Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger26547125
Aktualizace: 2 hodiny 35 min zpět

Aby fyzikáři učili poutavě a co nejvíc dětí rozumělo světu kolem sebe. Proto vznikl Elixír do škol

22 Duben, 2019 - 03:00
Fyzika, to je pro mnoho českých dětí možná taková druhá „matematika“ a jeden z nejméně oblíbených předmětů. Často se učí definice zpaměti, počítají příklady dosazováním do vzorečků. „Já sama jsem ve škole moc nechápala, proč se to mám učit. Za celou svou školní docházku jsem neviděla snad jediný pokus,“ říká Petra Prošková, ředitelka projektu Elixír do škol. „Přejeme si, aby dnešní děti zažívaly fyziku jinak, aby skrze prožitek z objevování a zkoumání lépe chápaly svět kolem sebe.“ Rozhovor s Petrou Proškovou přináší magazín Rodiče vítáni.


Petra Prošková (elixirdoskol.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi: Proč vůbec vznikl Elixír do škol?

Elixír do škol, jako projekt, vznikl v roce 2013. Cílem bylo podpořit učitele napříč Českou republikou a umožnit jim skrze kolegiální vzdělávání změnit nebo obohatit výuku fyziky na českých školách. Věříme, že heuristická výuková metoda, která je postavená na objevech a pokusech, je smysluplný způsob, jak u žáků podpořit přemýšlení o světě. Umožní dětem vyzkoušet, jak věci fungují a pomůže jim poutavou formou získat lásku k přírodním vědám. Tato metoda je v protikladu k běžné frontální výuce, kdy učitel pouze předává dětem hotová fakta. Je velmi důležité, aby žák měl prostor objevovat, vytvářet hypotézy a hledáním důkazů je podporovat nebo vyvracet. A proto je tu Elixír do škol. Vytváříme prostředí a příležitosti pro učitele, aby se od sebe navzájem učili, jak takové zážitky sobě i dětem umožnit a učit smysluplně.

Jak to konkrétně děláte?

Za posledních 6 let se nám podařilo vytvořit 24 stálých center po celé České republice, kde se vždy jednou měsíčně v odpoledních hodinách na 2-4 hodiny scházejí dobrovolně a zdarma učitelé fyziky (a to třeba i tělocvikáři) ze základních a středních škol z okolí. Každé centrum má na starost vedoucí, což je vždy zkušený učitel. Ten vybírá spolu s účastníky témata a připravuje program založený zejména na experimentech. Všichni vedoucí si zakládají na tom, aby účastníci odcházeli s jasnými a jednoduchými tipy na pokusy, které mohou hned druhý den využít v hodině. S trochou nadsázky se dá říct, že na experimenty, které se v centrech realizují, mnohdy stačí papír, brčka, špejle a plastová lahev.

To, co je v centrech klíčové, je to, že se účastníci učí také od sebe navzájem, sdílejí spolu nápady a tipy na aktivity, které fungují, diskutují o principech a metodách hodnocení a reflexe výuky. Přirozenou součástí setkání jsou debaty, co nového ve škole, s čím se kdo potýká, co se komu daří … V Elixíru naleznete i tzv. létající centra, kdy vedoucí v reakci na konkrétní poptávku učitelů z jiného regionu za nimi vyjíždějí.

Jací učitelé se do Elixíru zapojují? Není to tak, že do centra zavítají hlavně ti, kteří jsou aktivní a už teď učí fyziku dobře?

V Elixíru nedělíme učitele na dobré a špatné – nehodnotíme. Věříme, že každý učitel dělá svou práci tak, jak jen nejlépe dovede. Někteří po dobu své praxe prostě zakotvili hlavně ve frontální výuce, něco se naučili na pedagogické fakultě, něco odkoukali, když sami chodili do školy a toho se pak ve své výuce často drží. Možná by i rádi změnu udělali, nechali děti, ať si na věci přicházejí samy, ale obávají se, že je toho pak nenaučí dost. Otázkou zůstává, zda ta obava je oprávněná. Účast v Elixíru a také v Heuréce, což je dvouletý program Matematicko-fyzikání fakulty Univerzity Karlovy, jim může pomoci udělat ten pomyslný první krok, ukáže jim cestu a dá jim příležitost věci zkoušet.

Zjistili jsme, že kantoři si o užitečných programech řeknou mezi sebou a tahle cesta je i ta nejlepší pro reference a dává nováčkům impulz k tomu, do centra přijít. Za loňský rok se tak do Elixíru připojilo 150 nových učitelů. Celkově už některý z programů Elixíru nebo Heuréky navštívila asi tisícovka ze zhruba 4.000 fyzikářů na českých školách. Věříme a vidíme, že se věci dávají pomalu odspodu do pohybu. Změna má naději.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Školský výbor Senátu projedná otevřený dopis politikům za záchranu českého školství

22 Duben, 2019 - 02:00
V úterý 23. dubna 2019 projedná školský výbor Senátu otevřený dopis politikům za záchranu českého školství. Otevřený dopis spolku Pedagogická komora podepsalo přes 3 800 pedagogů. Připojily se k němu i celé školy a organizace jako Společnost pro předškolní výchovu nebo Společnost učitelů českého jazyka a literatury. Konkrétní návrhy obsažené v otevřeném dopise podpořili jednotlivci i školy v rámci akcí spolku Pedagogická komora Den učitelů v černé a Týden škol v černé, do kterých se zapojili učitelé z tisícovky škol.


Radek Sárközi (pedagogicka-komora.cz)„Chceme o obsahu otevřeného dopisu jednat se senátory, poslanci a ministry, oslovili jsme i premiéra,“ říká Radek Sárközi, prezident spolku, „věřím, že po projednání ve školském výboru Senátu se bude otevřeným dopisem zabývat i vláda.“

Otevřený dopis začíná slovy: „Vážení členové vlády, poslanci a senátoři, české školství se kvůli dlouhodobému podfinancování a řadě nedomyšlených změn ocitlo na pokraji kolapsu. Pokud nemá zcela zkolabovat, je třeba naslouchat pracovníkům škol a okamžitě začít řešit konkrétní problémy, na které pedagogové již řadu let marně upozorňují.“

Ukončen je následující výzvou: „Proto vyzýváme všechny politiky k jednání a urychlené nápravě. O tom, zda bude naše země v budoucnu prosperovat, se rozhoduje teď. Doposud stálo školství přes proklamace o jeho prioritě na okraji zájmu. Pojďme to společně změnit a zachránit české školství pro budoucí generace.“

Návrhy spolku Pedagogická komora na záchranu českého školství jsou rozděleny do sedmi oblastí.

• Navýšit školský rozpočet na průměr zemí Evropské unie
• Zapojit pedagogické pracovníky do přípravy změn ve školství
• Snížit administrativní zátěž škol a jejich pracovníků
• Provést odbornou revizi inkluze
• Napravit nespravedlnosti v odměňování pedagogických pracovníků
• Podpořit pedagogy v jejich náročné práci
• Zvýšit platy pedagogů na 130 % průměrné mzdy

Přílohu otevřeného dopisu tvoří vzkazy politikům od jednotlivých signatářů, které čítají skoro 150 stran textu.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Zakazováním telefonů se školy chovají jako bachaři. Mobil je prostředkem sebeobrany, míní psycholog

21 Duben, 2019 - 03:00
„Ten zákaz je tak hloupý, že člověk ani neví, ze které strany se do něho opřít. Školy dávají najevo, že se žákem jednají partnersky – a pak na jakýkoli malý problém reagují represí,“ říká psycholog Robert Čapek v pořadu Pro a Proti Čro Plus.

Robert Čapek (robertcapek.cz)
Namísto toho, aby školy žáky učily dodržovat pravidla a zodpovědnost, tak se chovají jako bachaři ve vězení, kde mobilní telefony plošně zakáží a dál se s tím nemažou.

„Pokud chcete změnit nějaké problémové chování žáka, ať je to práce s mobilem, nadávky nebo cokoli, tak on sám se musí chtít změnit. Represe ještě nikdy nic nevyřešila a nikoho nic nenaučila,“ dodává Čapek.

Poukazuje i na to, že pro žáky může být mobil také prostředkem k sebeobraně: „Podle mých zkušeností se učitelé někdy bojí toho, že by se ukázalo, jak učí. Zesměšňování žáků, sarkasmus, špatná výuka, řvaní při hodině... Mobil v rukou žáka, který je samozřejmě poučený o pravidlech jeho užívání na síti, by tyto učitele možná zklidnil,“ uzavírá.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Kluci mají omezenější výběr. Systém je směruje na učňáky a průmyslovky

21 Duben, 2019 - 02:00
„Schopnost a vůle připravit se na přijímačky na gymnázium a dostat se tam je ve věku 10 – 15 let je více na straně dívek. Dívky spíše poslechnou rodiče a dají si domluvit. I když je to nebaví, udělají to spíše než kluci. Kluci jsou v průměru problematičtější. Jak jsme ukázali nedávno v jedné studii IDEA, roli hraje také známkování,“ říká v rozhovoru pro Respekt.cz Daniel Münich.


Daniel Münich (youtube.com)Münich v rozhovoru mimo jiné říká:

Známka v předmětu nehodnotí jen znalosti, ale také chování a přístup žáka. Systém směruje kluky na učňáky a průmyslovky a v osmnácti omezuje jejich možnosti zvolit si vhodně vysokou školu. V Česku je podíl studentů všeobecných středoškolských programů jako naše gymply jeden z nejnižších v Evropě, naopak podíl v užších oborech je vysoký. Jsou sice třeba zdrávky, kde je více holek, ale jinak převažují obory spíše pro kluky. Další typický genderový rozdíl je, že holky jsou po stránce dovedností homogennější skupinou než kluci. U kluků jich část výrazně vyniká, ale na druhé jsou mezi nimi velcí loseři. Holky jsou v nižším věku poslušnější a více je tvarujeme, takže ty rozdíly nejsou tak velké. Tohle byla pro kluky výhoda kdysi dávno, kdy na vysokou školu brali kolem 10 procent věkového ročníku. Dnes, kdy jde na vejšku kolem 40 procent věkového ročníku, už tu výhodu nemají.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Studentská prostituce: Brigáda, o které se nemluví

21 Duben, 2019 - 02:00
Ačkoliv žijeme v zemi, ve které si můžeme dopřávat luxusu jménem bezplatné vzdělávání, zadarmo tak úplně není. Musíme počítat s nepřímými náklady studování. A ty, především ve velkých městech, tak úplně zanedbatelné nebývají... A protože z kapesného tohle všechno utáhneme jen stěží, volí si většina z nás možnost mít při škole zaměstnání... Kromě klasických přivýdělků ale existuje i alternativní cesta, na jejímž konci čeká finanční odměna. A co si budeme povídat, částka bývá většinou výrazně lákavější než u běžného povolání… Řeč je o prostituci. Reportáž přináší magazín Studenta.


"U žen, které studují vysokou školu, vidíme dva důvody, proč se věnují prostituci. Některé pocházejí z chudších rodin a chtějí zaplatit náklady na studium, některé to prostě baví a vnímají to jako snadnou brigádu. Největší problém je pak ale v tom, že některé z těchto žen studium nedokončí. A ty, které studium dokončí, si často spočítají, že prostitucí vydělají více než profesí, kterou vystudovaly," vysvětluje ředitel Spolku pro ochranu žen Libor Balga.

Opusťme však na chvilku Českou republiku a vydejme se do světa. Za zmínku stojí nedávné průzkumy uskutečněné ve Velké Británii. Studie s názvem The Student Sex Work Project deklaruje, že jeden z dvaceti studentů se během svých studií rozhodl uchýlit k sexuálnímu průmyslu jako finanční pomoci. Pět procent není sice příliš (ale ani úplně málo), ale vzhledem k tomu, že se jedná o údaje, ke kterým se značná část studentů nepřizná, může být procento odpovídající realitě mnohem vyšší.

Výsledky průzkumů se shodují, že nejčastější motivací mladých je získání peněžních prostředků pro zabezpečení běžných životních nákladů. Studium v Česku sice k nejdražším nepatří, pokud ale máte vše okolo něj zaplatit, aniž by vám rodiče jakkoliv pomohli (protože i tací existují), dilematu s financemi se nevyhnete. Takoví studenti by si jednoduše zasloužili označení "v hmotné nouzi". Nejsou ale jediní, kdo o poměrně snadné peníze z prodeje vlastního těla usilují. Na druhém břehu tak stojí ti, kteří od života požadují více, než by potřebovali.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Děti bohatých mají výhodu, jednotné přijímačky za nerovnosti nemůžou, tvrdí exministryně Valachová

20 Duben, 2019 - 02:00
„To, že větší výhodu mají děti vzdělaných, a tedy movitějších rodičů, je samozřejmě pravda. Ale byla to pravda před třemi i deseti lety. Vůbec to nesouvisí s jednotnými přijímacími zkouškami,“ 5íká Kateřina Valachová v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.


Pokud jde o přemíru testování, rozšířily ho prý soukromé společnosti: „SCIO testy – z hlediska přijímacích zkoušek a zpoplatňování přípravy na ně – decimovaly naši zemi minimálně deset let. Je potřeba účinněji bojovat proti odstranění bariér, ale nesouhlasím s tím, že ověřování znalostí na základě jednotného testování místo známek nám způsobilo nerovnosti ve vzdělání,“ dodává Valachová.

Oponentem Valachové byl Janek Wagner ze spolku Pedagogická komora. Podle něj jsou jednotné přijímačky nespravedlivé a jsou „nepřípustným zásahem do svobody volby vzdělávací cesty, která nemá být na státu, ale na vůli žáka a jeho rodičů.“ Wagner poukazuje na to, že každá škola má jiný vzdělávací program a za její chod je odpovědný ředitel. Jednotné přijímačky jsou tak prý v rozporu se základními principy vzdělávací soustavy.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Průměrný záškolák má 37 neomluvených hodin. Často je kryjí i rodiče

20 Duben, 2019 - 01:00
Průměrnému záškolákovi na základní škole učitelé napočítali 37 neomluvených hodin, o 16 hodin méně než v roce předcházejícím. Vyplývá to z výroční zprávy České školní inspekce. Jednoznačně dobrá zpráva to ale není. Inspekce totiž spolu s tím na sedmi stovkách škol, které navštívila, zaznamenala nárůst hodin omluvených. Část z nich spadá do kategorie skrytého záškoláctví. Tak označují ve školách situaci, kdy se žák „ulije“ z vyučování, ale omluvenku přinese. Buď od rodičů, nebo si ji napíše sám. Tématu se věnuje iDNES.cz.


Tereza Králová (zelenypruh.cz)Kolik hodin stráví takto žáci za školou, statistiky říct neumí. „U nás to odhaduji tak na třicet procent omluvených hodin. Je to dáno i tím, že máme plnoleté žáky,“ říká Tereza Králová, zástupkyně ředitele Akademie řemesel, která sídlí v Praze na Zeleném pruhu.

Poukazuje také na to, že je nutné brzdit i skryté záškoláctví. Pokud se omluvenky vrší a třídní učitel má podezření, že s nimi není vše v pořádku, může od studenta chtít místo podpisu rodičů razítko od lékaře. „Když máme reálné podezření na záškoláctví, nemusíme omluvenku od rodiče přijmout,“ tvrdí Králová.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Do semifinále ceny pro inspirativní pedagogy Global Teacher Prize Czech Republic 2019 postoupilo 31 pedagogů z 10 krajů

20 Duben, 2019 - 01:00
Do letošního ročníku ceny GTP CR se přihlásilo 124 pedagogů základních a středních škol. Po prvním kole hodnocení jich do semifinále postoupilo 31 - jsou mezi nimi učitelé působící v malých obcích i velkoměstech napříč celou Českou republikou. O finalistech se rozhodne 25. dubna.


Nominovat zajímavé pedagogy bylo možné do 22. března a celkem veřejnost zaslala na cenu GTP CR 2019 688 nominací. Někteří učitelé byli nominování vícekrát, někteří nominovaní pedagogové již neučí, přesto se v letošním ročníku sešlo přes 500 unikátních nominací.

Samotná nominace však automaticky neznamená účast v ceně – učitelé se následně přihlašují sami a vyplnění přihlášky není pouhou formalitou – je třeba v ní doložit činnost v rámci 4 kritérií. Letos se do ceny přihlásilo 124 kandidátů. Nominovaní pedagogové se však plošně shodli na tom, že již samotná nominace je pro ně velkým zadostiučiněním a motivací do další činnosti.

Přihlášky kandidátů jsou následně hodnoceny ve 3 kolech. V tom prvním je bodují nezávislí hodnotitelé z řad pedagogů, ředitelů škol a odborníků angažujících se v oblasti vzdělávání. Letos jich bylo celkem 38 a každou přihlášku nezávisle na sobě hodnotilo 6 z nich.

„Přestože hodnocení bylo náročné, byla to úžasná zkušenost a velká radost a inspirace, neboť pracovní a profesní erudovanost, výsledky pedagogické činnosti a lidský přístup kandidátů jsou fascinující“, popisuje svoji zkušenost Olga Beulakkerová, jedna z letošních hodnotitelek.

Do semifinále v druhém ročníku ceny postoupilo 31 semifinalistů z celkem 10 různých krajů, nejpočetněji je v semifinále zastoupen Moravskoslezský kraj – celkem se z něho o postup do finále uchází 7 kandidátů.

Přihlášky semifinalistů hodnotí ve druhém kole 7 hodnotitelů, kteří vybírají finálovou desítku – tu předají odborné porotě, která se za finalisty rozjede na návštěvu a následně vybere 3 vítěze.

Kandidáti vnímají přidanou hodnotu již v samotném přihlášení se do ceny. Motivovalo je k reflexi jejich pedagogické činnosti a často byli sami překvapeni, kolik práce a projektů za nimi v jejich profesní kariéře stojí.

„Nad požadovanými kritérii jsem byl nucen přemýšlet a na základě všech otázek jsem si udělal sám u sebe zpětnou vazbu, zda jsem ve všech kategoriích „k užitku“ - už proto to pro mě jako pro učitele mělo smysl“, zamýšlí se nad svojí účastí v ceně Pavel Sekyrka, jeden ze semifinalistů.

Finalisté budou známi 25. dubna, během měsíce května je navštíví odborná porota v místech jejich působiště, aby mohla posoudit jejich práci přímo na hodinách.

Koordinátorka ceny Global Teacher Prize Czech Republic, Hana Matoušů, se na výběr letošních finalistů těší: „Jsem opravdu zvědavá, koho letos hodnotitelé pošlou do finále a kam se s odbornou porotou vypravíme. Mám velkou radost, že je semifinále letos tak rozmanité. Jsou v něm zastoupeni učitelé humanitních i exaktních předmětů z malých obcí i velkých měst napříč celou Českou republikou a letos je také poprvé vyrovnaný poměr učitelů ze základních a středních škol, takže se máme opravdu na co těšit.“

Vyhlášení vítězů letošního ročníku proběhne 10. června v Praze.


Zdroj: Tisková zpráva EDUin
Kategorie: Česká škola

Jak prakticky a moderně učit ekonomii na středních školách

20 Duben, 2019 - 01:00
Organizátoři Ekonomické olympiády nabízejí jednodenní kurzy šité na míru středoškolským pedgagogům. Kurzy jsou vytvořeny předními odborníky na základě výsledků celonárodní Ekonomické olympiády.

Aktuálně nabízíme tyto kurzy:

Finanční gramotnost
Dějiny ekonomického myšlení a mikroekonomie
Makroekonomie a mezinárodní obchod

Kurzy nabízejí - moderní výukové metody - didaktické materiály - setkání se špičkami v oboru ekonomie - všechny kurzy jsou akreditovány MŠMT - kurzy jsou propláceny skrz Šablony


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Magdalena Karvayová: Diskriminace romských dětí v českém školství přetrvává, jen se „převlékla“ do jiného kabátu

19 Duben, 2019 - 08:38
Ač byla jedničkářka, jeden z učitelů jí řekl, že na speciální škole mezi „její rasou“ jí bude lépe. Magdalena Karvayová vystudovala vysokou školu a dnes pomáhá romským rodičům, aby jejich děti získaly plnohodnotné vzdělání a aby segregace z českého školství jednou provždy zmizela. Rozhovor s Magdalenou Karvayovou přináší časopis Romano vod´i.


V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Více méně stejné procento romských dětí diagnostikovaných jako LMP zůstává. I proto Evropská komise v roce 2014 zahájila tzv. infringement proti ČR, jehož důsledkem je vámi zmiňovaná novela školského zákona. Je to tedy jinak na papíře a jinak v praxi?

Romské děti jsou sice vzdělávány v běžných školách, ale jejich výkony jsou snížené kvůli jejich diagnostice, protože jsou stále více diagnostikované s ADHD a poruchami chování, takže mají jinou nálepku speciálních vzdělávacích potřeb. To znamená, že obdrží stejné informace jako ostatní děti, ale například při testech se od nich už dopředu očekává nižší úroveň výsledků. Pro běžného občana se to celé tváří standardně, ale my víme, že existují školy, které mají třídy rozdělené na A, B, C... podle zaměření na matematickou, jazykovou nebo třídu pro děti s LMP, kde je většina romských žáků. Další formou segregace je, že děti sice navštěvují jednu základní školu, ale ta se nachází ve dvou oddělených budovách – pro české děti a pro ty romské. Z praxe víme, že žáci ze segregovaných ZŠ se hlásí v lepším případě na béčkové obory či jiné bez maturity. Jsem vděčná za změnu na papíře, ale co potřebujeme, je i změna v praxi. Takže ano, diskriminace romských dětí v českém vzdělávacím systému přetrvává, akorát se „převlékla“ do jiného kabátu.

Jak se cítí dítě, které se každodenně setkává s nepochopením, se snižováním sebevědomí a také s názorem, že na základní školu nepatří, přestože jeho studijní výsledky nejsou špatné?

Jako kus hadru. Vzpomínám si na situace, kdy se mi nechtělo do školy, protože už při té představě se mi chtělo zvracet. Pocit, že vedle vás nikdo nechce sedět, že zase schytám další facku anebo uslyším, že jsem tlustá cikánka a černá svině, byl opravdu hrozný. Musela jsem se i kolikrát fyzicky bránit, ale poznámky z chování jsem dostávala pouze já. Ale horší než facka byl pocit, že vám nikdo nevěří, pocit nespravedlnosti byl opravdu silný. Chtěla jsem dokázat svým spolužákům i učitelům, že nejsem méněcenná, a tak jsem se na každou písemku pečlivě připravovala.

Ve spolku Awen amenca, který jste spoluzaložila, se snažíte mobilizovat romské rodiče, aby se sami zapojili a požadovali lepší vzdělání pro své děti. S jakým úspěchem?

Prozatím se do kampaní v Ostravě zapojilo zhruba 900 rodičů, z toho 600 zapsalo své dítě do dobrých základních škol. V posledních dvou letech vedeme i kampaně zápisů romských dětí do povinného předškolního vzdělávání, třeba v Ostravě se zapsalo kolem stovky romských dětí do MŠ. Z maminek, které se do projektu zapojily první rok, vyrostly lídryně ve své komunitě. Nejprve působily jako dobrovolnice, ale to se změnilo s rokem 2017, kdy založily Asociaci romských rodičů, která sdružuje romské rodiče dětí v předškolním věku, a vedou v Ostravě samostatné kampaně.

Majorita často zastává názor, že Romové nemají o vzdělání zájem. Jak to vidíte vy, která léta bojujete proti segregaci a pěti stovkám dětí jste pomohla dostat se na klasickou základku?

Většina lidí, kteří mají takový názor, nepřišla s Romy do osobního kontaktu a vytváří si představu na základě obrazu Romů v médiích anebo ze zážitku několika povrchních zkušeností. Na školách se neučíme o romské historii, kultuře nebo identitě. Učíme se, že vše, co souvisí s Romy, je většinou to špatné. Jaký názor může mít majorita, když ani netuší, že v komunismu byli systémově nuceni vzdělávat se ve zvláštním školství, což má dodnes dopad na budoucnost jejich dětí? Když si neuvědomují, co obnáší život v ghettu a v chudobě? Tam rodič uvažuje jinak než ten, který má alespoň středoškolské vzdělání s maturitou a má zajištěné adekvátní bydlení. Takže to není tak, že Romové nemají o vzdělání svých dětí zájem, oni netuší, jaký typ školy vyučuje podle jakého vzdělávacího programu a co to pro jejich dítě znamená. A i proto se snažíme, aby i ten poslední rodič z ghetta věděl, že na jeho rozhodnutí závisí budoucnost jeho dětí a že jim tím zajistí lepší život, než má on sám.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Mezi rodiči roste počet nespokojených se vzděláváním. Jejich představy o podobě školy se však příliš nemění

19 Duben, 2019 - 02:00
V opakujících se šetřeních se míra spokojenosti rodičů se školami a vzdělávacím systémem pohybuje nyní okolo 50 %, před 10 lety to bylo 74 %. Zajímavé je, že zhruba dvě třetiny rodičů se nebrání změnám, ale 48 % z nich nevěří, že k nim dojde. Rodiče se dnes spíše domnívají, že odpovědnost za vzdělávání dětí má škola - 54 % spíše než rodina - 46 %, a co je zajímavé, tak 66 % rodičů vnímá nedostatečný důraz škol na kázeň a disciplínu.

Část studie Analýza výzev českého vzdělávání věnující se skupině rodičů, přináší například údaje o tom, jaké souvislosti jsou mezi očekáváním rodičů a vzdělanostní šancí jejich dětí. Pouze 36 % rodičů s maturitou očekává vysokoškolské vzdělání u svých dětí. Potvrzuje se také, že zásadní vliv na úspěšnost dětí ve vzdělávání má ekonomická situace rodičů, nekvalitní bydlení, zdravotní stav rodičů nebo rizikové prostředí, ve kterém děti vyrůstají.

Velmi zajímavou informaci přináší studie z mezinárodního výzkumu, který zjišťoval do jaké míry se rodiče domnívají, že by vlády měly více či méně utrácet za výdaje na vzdělávání v dané zemi. Výsledky jsou uvedeny v grafu níže. Vyplývá z nich, že ve všech zkoumaných státech si nadpoloviční podíl rodičů přeje, aby vlády investovaly více finančních prostředků do vzdělávání. Překvapivé ale je, že v České republice je mezi těmito zeměmi nejmenší podíl lidí, kteří si přeji větší investice do vzdělávání. Podobné postoje jsou přitom typické pro země jako Finsko, Norsko, Francie či Korea. Tedy země s výrazně vyššími výdaji na vzdělávání, než je typické pro Českou republiku.

Graf: Kolik by měly vlády utrácet za vzdělání / vzdělávací systémy v dané zemi? Zdroj ISSP 2016 (rodiče do 60 let).
 

“Přestože se zvyšuje počet rodičů, kteří nejsou se stavem vzdělávání spokojeni, spolupráce rodičů a škol u nás stále není běžná. Rodiče často neví, jak se do života školy zapojit, někteří pak ve snaze zajistit svým dětem lepší vzdělání volí soukromé školy či zakládají vlastní. To však v celkovém důsledku naší společnosti, jak studie ukazuje, neprospívá. Proto chceme podpořit rodiče i školy v hledání nejlepších způsobů vzájemné spolupráce a partnerství”, říká Robert Basch, ředitel Nadace OSF, jedné ze spoluzakládajících nadací Nadačního fondu Eduzměna. ”

Zároveň lze najít v českém vzdělávání zajímavé inspirace, kde rodiče vstupují do kontaktu se školou a spolupodílí se na jejím fungování. Takovými příklady jsou aktivní spolky rodičů při školách (Spolek Patron), setkávání se v rámci vzdělávacích akcí určených rodičům (Rodičovské kavárny) nebo třeba zapojování rodičů do výuky (projekt Kulový blesk).


Zdroj: Tisková zpráva Eduzměna
Kategorie: Česká škola

Studentské volby do Evropského parlamentu

19 Duben, 2019 - 01:00
Ve dnech 7. a 9. května pořádá Jeden svět na školách, vzdělávací program společnosti Člověk v tísni, "Studentské volby do Evropského parlamentu 2019". Volby do Evropského parlamentu mívají vůbec nejnižší účast ze všech typů voleb v ČR a zároveň jednu z nejnižších v rámci Evropské unie. K těm posledním, které se konaly v roce2014, přišlo k urnám pouhých 18 % voličů.



Kromě samotného volebního aktu "nanečisto" se na stovkách středních škol po celé ČR budou studenti opět seznamovat se základními principy demokracie, volebním systémem, významem občanské zodpovědnosti, volebními kandidátkami apokyny pro voliče, a to prostřednictvím dokumentárních filmů, navazujících aktivit do hodin a debat (jak se svými vyučujícími, tak s pozvanými hosty).

Zapojené školy poštou obdrží:

► Hlasovací lístky
► Pokyny pro voliče
► Pokyny pro volební komise
► Informační brožuru
► Plakáty Studentských voleb
► Nálepky na volební urny
► Publikaci "EU & JÁ" vydanou Evropskou komisí (http://bit.ly/EU-a-ja)


Jako bonus získají všichni vyučující, kteří se do Studentských voleb zapojí, zbrusu novou publikaci k mediálnímu vzdělávání "Být v obraze2".
Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Sylvie Doláková: Dyslektici v mateřinkách?

19 Duben, 2019 - 00:00
Jsou nebo nejsou? Docela by se mohlo zdát, že tento problém se předškolních dětí netýká. Porucha učení zvaná dyslexie je častým projevem špatných výsledků ve školní práci žáků.


Nejčastěji citovaná definice dyslexie v anglických odborných textech označuje dyslexii jako „… poruchu jazykové oblasti učení. Dyslexie odkazuje ke skupině příznaků, které poukazují na problémy lidí se specifickými jazykovými dovednostmi, zejména čtení. Studenti s dyslexií mohou mít potíže s jinými jazykovými dovednostmi, jako je hláskování, psaní a mluvení. Dyslexie je celoživotní stav, nicméně její dopad se může změnit v různých fázích života člověka. To je označováno jako porucha učení, proto dyslexie může pro studenta představovat značné obtíže při učení v typickém akademickém vzdělávacím prostředí.“ (Ebrere, C.S., 2016, Understanding Dyslexia).

Tato porucha se tedy řadí mezi specifické poruchy učení (SPU) a postihuje celou řadu oblastí. Nejčastěji se na ni přichází v době, kdy se žák učí číst, a proto se traduje, že se jedná o poruchu čtení. Dyslexie však postihuje nejen schopnost rozlišovat písmena nebo jejich vynechávání, neschopnost přečíst text nahlas; jedinci mívají potíže i s poslechem, psaním, krátkodobou pamětí, vnímáním prostoru i času i dokonce i v oblasti motoriky. Zdálo by se tedy, že je to problém školáků.

Četné studie prokázaly, že s dyslexií se dítě už rodí (velice často se jedná o dědičné zatížení); od raného dětství si dítě v sobě nese problémy v některých oblastech (například neschopnost učit se nová slova, nerozlišují rýmy, nedokáží vytleskat rytmus slov apod.). Psychologové v poradnách ovšem dokáží diagnostikovat dyslexii u dětí až kolem věku 9 let, kdy už se dají vyloučit ostatní vlivy, jako je oslabený intelekt, nepodnětné sociální prostředí, poruchy smyslového vnímání apod. Je na místě poukázat na jednu závažnou okolnost: v této době bohužel školákovi nedokážeme účinně pomáhat při odstraňování nežádoucích projevů. Paradoxem totiž je, že účinné techniky, které napomáhají překonávat obtíže dyslektického charakteru, a které pomáhají eliminovat škodlivé projevy dyslexie u dětí v předškolním věku, fungují v raném období jejich života, nejpozději však do 7. roku života, který je významným vývojovým mezníkem v životě dětí, jak po stránce rozumové, tak jazykové.

Podle rozsáhlé studie Mezinárodní Dyslektické Asociace (International Dyslexia Association), provedené v roce 2000, „děti, kterým se dostane efektivního fonologického výcviku v mateřské škole nebo první třídě, mají později výrazně méně problémů se zvládnutím čtení než děti, kterým se této péče nedostává dříve, než ve třetím ročníku.“ (International Dyslexia Association Annual Report, 2000). Dalším poznatkem této studie je zjištění, že tři čtvrtiny slabých devítiletých čtenářů zůstávají špatnými čtenáři i v deváté třídě. Pro nás mají tyto poznatky velký význam, uvědomíme si totiž, že práce s dyslektiky by měla začít daleko dříve, než dítě dojde k zápisu.

Vzhledem k faktu, že učitelky ve školkách mohou pozitivně zmírnit nežádoucí projevy dyslexie, se v tomto článku budeme zabývat technikami, které tomuto procesu napomáhají.

Jedná se často o docela běžné činnosti, které se ve školkách obvykle dělají, jde však hlavně o to, aby se s nimi děti setkávaly ve větší míře a častěji.

V našem textu si uděláme přehled aktivit, které žákům pomáhají nejvíce, a to včetně praktických ukázek.

V jazykové oblasti jde zcela určitě o práci se slovní zásobou. Vytleskávání rytmu slov, počítání slabik, porovnávání, které slovo má slabik více a které méně – to nabízí žáčkům snad každá učitelka, ale věnuje se tomu každý den? Ti s poruchami učení potřebují procvičovat tuto aktivitu několikrát denně!

Při té příležitosti naučíme žáky chápat abstraktní pojmy – nabídneme jim karty se symboly počtu tlesknutí, ke kterým přiřazují obrázky slov o příslušném počtu slabik.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Ředitelka školy: Střetáváme se s novou generací rodičů, kteří stojí téměř vždy na straně žáků. Za všechno může škola

18 Duben, 2019 - 08:32
„Uvědomme si, že co žák, to zhruba 50 tisíc korun za rok. Když si dupneme, tak oni odcházejí tam, kde nedupají. Na obranu těch dětí bych ale řekla, že takhle jsme si je vychovali. Jestli od školy někdo očekává, že změníme tento společenský problém, na to nemáme kapacitu a myslím, že k tomu nejsme ani oprávnění. Střetáváme se s novou generací rodičů, kteří stojí téměř vždy na straně žáků. Za všechno může učitel nebo škola,“ vysvětluje v reportáži MF DNES Dana Havranová, ředitelka Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy v Rychnově nad Kněžnou.


„Problém je, že došlo k velkému populačnímu propadu. Z devátých tříd jdou poloviční stavy dětí, ale počet škol zůstal víceméně zachován. Proto dochází k velké degradaci vzdělávání. Kvalitnější část dětí se přesouvá mimo odborné školství a my musíme pracovat s tím, co zbývá. Přístup těchto dětí se změnil už na základních školách. Učitelé si stěžují, že jsou si příliš vědomy toho, že za minimální úsilí dosáhnou svého,“ doplňuje ředitel hronovské „průmyslovky“ Josef Matyáš.

Matyáš dodává: „Až na pár výjimek se dostanou na jakoukoliv školu. Ať dělají nebo nedělají, ať se snaží nebo nesnaží, ví, že toho dosáhnou. To se v konečném efektu projevuje v přístupu k té zodpovědnosti. Zejména v tříletých oborech se snažíme ty děti v prvním ročníku především vychovat. Nemají totiž návyky. Je jim jedno, jestli do školy přijdou nebo ne, jestli přijdou včas nebo pozdě.“


Celý text naleznete v MF DNES
Kategorie: Česká škola

Saša Uhlová: Problém segregace dětí začíná ještě mnohem dřív než při přechodu na víceletá gymnázia.

18 Duben, 2019 - 03:00
„Když mluvíme o segregaci ve vzdělání, máme většinou na mysli střední školy, kde se na víceletých gymnáziích soustředí děti z lepších rodin prostě proto, že jejich rodiče mají vzdělání, přehled nebo ambice. Děti se tak v páté třídě rozdělí a v dospělosti se pak lidé z různých vrstev neznají. Takto se prohlubují příkopy ve společnosti – ty příkopy, o kterých poslední roky vedeme tolik debat a lámeme si hlavu, co máme dělat, aby nebyly. Jenže celý problém se segregací začíná zjevně mnohem dřív a vůbec se nemusí jednat o ambiciózní rodiče, kteří by chtěli pro své děti co nejelitnější vzdělání,“ píše Saša Uhlová v komentářovém deníku A2larm.cz.


Saša Uhlová (repro DVTV)Uhlová mimo jiné píše:

Jedním ze známých fíglů, který dokonce někteří ředitelé škol rodičům doporučují, je přepsání trvalého bydliště dítěte na jinou adresu, aby se vytoužená škola stala spádovou. Dítě tak musí být do školy přijato, pokud se jedná o státní školu, případně získá víc bodů, jde-li například o školu církevní. Zároveň se ale při větším zájmu může stát, že se nakonec do své spádové školy nedostanou ani ti, kteří do ní skutečně patří. Rodiče, kteří se ohledně škol informují a snaží se, aby jejich děti chodily do dobré školy, pak musí hledat další alternativu. A rodiče, kteří své dítě zapíšou tam, kam se jim řekne, se dostanou do některé ze škol, kam jiní nechtějí. Výsledek je, že cílevědomí rodiče mají své děti na lepších školách, na něž aktivní rodiče vytvářejí tlak, kdežto rodiče, kteří nemají kapacitu a někdy ani schopnosti se o vzdělání svých dětí zajímat, je mají tam, kde nikdo tlak na školu nevytváří.

To, že rodiče chtějí pro své děti to nejlepší, jim nelze vyčítat. Sama jsem se jako rodič dětí se speciálními vzdělávacími potřebami rozhodla najít spíš školu, kde dělají inkluzi dobrovolně, než abych prorážela systém hlavou svých dětí a nutila spádovou školu, kde inkluzí pohrdali, shánět asistenta. Rodiče by ale měli chtít víc než jen dobrou nebo přátelskou školu pro své děti. Měli bychom usilovat o to, aby se do školství více investovalo a aby se odstartovala celonárodní debata o tom, co vlastně vzdělání v dnešní době představuje a jak to udělat, aby bylo co nejvíc přístupné všem. Svoje schopnosti bychom kromě hledání dobrých škol pro své děti měli využít i při přemýšlení, jak to udělat, aby byly dobré školy pro všechny. Nebo můžeme trávit dny a týdny diskusemi o tom, proč je naše společnost rozdělená.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Děti volají o pomoc. Počet hovorů na Linku bezpečí skokově roste

18 Duben, 2019 - 02:00
Počet dětí, které jsou ochotné svěřit se s problémem, roste. V minulém roce na Linku bezpečí zavolalo téměř 160 tisíc dětí. Přibývá například těch, co řeší šikanu. Denně jich kvůli tomuto problému volá pět až šest. Tématu se věnuje iDNES.cz.


Regina Jandová (linkabezpeci.cz)Počet dětí, které se rozhodnou svěřit se svými zkušenostmi s šikanou stoupá. Dokládají to počty volajících na Linku bezpečí. Jen v loňském roce vyřizovali její pracovníci necelých 160 tisíc telefonátů, denně v průměru 430 hovorů. K tomu dalších čtyři tisíce e-mailů a chatových konverzací. V meziročním srovnání kontaktovalo Linku bezpečí o osm tisíc dětí více než v roce 2017.

„Nemůžeme ale z toho jednoznačně usuzovat, jestli to znamená, že je více dětí šikanovaných, nebo je více dětí ochotných problém řešit a svěřit se,“ komentuje statistiku Regina Jandová z Linky bezpečí. Denně jim kvůli šikaně volá pět až šest dětí. V minulém roce počítají 2 182 telefonátů na toto téma. Pro srovnání, před čtyřmi lety se jim se šikanou svěřilo 1 492 dětí.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Nová kampaň upozorní děti na problémy se šikanou

18 Duben, 2019 - 02:00
Na šikanu začíná dnes v Česku upozorňovat nová osvětová kampaň, kterou připravil dětský televizní kanál Cartoon Network ve spolupráci s Linkou bezpečí a youtuberem Kovym. Cílem kampaně s názvem Buď kámoš, postav se šikaně (v originále Be a Buddy, not a Bully) je ukázat dětem, že být jiný není na překážku, ale právě naopak. Součástí kampaně budou videospoty na internetu a ve vysílání Cartoon Network. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Český student v USA pomohl odhalit slabiny virtuální reality

18 Duben, 2019 - 02:00
Student brněnské techniky Martin Vondráček se při pobytu ve Spojených státech podílel na odhalení bezpečnostních chyb v aplikacích pro virtuální realitu. Výzkumníci na zjištěné slabiny upozornili vývojáře, chyby se tak podařilo napravit, a tím předejít potenciálním útokům. Hackeři se teoreticky mohli nepozorovaně dostat do soukromých místností ve virtuální realitě. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

SPD hraje hlavní roli v šíření nenávisti, tvrdí vnitro ve zprávě. Hrad stranu hájí

18 Duben, 2019 - 01:00
Zpráva o extremismu vyšla loni naposledy. Letos ji ministerstvo vnitra vydá už s jiným názvem. Bude se jmenovat Zpráva o projevech extremismu a předsudečné nenávisti. Druhá část názvu je důležitá. Vnitro se totiž věnuje novému fenoménu – projevům předsudečné nenávisti. „Reaguje tím na fakt, že vliv tradičních extremistických subjektů slábne a jejich rétoriku a aktivity postupně přebírají jiné subjekty, které nelze jednoznačně označit za extremistické,“ píše se v úvodu zprávy. Informuje Seznam Zprávy.


Rizika jsou ale podobná. Politické nebo jiné skupiny šíří ve společnosti strach, podněcují nenávist k jiným lidem, ale také využívají dezinformace a konspirační teorie, kterými společnost štěpí. Největší hrozbou je podle zprávy hnutí Svoboda a přímá demokracie.

„V oblasti šíření projevů rasové, etnické či náboženské nenávisti a nesnášenlivosti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura. Zastínilo tradiční pravicové extremisty, jejichž význam postupně upadal,“ říká zpráva o extremismu.

Někteří jeho členové jsou velmi aktivní v šíření informací proti muslimům, imigrantům nebo Romům, a to nejčastěji na Facebooku, jak dokládá zpráva. „SPD záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace, které jim soustavně předkládá, nebudou podrobovat kritické reflexi,“ argumentuje ministerstvo vnitra.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Klause mladšího odvolala Sněmovna ze školského výboru.

17 Duben, 2019 - 13:47
Poslanci odvolali Václava Klause mladšího ze školského výboru Sněmovny. Vyhověli tak ODS, která usilovala o odvolání Klause poté, co ho vyloučila ze strany. Byl to už druhý pokus občanských demokratů dostat Klause mladšího z čela školského výboru. Pro odvolání Klause hlasovalo 93 ze 150 přítomných. Nepomohlo mu ani to, že návrh podpořila jen necelá čtvrtina klubu ANO a zastali se ho komunisté a také SPD Tomia Okamury, s výjimkou Moniky Jarošové. Informuje iDNES.cz.


Václav Klaus (psp.cz)Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura připomněl, že Klaus své místo ve školském výboru získal díky politickým dohodám po ustavení Sněmovny, díky nimž ODS ve školském výboru připadla tři křesla a pozice předsedy.

V polovině března ODS Klause mladšího vyloučila ze strany a ze svého klubu ve Sněmovně. „Václav Klaus mladší svým jednáním a vystupováním dlouhodobě poškozuje dobré jméno ODS a dělá to i přesto, že byl několikrát varován, poté co dostal něco, co jsme nazvali žlutou kartou,“ řekl po jednání výkonné rady ODS šéf strany Petr Fiala.

Trpělivost s Klausem špičkám ODS přetekla po jeho vystoupení ve Sněmovně, jejíž jednání přirovnal k židovskému výboru rozhodujícímu za druhé světové války, kdo půjde do nacistického transportu hned a kdo až později.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky