Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger25489125
Aktualizace: 1 hodina 44 min zpět

Výzkum: Veřejnost hodnotí úroveň vzdělávání příznivě

14 hodin 49 min zpět
Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Hodnocení úrovně vzdělávání na různých typech škol, základními počínaje a vysokými konče, je trvale příznivé, když kladné hodnocení výrazně převažuje nad záporným i v roce 2018. Nejlépe hodnocená úroveň vzdělávání je u základních škol a gymnázií, naopak nejhůře u středních odborných učilišť.



Oproti výraznému propadu hodnocení úrovně vzdělávání všech typů škol, který přišel v roce 2017, bylo v současném šetření zaznamenáno pozitivnější hodnocení úrovně vzdělávání u všech typů škol s výjimkou vyšších odborných škol, kde nárůst nebyl statisticky významný.

Z hlediska osobního přínosu dlouhodobě i v roce 2018 převažuje názor, že vzdělání lidem poskytlo vhodnou průpravu. Zejména že poskytlo kvalifikaci v oboru a všeobecný přehled. V čase se hodnocení osobního přínosu vzdělání v uvažovaných oblastech výrazně nemění. Zpracoval:

Pravidelný výzkum CVVM v září 2018 zjišťoval názory české veřejnosti na úroveň vzdělávání v ČR. Otázky byly konkrétně zaměřeny na úroveň vzdělávání na vybraných typech škol a hodnocení vlastního vzdělání z hlediska rozvíjení určitých schopností žáků a studentů.

Česká veřejnost hodnotí kvalitu vzdělávání na vybraných typech škol poměrně příznivě. S výjimkou středních odborných učilišť vždy více než polovina lidí je přesvědčena (spíše nebo velmi) o dobré kvalitě výuky na všech typech škol, přičemž kladné hodnocení převažuje nad záporným ve všech případech včetně již zmiňovaných středních odborných učilišť.

Nejlépe je vnímáno vzdělávání na základních školách a gymnáziích, u nichž podíl kladných odpovědí shodně dosahuje 71 %. Nicméně v případě gymnázií se objevuje vyšší podíl varianty odpovědi „velmi dobrá“ (21 % oproti 12 % u základních škol) a nižší podíl kritického hodnocení (14 % oproti 22 % u základních škol). Více než tři pětiny respondentů příznivě hodnotí i úroveň vzdělávání na vysokých školách (63 %) a na středních odborných školách s maturitou (62 %). Nejkritičtější jsou občané k vyšším odborným školám a především ke středním odborným učilištím. Výuku na vyšších odborných školách hodnotila kladně stále více než polovina (55 %) respondentů, avšak na středních odborných učilištích již pouze necelá polovina (49 %) respondentů hodnotila výuku kladně.

U jednotlivých typů škol se však významně lišil podíl dotázaných, kteří nedokázali úroveň vzdělávání zhodnotit a zvolili proto odpověď „nevím“. V případě vyšších odborných škol se pro tuto variantu rozhodla dokonce čtvrtina respondentů (25 %). Zajímavý je tak i podíl dotázaných, kteří se k jednotlivým typům škol stavěli kriticky. Nejméně kritičtí byli dotázaní k úrovni vzdělávání na gymnáziích a vysokých školách, když 14 % ji označilo za „spíše“ či „velmi špatnou“ u gymnázií a 17 % u vysokých škol. Pětina (20 %) respondentů se kriticky stavěla k úrovni vzdělávání na vyšších odborných školách, více než pětina (22 %) za špatnou považuje úroveň vzdělávání na základních školách a již více než čtvrtina (26 %) negativně hodnotí úroveň vzdělávání na středních odborných školách s maturitou. Nejkritičtější byli dotázaní ke středním odborným učilištím, jejich úroveň vzdělávání nepříznivě hodnotí více než třetina dotázaných (36 %)…

Co se týče celkového přínosu školního vzdělání pro dotazované, tak lze tvrdit, že v posledním šetření mezi respondenty převážil názor, že jim školní vzdělání poskytlo vhodnou průpravu ve všech uvažovaných oblastech. Nejlépe dotazovaní hodnotili poskytnutí kvalifikace v oboru a poskytnutí všeobecného přehledu, když shodně 79 % dotázaných zastává tento názor. Zhruba dvě třetiny (66 %) dotázaných vyjadřují názor, že vzdělání jim posílilo smysl pro odpovědnost. Necelé tři pětiny mají za to, že jim vzdělání pomohlo naučit vytvářet si vlastní názor a rozšířilo jim kulturní přehled (shodně 59 %). Mírně nadpoloviční většina má též za to, že je vzdělání naučilo jednat s lidmi (53 %) a orientovat se ve světě (51 %).

Z hlediska sociodemografických charakteristik přínos vzdělání souvisí s věkem a vzděláním. Lidé do 19 let oproti ostatním věkovým kategoriím mají častěji za to, že jim vzdělání neposkytlo/neposkytuje kvalifikaci v oboru. Z hlediska vzdělání jsou o přínosu vzdělání ve všech sledovaných aspektech statisticky významně častěji přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním, naopak lidé s (neúplným) základním vzděláním téměř u všech položek (vyjma rozšíření kulturního přehledu) si častěji myslí, že jim vzdělání v uvažovaných aspektech přínosné nebylo.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Radka Kvačková: Školy na celém světě přemítají, jak si poradit se závažnými poruchami chování žáků

16 hodin 19 min zpět
„Žáci, kteří narušují vyučování nebo i mezilidské vztahy, dělají vrásky učitelům a ředitelům na celém světě. Otázka, jestli je to vina těch dětí, jejich rodičů, nějakého handicapu nebo konkrétních pedagogů, kteří prostě nedovedou žáky zaujmout, se přetřásá už dlouho. Jisté je, že se nacházíme v jakémsi přechodném období. Rákoska, dril a polepšovny už skončily, způsob výuky, tedy nezáživný výklad o nezáživných věcech, se však zásadněji nezměnil,“ píše Radka Kvačková v Lidových novinách.


