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Irena Válová: Inkluze nesnížila počty mentálně postižených Romů, ČR musí kvůli rozsudku ESPL revidovat diagnostiku

21 Červen, 2019 - 08:22
Podle letošní Zprávy o stavu stížností podaných proti České republice k mezinárodním orgánům lidských práv se situace, co se týče Romů, ani za dvanáct let od rozsudku, (jde o rozsudek ve věci D. H. a ostatní č. 57325/00 ze dne 13. listopadu 2007) nezměnila. „Prozatím však údaje zjištěné sběrem dat dostatečný pokrok neukazují, a to ani data shromážděná za školní rok 2018/2019. Uzavření dohledu nad výkonem rozsudku tak patrně nelze v roce 2019 očekávat,“ uvádí letošní Zpráva. Tématu se věnuje Irena Válová na serveru Česká justice.



„Výbor ministrů byl zároveň zpraven o výsledcích statistických zjištění za školní rok 2017/2018, které mj. ukázaly, že 85,4 % romských žáků bylo vzděláváno podle běžného vzdělávacího programu (v předchozím školním roce šlo o 85 %), 12,7 % romských žáků bylo vzděláváno ve vzdělávacích programech upravených pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 13,1 %) a že romští žáci tvořili 29,5 % všech žáků vzdělávaných v programech pro žáky s lehkým mentálním postižením (v předchozím školním roce šlo o 30,9 %),“ uvádí se ve Zprávě doslova.

Jak dále vyplývá ze Zprávy, Česká republika musí konat dohled a revidovat diagnostiku: „Výbor ministrů přijal rozhodnutí, v němž mj. přivítal úsilí a komplexní přístup vnitrostátních orgánů při naplňování reformy inkluzívního vzdělávání a skutečnost, že je situace romských žáků a naplňování reformy monitorována ze strany příslušných orgánů, které mají oprávnění přijmout či doporučit nápravná opatření, přičemž vyzdvihl význam dohledu a revizí v oblasti diagnostiky. Závěrem vyjádřil silné očekávání, že v nadcházejících školních letech bude reforma více ukotvena v praxi a stále méně romských žáků se bude vzdělávat mimo hlavní vzdělávací proud,“ stojí doslova ve Zprávě.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Karel Lippmann: Dorian Gray a Alexis Zorbas – dva hrdinové v časoprostoru moderního světa

21 Červen, 2019 - 04:00
Zakladatel moderní fyziky Isaac Newton (1642 – 1726/1727) nahradil reálný prostor klasickým prostorem geometrickým. Aby mohla být popsána i základní forma, v níž se takto pojatý reálný svět uskutečňuje, musel Newton současně matematizovat čas. Hledal proto takový geometrický objekt, jemuž by bylo možné čas připodobnit. Tímto objektem se stala přímka. Čas se tak stal jevem absolutním.

Karel Lippmann (archiv auora)
O více než sto let později Francouz Pierre Simon Laplace (1749  – 1827) hovořil o vesmíru jako o věčně jdoucích hodinách. Kdyby člověk dokázal přesně vypočítat všechno, co se kdy stalo, byl by schopen vypočítat i to, co se kdy stane. Tak vznikl matematický determinismus nepodléhající žádným přáním ani zásahům jakékoli vyšší moci. Vyznačuje se netečnou matematickou nutností, nikoli např. předzjednanou harmonií monád, jak se domníval Leibniz. Takto byla rovněž vymezena působnost moderní vědy: spadaly do ní pouze přírodopis a infinitesimální (nekonečně malý) diferenciální a integrální kalkul jako jisté vrcholy základní aplikované matematiky. Tento kalkul se uplatnil zejména v mechanice, protože jeho prostřednictvím bylo možné získávat poznatky, které nebyly jen více či méně přesným názorem.

Matematický determinismus v 19. Století znevážil otevřené zkoumání skutečnosti a vymezil empirii závazné meze, které nesměla překročit. Přírodověda byla uzavřena v hranicích Newtonova mechanického světa. Svět přirozený se stal jen jeho samovolným přetvořením v lidském vědomí. Pokud nově vznikající vědy o společnosti a člověku měly splňovat nároky na vědeckost, musely se těmto pravidlům přizpůsobit. Ztotožnění reálného prostoru s klasickým geometrickým prostorem bylo zpochybněno až Einsteinovou speciální teorií relativity, ne však absolutně, pouze tak byla matematická přírodověda uvedeno do souladu s nejnovějšími poznatky.

Matematický determinismus vyzdvihl důležitost pojmů materie a paterie. Materií se rozumí pasivní složka reálného světa, podřízená nutnosti a řádu. Naproti tomu paterie je složkou světa, která aktivně rozhoduje o tom, které z mnoha různých možností světem nabízených uskuteční. Popírat paterii znamená nepřiznat člověku svobodnou vůli. Nositelem paterie je totiž člověk. Jeho roli vystihl Karel Čapek takto: „Myslím, že svobodná vůle není porušením příčinnosti; je to jen možnost vkládat do kauzálního dění příčiny nové.“ Chceme-li proto současně porozumět svobodné vůli i nám přístupnému řádu reálného světa, jsme nuceni k odpovědnosti. Nesmíme neodpovědně nakládat ani s kauzálními vztahy, ani libovolně vkládat nové příčiny. To je základní podmínka např. hledání významu přirozeného jazyka ve všech jeho stylech. A zde už vstupujeme na půdu etiky.

Matematický determinismus učinil etiku bezmocnou. Antika člověku osudově předurčila, co z mravního hlediska udělá. Matematický determinismus přesně určí, kde, kdy a jak to udělá. Spinozova svoboda jako poznaná nutnost se bez panteistického „zázemí“ stává popřením etiky. Člověk totiž není pouhým mechané (strojem). Co se ale stane, když podlehne svodům moderní vědy, která mu zajisté přinesla spoustu pozitiv, a zapomene rozlišovat různé podoby světa i svého vlastního života v něm?

Podívejme se nyní, zda a jak problémy, které nastolila matematika a novověká přírodověda, ovlivnily umění, v tomto případě literaturu. Jak pohlíží na situaci, kdy člověku hrozí, že přestane rozlišovat různé podoby světa, ve kterém žije, a v rozporu s jeho, ale i lidskou pestrostí a mnohoznačností jej podřídí jedné, byť exaktní metodě poznání?

Lineárnímu pojetí času se plně podřídil už Goethův Faust. Na každém kroku, přísně střežen Mefistem, nenechává žádnou vteřinu „prodlít“, ač po tom i zatouží (zavrhuje tak např. Berkeleyho „osobní čas“), protože “ jen tak je hoden svobody a žití, když rve se o ně den co den“, a jen tak prý dojde spásy. Na cestě, kterou takto do své smrti urazí, zanechává za sebou mnoho užitečného, ale také nevinné mrtvé, kteří na ní překáželi.

Pozoruhodným dílem se později stává román Obraz Doriana Graye anglického spisovatele Oscara Wildea (1854 – 1900). Mladý, krásný a nezkažený Dorian je ovlivněn cynickým manipulátorem lordem Henry Wottonem. Dá si malířem Basilem Hallwardem namalovat svůj portrét a při pohledu na jeho (svou) krásu podlehne pokušení být mladým a krásným věčně. Stane se „zázrak“, Dorianovo stárnutí a jeho mravní prohřešky, ba zločiny se zjevují jen na obraze, který Dorian přirozeně ukrývá. Posléze je jím tak zhnusen, že obraz probodne. V tu chvíli padne mrtev k zemi a obraz se stane realitou. Důležitým tématem románu je opět čas. Dorian podlehne omylu své vlastní dokonalosti, podlehne vlastně nezamýšlenému svodu Laplaceových věčně jdoucích hodin bez počátku a konce. Zaměnil tak reálný prostor s prostorem geometrickým, svůj přirozený život s životem abstraktním, v němž neexistuje individuální, konkrétní morálka. I po něm zůstávají mrtví, jejichž smrt zavinil. Romantická tradice, sahající až k Platónovi, povýšila umělce na božskou bytost tvořící svět a jeho krásu. S tím podstatným rozdílem, že Platón nesměšoval svět idejí se světem přirozeným, jen nedokázal najít hranici (chorismos) mezi nimi. Předmluva románu začíná příznačně těmito slovy: "Umělec je stvořitel něčeho krásného. Zjevit umění a ztajit umělce, to je cílem uměleckého díla."

Přečtěme si nyní krátkou ukázku. Dorian dohnal mladou herečku Sibylu Vaneovou k sebevraždě a obával se pomsty jejího bratra. Jak ale pohlížel na svou vinu?

„Teprve třetího dne se Dorian odvážil vyjít z domu. V jasném, sosnami provoněném vzduchu toho zimního rána bylo cosi, co mu jako by vracelo veselost a horoucí chtivost života. Ale tu změnu nepůsobily jen fyzikální podmínky prostředí. Jeho vlastní letora se vzbouřila proti té přemíře úzkosti, jež se značila zmrzačit a zmařit její dokonalý klid. Tak to vždycky dopadá se subtilními a jemně utvářenými povahami. Silné vášně je buď musí zdeptat, nebo se jim musí poddat. Buď člověka zavraždí, nebo samy zahynou. Mělké zármutky a mělké lásky přežijí všechno. Lásky a zármutky, v kterých je velikost, zničí jejich vlastní bohatství. Dorian ostatně přesvědčil sám sebe, že byl obětí hrůzou zasažené obraznosti, a díval se teď na své minulé obavy s jakýmsi politováním a nemalým opovržením.“

Dorian Gray se záměnou světů ocitl v pasti, z níž nebylo úniku. Tato záměna časoprostoru pro něho skončila tragicky. Stal se pouhým obrazem, ale, řečeno slovy filosofa Zdeňka Vyšohlída, přestal být v obraze, přestal být otevřený pravdě.

Dorianovým protikladem je další slavná postava světové literatury, Alexis Zorbas, hlavní hrdina románu Nikose Kazantzakise (1883 – 1957) Pestrá životní dráha Alexise Zorbase. Mladý spisovatel chce na rodné Krétě otevřít lignitový důl a zásadně změnit svůj život. Seznámí se s pětašedesátiletým Makedoncem Alexisem Zorbasem. Ten se stává jeho spolupracovníkem a zaměstnancem. Vedou spolu dlouhé rozhovory o existenciálních otázkách života. Spisovatel se opírá o znalosti získané humanitním studiem (křesťanství, buddhismus, Bergson, Nietzsche), Zorbas, dělník mnoha profesí, milovník přírody, hráč na santuri, skvělý tanečník a milovník žen, dobrého jídla a vína, se naopak opírá o lidovou moudrost a bohaté životní zkušenosti, přetavené v bohatý duchovní život. Rozdíl mezi oběma muži dobře vystihuje následující úryvek:

„Zahraj, Zorbasi,“ navrhoval jsem.
„A neřekli jsme si, pane, že santuri chce náladu? Budu hrát za měsíc, za dva, za rok, copak vím? A potom zazpívám, jako když se lidé navždy loučí.“
„Navždy?“ zvolal jsem zděšeně.
Řekl jsem si v duchu to slovo, ale neměl jsem odvahu slyšet je nahlas. Lekl jsem se.
„Navždy,“ opakoval Zorbas a hrdlo se mu sevřelo. „Navždy. Co mi říkáš, že se sejdeme a založíme klášter, to je útěcha pro nemocné, než zemřou… To není pro mě. Nechci to. Copak jsme ženy a musíme mít útěchu?“ Není potřebí se utěšovat. Ano, navždy.“
„Je také možné, že zůstanu,“ řekl jsem, zmaten Zorbasovým podivným dojetím. „Možná že půjdu s tebou, přece můžu jednat svobodně.“
Zorbas zakroutil hlavou.
„Nejsi svobodný,“ namítl. „Provaz, na němž jsi uvázán, je jen trochu delší než u jiných lidí. To je to. Ty, pane, máš dlouhý provaz, chodíš si, procházíš se a myslíš si, že jsi svobodný. Ale provaz nepřetrhneš. A když ho přetrhneš…“
„Jednou ho přetrhnu,“ namítl jsem vzdorovitě, protože Zorbasova slova se dotkla otevřené rány a cítil jsem bolest.
„To je těžké, pane, velmi těžké. K tomu je třeba bláznovství. Bláznovství, slyšíš? Ryc nebo nic! Ale ty máš rozum a ten ti nedovolí. Rozum je kramář, drží v ruce zápisník, píše, to jsem dal, to jsem dostal, to jsem vydělal, tolik jsem prodělal. Je dobrý hospodář, nedá všecko v sázku, nechá si rezervu. Nepřetrhne provaz, drží ho pevně v rukou, čtverák. Kdyby ho pustil, byl by ztracen, nešťastník. A když ten provaz nepřetrhneš, nemohl bys mi pak říci, co je vlastně život? Heřmánek, heřmáneček, není to rum a nepřevrátí svět.“

Závěrem zbývá zásadní, ale nesmírně složitý problém. Jak uvést do souladu „čtverák“ rozum se Zorbasovou plnokrevnou otevřeností světu a životu? Odpovídá na ni mladý spisovatel v závěru knihy?

´Ta krétská krajina – tak se mi aspoň zdálo – se podobala krásné próze. Byla pěkně obdělaná, střízlivá, zbavená zbytečných příkras, mocná a zkrocená. Nejprostšími prostředky vyjadřovala svou podstatu. Nelaškovala, pokládala pod svou důstojnost užívat příkras, neřečnila. Co chtěla, vyjadřovala mužně a střízlivě. Ale v těch strohých liniích jsi v tom krétském kraji mohl rozeznat i opravdovou jímavost a něhu – v chráněných úžlabinách voněly citroníky a oranžovníky a z dálek nedozírného moře dýchala poezie nekonečna.
„Kréta,“ šeptal jsem si, „Kréta…“ A srdce se mi dmulo.´
Kategorie: Česká škola

Aktéři ve vzdělávání nejvíce volají po koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuitě

21 Červen, 2019 - 03:00
Mezi TOP 5 témat, kterými by se podle výsledků šetření Delphi měla prioritně zabývat vzdělávací politika, patří oblast systémového řízení na národní úrovni, financování školství, přípravy nových učitelů, administrativy spojené s řízením škol a rozdílné kvality jednotlivých škol. Na těchto tématech panuje poměrně široká shoda mezi respondenty šetření, které zrealizovala Stálá konference asociací ve vzdělávání, z. s., ve spolupráci s Technologickým centrem Akademie věd za podpory Nadace České spořitelny.


Silvie Pýchová (eduin.cz)Šetření proběhlo v souvislosti s přípravou Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Respondenti byli požádáni o posouzení 39 výroků charakterizujících současné problémy vzdělávání v ČR. Celý proces přípravy, realizace a vyhodnocení šetření probíhal v období únor–červen 2019.

Hlavní cíle šetření:

• Zahájit expertní diskusi o významných problémech systému vzdělávání v ČR
• Zapojit do této diskuse široké spektrum aktérů v oblasti vzdělávání
• Získat podněty z různých oblastí vzdělávacího systému na témata, kterými by se měla vzdělávací politika zabývat
• Posoudit získané podněty širokou komunitou expertů
• Poskytnout vstupy expertní skupině pro přípravu Strategie vzdělávací politiky 2030+

Příprava šetření

Přípravná fáze zahrnovala sběr témat, formulaci výroků a sestavení souboru respondentů. Celá tato fáze byla realizována Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) v únoru a březnu 2019. Každý respondent měl možnost uvést maximálně pět oblastí, které považuje za hlavní nedostatky vzdělávacího systému v ČR. Do přípravného sběru témat bylo zapojeno 88 expertů z různých oblastí vzdělávacího systému ČR. Získané výroky byly expertně upraveny tak, aby se výsledné výroky neopakovaly a reflektovaly obdobnou úroveň obecnosti. Pro šetření metodou Delphi bylo vybráno 39 výroků o nedostatcích současného systému vzdělávání v ČR.

Šetření Delphi

Metodické nastavení a technickou realizaci šetření Delphi zajišťovalo Technologické centrum Akademie věd ČR. Samotné šetření probíhalo on-line a obsahovalo dvě kola hodnocení jednotlivých výroků. Respondenti vyjadřovali míru souhlasu s výrokem a posuzovali jeho významnost pro pozitivní změnu ve vzdělávání. Ve druhém kole měli respondenti možnost korigovat své odpovědi na základě posouzení výsledků a komentářů z prvního kola a dále identifikovali prioritní a okrajová témata pro vzdělávací politiku ČR.

Výsledky šetření

Nejvyšší podíl respondentů souhlasil s výrokem, že „České školství jako celek je dlouhodobě podfinancované“. Tento výrok vykazoval rovněž nejnižší míru variability odpovědí napříč celým spektrem respondentů, a jedná se tedy o nejméně kontroverzní výrok ze všech hodnocených výroků. Nízkou variabilitu a vysokou míru shody vykazuje rovněž téma vysoké administrativní zátěže ředitelů škol vyjádřené výrokem „Ředitelé škol jsou zavaleni administrativou a chybí jim jakákoli podpora“. Největší význam pro pozitivní změnu má oblast systémového řízení vzdělávací politiky na národní úrovni reprezentovaná výrokem: „Státní politika ve vzdělávání je nekoncepční a nesystémová, nemá jasně a dlouhodobě stanovený cíl a jasné priority. Podléhá momentálním vlivům, požadavky se mění s každým novým ministrem.“

Nejvíce respondentů nesouhlasilo s výrokem, že „Požadavek povinného vzdělávání je pro děti a rodiče v současné době již příliš svazující“. Tento výrok vykazoval rovněž nejvyšší variabilitu v odpovědích ohledně souhlasu či nesouhlasu a společně s tématem povinného předškolního vzdělávání („Povinné předškolní vzdělávání nemá žádné opodstatnění a jen zbytečně zatěžuje systém“) patří mezi nejkontroverznější hodnocená témata.

Účast v šetření

Celkem bylo k účasti v šetření Delphi přizváno 748 účastníků z různých oblastí vzdělávacího systému. Prvního kola se zúčastnilo 275 respondentů. Druhého kola, do kterého byli přizváni jen respondenti kola prvního, se zúčastnilo 151 respondentů.

Silvie Pýchová, výkonná ředitelka SKAV, řekla: „Díky šetření Delphi víme, co aktéři ve vzdělávání považují za aktuálně prioritní k řešení v oblasti vzdělávání, jaká témata u nich rezonují. V tématech, u nichž byla identifikována vysoká míra souhlasu mezi aktéry, je možno začít rozvíjet spolupráci napříč vzdělávacím systémem. Tématům, která se ukázala jako kontroverzní nebo na nich nepanuje shoda, je potřeba věnovat větší prostor pro diskusi, popřípadě osvětu. To významně ladí s tím, že je mezi aktéry největší volání po změně právě v oblasti koncepčnosti státní politiky ve vzdělávání a její kontinuity. Věříme, že toto bude reflektovat i právě připravovaná Strategie vzdělávací politiky 2030+.“

„V českém prostředí citelně chybí širší shoda na tom, jak má vlastně vzdělávací systém vypadat, na co se prioritně zaměřit, kam cílit energii a tolik potřebné finanční investice,“ říká Ondřej Zapletal, ředitel Nadace České spořitelny, a uzavírá: „Proto je podpora podobných šetření nedílnou součástí naší nadační strategie. Ověřené informace totiž tvoří pomyslnou startovací čáru na cestě k velkým systémovým změnám.“
Kategorie: Česká škola

Stránky