Radka Kvačková (repro ČT)Kvačková mimo jiné píše:

Třídy přitom mají pořád ke třiceti žákům a v takovém počtu je určitý řád nezbytností. Když někdo opakovaně ruší, nebo dokonce obtěžuje ostatní, nedá si to vymluvit po dobrém a poznámce do žákovské knížky se směje, protože si ji podepíše sám, je asi potřeba něco vymyslet.

Základní škola Angel v pražských Modřanech notorické sabotéry výuky vykazovala ze třídy do místnosti v přízemí… Na dotaz, jestli opatření přetrvalo do dnešních dnů, ale ředitelka Iva Cichoňová odpovídá záporně. „Závažnější přestupky řešíme tak, že si žáka zavolám do ředitelny a přiměju ho, aby z mobilu zavolal matce nebo otci. Chci, aby jim na místě sám vyjevil, proč tam je.“ Prý se škola inspirovala od islandských učitelů a docela to funguje...

Často diskutovaná bývá otázka, kdo je vlastně za chování dítěte zodpovědný. Škola, nebo rodiče? Vyjádření ministerstva školství není jednoznačné. Říká, že „základní odpovědnost za vzdělávání i výchovu dítěte mají zákonní zástupci (rodiče)“. Jejich povinností je zajistit dítěti podmínky pro přiměřenou přípravu, přičemž je nezbytná spolupráce se školou. „Povinnosti a odpovědnost vzhledem ke vzdělávání a výchově žáků však mají také školy, které se musí pohybovat v právním rámci týkajícím se této problematiky “. K dispozici mají kázeňská opatření. Nejpřísnějším je (podmíněné) vyloučení ze školy, které však nelze uložit, dokud žák nesplní svou povinnou školní docházku. Pak už je tu jen napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele a důtka ředitele školy.


Celý text naleznete v Lidových novinách
Kategorie: Česká škola

Děti netuší, co je babyka nebo vyžle. Hledá se způsob, jak je lépe naučit vyjmenovaná slova

17 hodin 49 min zpět
Na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se v současnosti rodí nová metoda, podle které by se mohly děti postupně učit vyjmenovaná slova. Nyní se s nimi žáci setkávají už na prvním stupni základních škol. Ačkoli některým z nich ani nerozumí a neznají jejich význam, musejí se všechna učit zpaměti. Diskusi, které se účastnil také didaktik českého jazyka Stanislav Štěpáník, přinesly Události komentáře České televize.
Stanislav Štěpáník (repro ČT)„Pracujeme s tím, že dítě si ta slova, když to řeknu laicky, posbírá z textu samo,“ říká k nápadu Stanislav Štěpáník z pedagogické fakulty. Smyslem nové metody má být způsob, jak by se děti nemusely učit vyjmenovaná slova všechna najednou a nazpaměť. Učily by se je postupně, a navíc jen ta, která používají a kterým rozumí.

Například slovům jako babyka, příbytek, vyžle nebo dmýchat nemusejí žáci vždy snadno porozumět. Nemají si je kde vyslechnout, nepoužívají se totiž už ani v řeči dospělých.


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Štěpán Drahokoupil: Inkluze přinesla více peněz i více fake news

17 hodin 49 min zpět
Školy v České republice prý trápí inkluze. Údajně ji měla prosadit Kateřina Valachová, která to z nějakého záhadného důvodu stihla ještě dříve, než nastoupila do funkce ministryně školství. Obdivuhodné! A taky za to mohou bezesporu neziskovky, ombudsmanka Anna Šabatová, Brusel, George Soros a další. Ti jsou dokonce tak mocní, že dokázali přesvědčit tehdejší poslanecký klub Úsvitu (pro ne-pamětníky, jedná se o předchůdce dnešní SPD) včetně Tomia Okamury, aby pro inkluzivní novelu školského zákona hlasoval. Neuvěřitelné! V době rozmachu fake news se inkluzivní vzdělávání stalo oblíbeným terčem všech, kteří se snaží získávat laciné politické body. Odhlédněme ale od politické rétoriky a pojďme se podívat, co se děje v praxi.

Štěpán Drahokoupil (osf.cz)Není vůbec žádnou novinkou, že české školství nevzkvétá. Samozřejmě, jako vždy, čest výjimkám! Učitele platíme nejmizerněji ze všech vyspělých zemí a na školství obecně dáváme trestuhodně málo peněz. Takový macešský přístup se pak logicky odráží v nižší podpoře těch dětí, které ji potřebují nejvíc. Ještě před několika lety si podle zprávy České školní inspekce museli někteří rodiče dětí s postižením platit bezplatnou školní docházku. A teď nemám na mysli peníze na pomůcky nebo výlety, které jsou pro některé lidi také nedostupné. Mám na mysli samotné chození do školy, kam by se bez asistenta dítě nedostalo. Není tedy překvapením, že rok před samotnou legislativní změnou tvrdilo podle výzkumu Univerzity Palackého v Olomouci 68 % ředitelů, že společné vzdělávání je dobrá věc, ale nejsou na něj peníze. Jak ukázalo reprezentativní šetření Nadace OSF, ČOSIV a školských odborů, rok po změně byly finance vážným problémem podle 28 % ředitelů. Miliardy navíc pro vzdělávání dětí se speciálními potřebami se tedy projevily. Jenomže vše nelze vyřešit jen penězi a mnoho výzev je ještě před námi.

Po roce 2016 tedy nastala reforma, nikoliv revoluce, v oblasti inkluzivního vzdělávání. Vzdělávání dětí s různými potřebami v běžných školách není nic nového. Dnes se v běžných školách vzdělává přes 70 % dětí s postižením. A 94 % ředitelů běžných škol říká, že mají vlastní dlouholeté zkušenosti se vzděláváním těchto dětí. Avšak i přes více financí nám zbývá mnoho další úkolů k řešení. Popsat, co potřebují učitelé, rodiče a děti je poměrně složité, protože situace se liší dle regionů a konkrétních škol. Ve výše zmíněném reprezentativním šetření učitelé nejvíce zdůrazňovali potřebu menšího počtu žáků ve třídách, snížení administrativy nebo metodickou podporu a praktické příklady. Ředitele běžných škol pak trápí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na pozice asistenta pedagoga nebo speciálního pedagoga.

Inkluze, tedy novela školského zákona účinná od roku 2016, přinesla více financí pro vzdělávání dětí se speciálními potřebami. Reforma ale rozhodně nevyřešila dlouho přehlížené problémy, kterým čelí děti se speciálními potřebami, jejich rodiče a školy. Například nedostatek asistentů pedagoga a speciálních pedagogů se však nevyřeší jednou legislativní změnou a přes noc.

Šíření fám a hledání obětních beránků bohužel zamezuje rozumné diskusi o inkluzi a kvalitní podpoře žáků a škol, kteří ji potřebují. Pomáhá získávat laciné politické body, nepomáhá ale najít rozumné řešení.

Autor pracuje v Nadaci OSF
Kategorie: Česká škola

Bubnování pro Bubny: Veřejný happening, který má rozbouřit ticho mlčící většiny

18 hodin 49 min zpět
„Na nádraží Bubny se už popáté setkáme ve výroční den prvního židovského transportu z Prahy za protektorátu. Opět se pokusíme na tento den o tak trochu jiné vzpomínání veřejným happeningem, který má rozbouřit ticho mlčící většiny a také ticho největšího spícího brownfieldu Prahy a také ticho velkého tématu příběhů dvacátého století,“ uvádějí pořadatelé akce v tiskové zprávě.



Mlčící většina je byla a bude spolutvůrcem událostí, které se neměly stát a nemají se opakovat... Pasivním, ale nadčasovým. Proto letos bubnujeme proti mlčení a přihlížení k závažným společenským jevům, které se dějí kolem nás. Celý podzim roku 2018 otevíráme dialog k neonacistickým projevům na fotbalových stadionech. Výstavní panely pro Letnou a ulice Holešovic k expozici Fotbal ve století faulů budou 16. října představeny v hale Stanice Bubny, než se rozejdou na místa, kde začnou aktivně komunikovat s veřejností o paměti míst a neviditelných dramatech pod omítkou města.

O tom, jak současná xenofobie může korespondovat s krutými událostmi války se s námi přijdou zamyslet Zuzana Kronerová, Jaromír Bosák a další. Setkání uvádí Anna Polívková


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Bořivoj Brdička: Co bylo špatně (K jednomu ze základních sporů v dějinách pedagogiky)

18 hodin 49 min zpět
Řekl bych, že jako největší odbornice na historii vzdělávacích technologií se v poslední době etablovala Audrey Watters... Podle ní mají přetrvávající problémy vzdělávacích technologií hluboké kořeny v samotné pedagogice a datují se do počátku 20. století.


Audrey Watters (youtube.com)
Jejich původ je třeba hledat již u Thorndika (Edward Lee Thorndike) a Deweye (John Dewey). Oba se jako významní psychologové ve 20. letech pokoušeli reformovat americké školství, každý ale na naprosto odlišných základech.

Thorndike jako behaviorista věřil, že chování člověka (stejně jako zvířat) lze ovlivňovat prostřednictvím vjemů a že výchova má být postavena na nácviku potřebných dovedností (znalostí), které lze exaktně definovat a v podobě vzdělávacího obsahu vpravit do kurikula. Podle něj jsou schopnosti každého jedince do značné míry determinovány původem, a proto musí existovat společenská hierarchie, v jejímž rámci ti schopnější řídí méně schopné. Zásadní roli mají instituce (univerzity) a státní byrokracie. Výsledky učení je možné měřit, nejlépe prostřednictvím standardizovaných testů, které eliminují individuální pohled hodnotitele.

Dewey jako progresivista (předchůdce konstruktivismu) naopak věřil, že by každý člověk měl bez omezení rozvíjet své schopnosti a že nejvhodnější výchovou je praktická činnost čerpající podněty z prostředí, v němž dítě žije. Již u něj se objevuje snaha motivovat a aktivizovat žáky řešením vhodných problémových situací. Obsah není třeba přesně definovat a výsledky sumativně testovat. Kvalita demokratické společnosti je přímo závislá na vzdělání všech.

Současný vývoj společnosti ovlivněný technologiemi ukazuje, jak je důležité, aby Deweyův odkaz vítězil. Bohužel to spíše vypadá, že opak je pravdou. Audrey Watters napsala doslova toto: „Vzdělávací technologie měly vždy blíže k Thorndikovi než k Deweyovi, protože celé školství funguje spíše podle Thorndika než podle Deweye. To znamená, že máme více instruktivismu než konstruktivismu, více testů s výběrovou odpovědí než projektů, více dohledu než práv.“


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

On-line seminář 17.10.: Moderní aplikace ve Windows

19 hodin 49 min zpět
Lektor Miroslav Kotlas ukáže, jak lze jednoduše pracovat s Windows Store a jak najít ty nejužitečnější aplikace do výuky.


Cíle setkání:

• Seznámit se s možností využití moderních aplikací v operačním systému Windows 10. Vysvětlit jim výhody používaní těchto aplikací.
• Představit si vestavěné aplikace přímo ve Windows a jejich praktické využití v konkrétních hodinách.
• Naučit se pracovat s Windows Store (vyhledávat a instalovat si další vlastní aplikace).
• Na konkrétních příkladech si ukázat vybrané zajímavé aplikace (zdarma i placené).
• Představit Microsoft Store pro vzdělávání. Ukázat možnost nakupování aplikací pro celou školu. Naučit správce Microsoft Store vytvářet kolekce aplikací, nasazovat je na zařízení a přidělovat licence.

Komu je setkání určeno:

• učitelům prvního i druhého stupně základních škol a učitelům všech typů středních škol, kteří by si rádi sami nainstalovali nové aplikace a oživili jimi svou výuku;
• IT administrátorům, kteří se chtějí naučit pracovat s Microsoft Store pro vzdělávání a hromadně nasazovat aplikace;
• vedení školy.

Setkání se uskuteční ve středu 17. 10. 2018 od 20:00 na Metodickém portálu RVP.CZ.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Marek Švehla: Zprávička o Klausovi

15 Říjen, 2018 - 05:00
"Nejdůležitější mediální kauzou posledních dní, alespoň měřeno zájmem poslanců sněmovny, není další rozšiřování mediálního impéria premiéra Andreje Babiše. Nejpropíranější jsou – Zprávičky. Pětiminutový pořad České televize vysílaný vpodvečer na dětském kanále Déčko vyprovokoval minulý týden jednání sněmovního výboru pro školství a kulturu," píše Marek Švehla v Respektu.


Marek Švehla (linkedin.com)Švehla mimo jiné píše:

Prostor bývá i na rubriku Ze světa. Mluví se třeba o suchu v Austrálii a vlivu na malé klokany, může dojít také na politiku. Právě ta narazila na bdělého poslance Václava Klause ml. Toho zaujalo vydání Zpráviček z 8. září, kde byla řeč o palestinských školácích. České děti se mohly dozvědět, že kvůli okupaci Izraele se palestinským školákům nedaří dobře. Po výpadku amerických plateb nemají školy na zaplacení učitelů ani učebnic. „Přesto se chceme učit co nejlíp, abychom znalostmi mohli čelit okupaci,“ řekla do kamery školačka z Gazy.

Klaus si reportáž poznamenal, svolal jednání sněmovního výboru a nechal schválit usnesení, kde se uvádí: „Veřejnoprávní program Déčko čím dál častěji porušuje politickou neutralitu a zejména vykazuje politickou indoktrinaci dětí a mládeže, včetně dětí v předškolním věku.“

Jistě se dá namítnout, že i malí diváci Zpráviček by si zasloužili lepší vhled do života na Blízkém východě...

Zpozornět bychom měli, zvlášť pokud se do čela boje za „politickou neutralitu“ staví Klaus. Jako návštěvník bašty politické manipulativnosti – TV Barrandov – by měl být Klaus v podezření, že jeho útoky na Českou televizi jsou pouze snahou umlčet kritickou novinařinu a Zprávičky tomu slouží jen jako záminka.


Celý text naleznete v týdeníku Respekt
Kategorie: Česká škola

Kvalita učňů upadá a většina jich nechce pracovat v oboru. Podniky nabírají zájemce bez kvalifikace

15 Říjen, 2018 - 04:00
Zaměstnavatelé si stěžují na nízkou úroveň znalostí absolventů učňovských oborů. Při náboru ve školách naráží také na to, že většina učňů nechce po absolvování pracovat v oboru. Podnikům tak nezbývá než slevit z nároků na uchazeče o práci a zaměstnávat lidi bez potřebného vzdělání a zkušeností. A pak se i několik let věnovat jejich zaškolování. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.


„Mladí lidé po vyučení skoro nic neumí, nedávno například přišel číšník, který neuměl nosit talíře. Kulhají teoretické, ale hlavně praktické znalosti, nemají základy. Když ale mají zájem, většinou se velmi rychle zorientují, po půlroce je každý plnohodnotným členem týmu,“ vysvětluje šéfkuchař Martin Matys z restaurace Brasileiro U Radnice.

Jedním z nejohroženějších řemeslných oborů je v Česku čalounictví. Podle Ondřeje Pacáka, jednatele rodinného čalounického podniku Polstrin, není problémem jen malý zájem mladých lidí o obor, ale i nedostatek odborných učitelů. „Postupně stárnou a nemají za sebe nástupce,“ dodává. V loňském roce obor absolvovalo jen pár desítek učňů. Vedení firmy zaměstnává 42 lidí a hledá další dva pracovníky. „Aktuální situace na trhu je taková, že pro nás není nutné vzdělání v oboru, jakéhokoliv šikovného člověka rádi zaučíme,“ říká jednatel. Zaučení je podle něj potřeba i v případě, že firma nabírá mladé učně z oboru. Rozdíly mezi tím, co se mladí čalouníci učí ve školách, a tím, co čalounické firmy požadují, jsou značné. „Nové pracovníky musíme učit práci s novými technologiemi a odnaučovat je zastaralé postupy. To může trvat i rok a pro nás to znamená ztrátu,“ říká Pacák.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Projekt na podporu kariérového poradenství a technického i přírodovědného vzdělávání zatraktivní školákům výuku

15 Říjen, 2018 - 03:00
Projekt na podporu kariérového poradenství a technického i přírodovědného vzdělávání pod zkratkou OKAP (Odborné kariérové a polytechnické vzdělávání) spustil se začátkem školního roku Moravskoslezský kraj. Zapojí se střední, základní i mateřské školy z regionu. OKAP má cíl zvýšit úroveň i atraktivitu výuky ve školách zejména v technických oborech, hlavně strojírenských a elektrotechnických. Informuje deník Právo.


Stanislav Folwarczny (msk.cz)Projekt poběží až do roku 2021 a stát bude 200 miliónů korun: pětaosmdesát procent zaplatí evropská dotace, 10 procent stát a pět procent kraj. Jeho součástí je i zřízení šachových kroužků v základních školách pro podporu matematické gramotnosti. „Je o ně velký zájem. Měli jsme naplánováno, že jich bude 70, již teď je zájem o 80,“ uvedl náměstek hejtmana pro školství Stanislav Folwarczny.

Peníze budou využity i na profesní růst pedagogů, kteří si budou moci rozšířit teoretické znalosti i praktickou zručnost například v kurzech svařování nebo automechaniky.


Celý text naleznete v Právu
Kategorie: Česká škola

Tajný učitel: Proč je přijímací pohovor nenahraditelný testem

15 Říjen, 2018 - 03:00
Tajný učitel se na základě diskuse s Pavlem Doleželem na České škole vrací k tématu přijímacích zkoušek. Reaguje na tuto výzvu Pavla Doležela: "Opakovaně jsem žádal nejen pana Lippmanna, ale i tajnýho fešáka, aby předvedli ten pohovor s žákem, kterým odhalí ten studijní potenciál, který testy odhalit nelze."

Nuže, akt první.

Třída, přijímací pohovor z jazyka českého. Tří učitelé za stolem a uchazeč. Učitel Rada, člen přijímací komise - zkoušející. Matys-uchazeč o přijetí.

Rada: Sedněte. Podíval jste se na ten text? Víte, co je to tady ten epizeuxis?
Matys: Né. Sme nebrali;)
R: Proč myslíte, že básník Paznecht v té básni "Franta je debil", použil na konci opakující se slova, je to debil, debil, debil?
M: Aby zdůraznil, že Franta je debil?
R: Ano!!! Mohl byste uvést příklad ze života?
M: Noo, když se třeba snažím pochopit našeho matikáře, tak si řikám, je to marný, marný , marnýýý…
-----------------------------

R: Jaký text máte v ruce?
M: Napsaný?
R:(oči v sloup) Ano, ale jaký je to styl?
M: Nevím... sem chyběl.
R: Kde byste takový text nejspíše našel?
M: V ňáký encyklopedii?
R: Proč myslíte?
M. Protože je tam hodně těch odbornejch výrazů?
R: Ještě nějaký důvod?
M: Není to adresovaný nikomu, zní to jako blbá poučka z učebnice, je to psaný jako že v tom "my" víme, že...?
-----------------------------

R: Kde jste to "my", mimochodem, nazývá se to také autorský plurál, neboli pluralis modestiae, (to jsem ale chytrý) už viděl nebo slyšel?
M: Čet sem to ve Werichovi, v tom Fimfáru, jak je tam ten aristokrat.
R: Vy jste čet Fimfárum? Povinná četba?
M: Ne. Paní v knihovně mi to podstrčila.
R: Chodíte do knihovny?
M: Jo, doma je furt dusno, tak mám v tý knihovně aspoň klid a je tam teplo.
R: Fimfárum se Vám líbilo?
M: Vymazlený.
R: Proč?
M: Třeba ta o tom zloději...
R: Myslíte tu Žil kdys kdes chlap..?
M. Jo tamtu. Ten chlap byl génius, já něco zkoušel takhle napsat s tou jednou slabikou a byl jsem skoro v koncích.
R: Skoro?
M: No, něco jsem sesmolil...
R: Píšete vlastní věci?
M: Ále, jen si tak hraju...
R: Máte to tady?
M: Nó, jo, měli sme něco přinýst...
R: Ukažte.
M: Tady. Nic moc jako...
R: Zajímavé, na viděnou prvního září pane.
M: (pro sebe) Ty voééé, hustý...


Převzato z autorova blogu
Citovanou diskusi na České škole naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Hana Havlínová: Čtenářské strategie od prvních školních dní

15 Říjen, 2018 - 02:00
Každé dítě přichází do školy s jinou předčtenářskou zkušeností. Nejen s jinou znalostí písmen či případnou dovedností čtení, ale především z jiného rodinného zázemí. Čtení příběhů před spaním je v mnoha rodinách samozřejmostí, jsou však rodiny, kde děti tuto zkušenost nezažijí. Podchytit zájem dítěte o čtení a neztratit ho, je stejně obtížný a stejně důležitý úkol, jako naučit ho všechna písmena a správnou techniku čtení. Čtení musí mít smysl. Aktivity zařazované s cílem rozvíjet čtení s porozuměním nejsou ztrátou času, ale stávají se základním kamenem pro čtenářství v pozdějším věku.


Čtenářské strategie podporují aktivní práci s textem a usnadňují porozumění textu. Jsou to postupy, které žák používá uvědoměle a záměrně před čtením, v jeho průběhu i po něm. Nejmladší školáky seznamujeme se čtenářskými strategiemi pomocí modelování. Nahlas formulujeme myšlenky a ukazujeme postup při práci s konkrétním textem. Abychom mohli modelovat, musíme jednotlivé strategie znát a vědět, kdy je vhodné je použít.

V odborné literatuře se setkáme s různým pojetím čtenářských strategií. Pro potřeby primárního vzdělávání vyhovuje klasifikace podle Najvarové (2010), která mezi čtenářské strategie zařazuje:

• Předvídání – žák předvídá další děj příběhu, utváří svůj vlastní závěr na základě informací z dříve čtených textů nebo na základě vlastní zkušenosti;

• propojování informací – žák ze získaných informací zobecňuje, vyvozuje závěry, čte „mezi řádky“, na základě kontextu odhadne význam neznámé informace, neznámého slova, při čtení textu využívá předchozích znalostí, vytváří souvislosti mezi textem a svými zkušenostmi, s jiným textem nebo propojuje čtený text s informacemi o světě;

• vytváření mentálních obrazů (vizualizace) – žák využívá představivosti a fantazie a vytváří si ve své mysli představy (obrazy) toho, co čte, to napomáhá lepšímu zapamatování nových informací a jejich lepšímu vybavování, pozitivní efekt této strategie je zaznamenáván i u průměrných a slabých čtenářů;

• kladení otázek k textu – žáci jsou postupně vedeni k tomu, aby sami tvořili vhodné otázky k textu (nahlas či v duchu) před čtením, v průběhu i na konci čtení; tato strategie podporuje schopnost kritického myšlení;

• identifikace hlavních myšlenek – žák odděluje podstatné informace od informací dílčích, podstatné informace dokáže jednoduchým způsobem zaznamenat;

• vytváření souhrnů (shrnutí) – žák dokáže formulovat informaci vlastními slovy, obsah textu dokáže zhustit bez ztráty významu;

• kontrolování – žák strategii používá, pokud neporozuměl zadání; při vyhledávání si v textu může zvýrazňovat a podtrhávat podstatné informace; po přečtení si sám kontroluje správnost splnění úkolu;

• hodnocení – žák po přečtení zhodnotí formu textu, zhodnotí informace z textu, o textu si povídá se spolužáky, argumentuje.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Co je hoax, jak pracují novináři a jak se pozná manipulace? Zjistíte v novém rozcestníku o mediální výchově

15 Říjen, 2018 - 02:00
„Mnoho lidí ani neví, co to mediální výchova je. Jejím smyslem není vtloukat dětem, co je pravda a co lež ani zkoušet je ze seznamů povolených a zakázaných webů,“ vysvětluje pro magazín Rodiče vítáni autor webu svetmedii.info, učitel Michal Kaderka, proč portál vytvořil.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tereza Vodičková: Obohacování slovní zásoby aneb Kouzlo debobrizace

15 Říjen, 2018 - 02:00
Aktivita propojuje obohacení slovní zásoby s významnými společenskými událostmi. Žáci se učí, že i slovní zásoba se vyvíjí dle aktuálních potřeb. Některé neologismy vzdorují času a přetrvají pro příští generace, jiná se stávají okazionalizmy.



Metodiku a pracovní list naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Zdeněk Hromádka: Zábava při vyučování fyziky. (Využití „didaktické písně" ve fyzice)

14 Říjen, 2018 - 08:47
Spojení slov zábava a fyzika by méně šťastným absolventům základního i středního vzdělávání mohlo znít jako oxymóron... Můj osobní příspěvek k problematice „zábavy ve fyzice“ bohužel nespočívá v nalezení univerzálního klíče ke spolehlivému budování vnitřní motivace ve vyučování. Předmět mého článku se nalézá právě někde na hraně mezi zábavou funkční a zábavou samoúčelnou. Jedná se o tvorbu a interpretaci takzvaných „didaktických písní do fyziky“, tedy metodu, kdy si žáci aktivně či pasivně opakují aktuální látku prostřednictvím poslechu nebo přímo zpěvu vhodně otextované a vhodně naaranžované písně. Připouštím, že písně ve fyzice se mohou jevit jako něco neobvyklého, nepatřičného či dokonce bizarního. Ale právě ten koncepčně překvapivý prvek může probudit zájem a zvědavost.


/V současné době dokončuji s podobně zapálenými kolegy-fyzikáři (hudební skupina Těleso) studiové album didaktických písní věnované fyzikálním zákonům. Videoklip k ukázce didaktické písně byl natočen na jedné brněnské škole./

Mou původní motivací pro tvorbu vlastních didaktických písní do fyziky nebyla snaha vytvořit účinnou metodu pro procvičování učiva. První didaktické písně byly nástrojem pro udržení kázně v jedné mimořádně problematické třídě. Jako začínající učitel jsem objevil (alespoň pro tuto situaci) způsob, jak přimět třídu k tomu, aby její členové a členky vydrželi po dobu jedné vyučovací hodiny neporušit významně školní řád. Přistoupili na tento požadavek výměnou za speciální bonus v podobě fyzikální písně v závěru hodiny. Kupodivu jim to přišlo jako dobrý obchod, jelikož to pro ně bylo něco úplně nového a nikdo jiný to pro ně nikdy neudělal. Při dalším rozpracování konceptu fyzikálních písní se dostavily i další a zajímavější didaktické výsledky a s kolegy se nám později podařilo dát dohromady album didaktických písní s tematikou environmentální výchovy.

Autorova koncepce didaktické písně:

• Píseň by se neměla vzdalovat od tématu. Obsah slok by měl být zaměřen výhradně na probírané učivo. Neměl by se spokojit se zřejmými banalitami či něčím takovým jako propagačními hesly nebo slogany uvozujícími dané téma, ale skutečně definovat či vysvětlit předložený problém, zákon, pojem, děj, jev apod. (v souladu s konkrétním učivem popř. podpory očekávaných výstupů dané vzdělávací oblasti RVP).

• Není jednoduché trefit se do žánru, kterým by se učitel žákům zavděčil. Osobně mám nejlepší zkušenost s rapem, který umožňuje při správném frázování vložit do sloky značné množství informací. Vděčným se také ukázal spontánním rock-and-rollový hluk, který vytrhne žáky ze školní rutiny.

• Je samozřejmě vhodné, aby učitel ovládal zpěv a hru na doprovodný hudební nástroj a sám se stal interpretem (popřípadě autorem) didaktických písní. Dá se ovšem pracovat i s audionahrávkami. Ostatně didaktická píseň není v médiích fenoménem úplně neobvyklým a je možné dohledat celou řadu (zejména anglických) didaktických písní a videí na internetu. Je ovšem důležité, aby kvalifikovaný učitel-expert nevybral písně s chybným obsahem. Anebo jestliže chybný obsah objeví, využije jej při analýze textu k lepšímu porozumění učiva žáky.

• Kromě samotného zpěvu či poslechu, což jsou činnosti, které dokážou občerstvit paměť a tím pomoci procesu upevňování či opakování učiva, může stejnému účelu dobře posloužit i práce s rozborem textu písně.

• Značný potenciál také vidím v samostatné žákovské činnosti, při které mají žáci za úkol zpracovat obsah nějakého učiva do vlastního písňového textu. Nedá se očekávat, že výsledkem budou vždy okouzlující verše, ale o to nejde. Aby člověk mohl začít přemýšlet nad slovy, musí nejdříve porozumět obsahu. A to je cíl. Má zkušenost s tímto druhem žákovské činnosti je velmi dobrá.

Nebezpečí, které hrozí učiteli, jenž se rozhodne interpretovat didaktické písně, spočívá především v tom, že se vystaví možnosti rozpačitého přijetí, pocitům trapnosti a ponižujícího odmítnutí své ušlechtilé snahy. Učitel, který se rozhodne, že zkusí okořenit vyučovací hodinu didaktickou písní, musí s tímto rizikem počítat a dokázat se vyrovnat s jeho následky. Ukázky fyzikálních písní

Ukázka části jedné sloky písně „Pascalův zákon“:

... Pokusím se vyjádřit, jakpak to funguje,
hydrauliku Pascalův zákon vysvětluje:
Kdyby v nádobě kapalina byla
a na její povrch působila vnější síla,
vyvolala by ta sila v kapalině tlak
ve všech místech stejný, prostě je to tak.
Hydraulický zvedák jsou spojené nádoby –
tlustý válec, štíhlý válec a místo vody,
užívá se olej a jsou tam také písty,
když na malý píst zatlačím silou,
vyvolám tlak jistý.
Vyvolám tlak jistý a ve všech místech shodný,
tlak rovná se síla lomeno obsah plochy.
Když na malý píst malého válce působí malá síla,
na velký píst velkého válce působí velká síla,
je-li tedy obsah
plochy pistu velký,
působí na něj velká síla a tlak bude stejný...


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Z platu učitele jsem si nemohl dovolit ani vzít své děti do bazénu, vzpomíná Marek Herman

14 Říjen, 2018 - 06:00
Peníze, mentoři a kvalitní vzdělávání pro učitele. To jsou odpovědi známého lektora Marka Hermana na otázku, co chybí českým školám. Sám učil sedm let na gymnáziu v moravskoslezském Bílovci a odešel, když se dostal na hranici vyhoření. Háčků bylo víc. Tak například finance. „Z platu učitele jsem si nemohl ani dovolit vzít své dcery do bazénu, vstup stál 115 korun,“ říká v rozhovoru pro magazín Rodiče vítáni.



Na učitelskou dráhu se navíc necítil dobře připraven. „Na pedagogické fakultě jsem měl takzvané vynikající studijní výsledky, měl jsem státnice z pedagogiky, z psychologie, ale nastoupil jsem do školy a s hrůzou jsem zjistil, že vůbec nevím, jak se učí. A byl jsem strašně naštvaný, že mi to na fakultě nikdo neřekl,“ vzpomíná.


Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Politická kampaň přímo ve škole. Inspekce potvrdila, že překročila pravidla

14 Říjen, 2018 - 03:00
Politikem může být i ředitel školy. Kandidát hnutí ANO Libor Bastl však nedokázal rozlišit, kdy dělá politiku a kdy řídí vyučování. Ve své kampani do místního zastupitelstva v Praze 7 zaměstnal i své studenty na soukromé Vyšší odborné škole cestovního ruchu a mezinárodního obchodního styku. Ti si stěžovali a Česká školní inspekce nyní případ uzavřela s tím, že stížnost je důvodná. Informuje Seznam Zprávy.


Vyšší odborná škola teď sice musí k postoji inspekce zaujmout stanovisko, řediteli Bastlovi to však zastupitelský mandát v Praze 7 nevezme. „Předali jsme výsledek šetření stížnosti k dalšímu řízení zřizovateli školy, který je povinen informovat Českou školní inspekci o vyřízení stížnosti a o opatřeních přijatých k nápravě zjištěného stavu,“ sdělil Seznamu náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Zřizovatelem soukromé školy je podle rejstříku České školní inspekce matka ředitele Bastla Zdenka Bastlová. Podle ministerstva školství ale vykonává činnost školy stejnojmenná společnost, jejímž jednatelem je Libor Bastl. Za zřizovatele proto sám rozhodne, jaká opatření přijme.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Konference „Vysoké školství a česká společnost v minulých 100 letech a jak dál“

14 Říjen, 2018 - 02:00
Konference konaná u příležitosti oslav 100 let české státnosti poskytne prostor pro reflexi úlohy a postavení vysokého školství a vysokoškolského vzdělávání ve společnosti a výzev, které před vysokými školami a vysokoškolským vzděláváním stojí.

Konferenci pořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy společně s Centrem pro studium vysokého školství a bude se konat 1. listopadu 2018 v Národní technické knihovně v Praze.


Program konference naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Mají žáci znát Ohmův zákon? Až třicet procent učiva můžeme vymazat, kvantita není zárukou kvality, říká ředitel školy

13 Říjen, 2018 - 08:22
Od mateřské po střední školu se žáci učí podle takzvaných rámcových vzdělávacích programů (RVP). Ty vymezují, co mají umět a co tedy mají kantoři učit. Základní školy se podle těch současných řídí již od roku 2007, gymnázia od roku 2009. Nyní se však pracuje na jejich revizi. „Až 30 procent učiva můžeme vymazat. Kvantita není zárukou kvality,“ říká v reportáži Lidových novin Pravoslav Němeček z Asociace ředitelů základních škol, který učí fyziku.


Smyslem RVP je hlavně připravit žáky na vstup do života. „Jak bude vypadat trh práce za 20 let? Jaké kompetence budeme od budoucích generací vyžadovat? I na takové výzvy by se revize měly zaměřit,“ říká náměstek ministra školství Václav Velčovský. Revizi má na starost Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který spadá pod ministerstvo školství….

 Někteří učitelé očekávají od nových programů revoluci ve vzdělání. Obávají se však, že Národní ústav pro vzdělání tuto šanci promarní. „Při novelizaci je především potřeba se poučit z předchozí chyby – doprovodit novou verzi masivní kampaní směrem k učitelům,“ řekl Miroslav Hřebecký, učitel a také programový ředitel společnosti EDUin...

NÚV kritizuje i zakladatel společnosti Scio a sítě Scioškol Ondřej Šteffl: „Smyslem revize není stanovit, co má umět žák z dějepisu nebo matematiky, ale co mu má dát základní nebo střední škola, aby byl připravený do života.“ Národní ústav pro vzdělávání podle něho musí veřejně jasně říci, jaké je zadání revize. „Žádné zadání ale veřejnosti známé není,“ podotýká Šteffl.



Celý text naleznete v Lidových novinách
Kategorie: Česká škola

Studie: Sociální vědy ztrácejí krok. Extrémní zaostávání vidíme u oborů s vazbou na školství, varují autoři nové aplikace

13 Říjen, 2018 - 07:00
Nová aplikace, kterou právě spustili vědci z think tanku IDEA, vizualizuje v desítkách vědních oborů kvalitu publikačních výstupů zemí OECD a porovnává ji i s investovanými penězi. Odhaluje, jak jsou které obory v různých zemích silné – anebo mizerné. To vše s korektivem velikosti země i vkládaných peněz do vědy. „Co v rámci zemí EU z někdejšího „východu“ bije do očí, je malý objem kvalitních publikačních výkonů společenských věd. Extrémní zaostávání vidíme u oborů s vazbou na školství a vzdělávání, včetně psychologie,“ říká Lidovým novinám jeden z autorů aplikace Daniel Münich.


Daniel Münich (youtube.com)Münich pokračuje:

„Vůči Finsku a Norsku, Nizozemsku jde o rozdíly galaktických rozměrů! V těchto oborech ČR a spol. téměř nepublikují ani v málo vlivných časopisech.“ To jej překvapuje obzvlášť, neboť sleduje „dojmologií“ prostoupené diskuse o reformách školství a slabý výkon oborů, jež jsou pro rozvoj Česka opravdu zásadní, se tu přehlíží.


Celý text naleznete v Lidových novinách
Aplikaci think tanku IDEA naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky