Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger26168125
Aktualizace: 2 hodiny 39 min zpět

Daniel Münich: O dopadech vzdělání učitelů na výsledky žáků

3 hodiny 1 min zpět
Daniel Münich na svém facebookovém profilu zveřejnil „skvělý a zřejmě dnes nejlepší existující metapřehled vědeckých poznatků posledních 15ti let o dopadech vzdělání učitelů na výsledky žáků.“ Münich píše: „Dominantní většina empirických studií na tohle téma pochází z USA, něco málo z Holandska a Švédska. Zbytek Evropy včetně Česka to moc nezajímá. O to více je však každý druhý v těch zemích chytrý.“


Daniel Münich (youtube.com)Münich píše:

* Obecná pedagogická certifikace pozitivní přínos nevykazuje. Oborově specifická certifikace, hlavně v matematice, přínosy vykazuje.

 * Přínos vykazuje oborově specifické magisterské vzdělání v oblasti matematiky a přírodních vědách.

 * Matematické schopnosti učitele se pozitivně promítají do matematických výsledků žáků. Neplatí to u znalosti a výuky jazyků.

 * Alternativní cesty k pedagogické aprobaci nemají negativní dopady na výsledky žáků.

 * Požadavek na magisterský titul u učitelů, při zanedbávání významu oborových znalostí (kdo co učí je důležité), je neefektivní přístup.

* Učitel by měl učit předmět resp. obor, který skutečně nejlépe zná, který skutečně vystudoval, a ne že každý učí všechno, kde je někdo potřeba.

 * Kvalita vysoké školy kde učitel studoval hraje roli, ale jen u učitelů na středních školách.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Jaroslav Mašek: Tvoříme Wikipedii – díl 1.: BETT aneb encyklopedické heslo v pěti bodech

4 hodiny 1 min zpět
Každoročně se v měsíci lednu koná v Londýně v centru ExCeL celosvětový odborný veletrh zaměřený na využívání technologií ve vzdělávání s názvem BETT (nebo také The BETT Show). Pojďme se na tuto událost podívat na Wikipedii a společně vytvořit či rozšířit článek o ní.


I. Je to významné?

Když dokončuji tento článek (začátek února 2019), žádná zmínka o BETTu na české Wikipedii není. První otázka se tedy okamžitě nabízí. Proč tomu tak je? Možná je to tím, že informace o vzdělávacím veletrhu není až zase tak encyklopedicky významná, aby musela mít na Wikipedii své encyklopedické heslo. Na otázku encyklopedické významnosti bychom se u každého tématu vždy měli ptát hned na počátku a ověřit, zda podmínky významnosti splňuje.

II. Od významnosti ke struktuře

Když dojdeme k závěru, že si dané téma (v tomto případě veletrh BETT) zaslouží své místo ve Wikipedii, můžeme začít přemýšlet o struktuře konkrétního článku. Jako výchozí bod nám může posloužit encyklopedické heslo o BETTu na anglické Wikipedii.

Otázky na úvod
1.Jaké části článek obsahuje? A jaké v něm chybí?
2.Které další kapitoly mají články popisující podobné akce, a tento anglický článek nemá?

Zadání
1.Navrhněte vlastní seznam jednotlivých částí a kapitol článku o BETTu včetně pořadí, jak by podle vás měly za sebou následovat. Inspirujte se u podobných článků na Wikipedii (ne u článku o BETTu, pokud již existuje).
2.V případě, že článek o BETTu již na české Wikipedii existuje, porovnejte svůj seznam s existujícími částmi a kapitolami v článku. 
Máte ve svém seznamu kapitolu, která v článku chybí a měla by tam podle vás být? Která to je a proč právě tato?

III. Od struktury k obsahu a jeho ověření

Když jsme dali dohromady, které části mají v článku být, či porovnáním zjistili, které tam ještě nejsou, a měli by být, je na čase přemýšlet o tom, jaké informace by ta která kapitola měla obsahovat.

Otázky na úvod
1.Které zdroje (elektronické či tištěné) bychom měli navštívit nejdříve pro získání informací o veletrhu BETT takzvaně z první ruky?
2.Nevyšel o BETTu v posledních letech nezávislý článek popisující detailněji tuto akci? Pokud ano, kdo a kdy ho napsal, je tento zdroj důvěryhodný a dal by se použít?

Zadání
1.Najděte jeden primární zdroj (viz 1. otázka této části) pro vybranou kapitolu či část článku, které jste sestavili v bodu II.1.
2.Najděte důvěryhodné, nezávislé a netriviální sekundární zdroje (viz 2. otázka této části) pro každou ze zbylých kapitol.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Výzva na předkládání projektů „Učme chemii atraktivně!“

5 hodin 1 min zpět
Svaz chemického průmyslu ČR vyhlašuje soutěž pro pedagogy vyučující chemii na základních školách, jejímž cílem je podpořit zájem o výuku chemie uplatněním moderních přístupů a atraktivních prvků výuky a sdílení dobré praxe. První ročník je realizován formou pilotního projektu pro základní školy v Ústeckém, Pardubickém, Středočeském kraji a v Praze. Nejlepší předložené projekty budou finančně honorovány.

Termíny:

Uzávěrka předkládání návrhů projektů: 30. dubna 2019
Vyhodnocení předložených projektů: 30. června 2019
Vyhlášení nejlepších projektů dle jednotlivých krajů na Večeru s českou chemií: 26. září 2019 Praktické ověření realizace navržených projektů: 1.10.-20.12.2019 (vč. zdokumentování příkladů „dobré praxe“)
Prezentace „dobré praxe“ na celostátní konferenci v průběhu ledna 2020

Vymezení účastníků soutěže

Soutěže se může zúčastnit učitel základní školy, který zajišťuje výuku chemie na druhém stupni ZŠ (nejedná se tedy nezbytně o učitele s aprobací chemie).


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Má řemeslo opravdu zlaté dno aneb kdo má dnes lepší pracovní vyhlídky – učeň, nebo absolvent gymnázia?

16 Únor, 2019 - 02:00
Lidé dnes zbytečně studují, aby pak skončili někde v mekáči, zatímco by udělali dobře, kdyby šli na učňák. Tam by je čekalo řemeslo se zlatým dnem. Je to opravdu tak, jak dnes mnozí tvrdí? IT specialista, publicista a bloger Patrick Zandl se podíval, co říkají fakta, a zamyslel se nad podobou dnešních vzdělávacích institucí a jejich vztahem k pracovnímu trhu. Jeho text publikuje magazín Rodiče vítáni.


Patrick Zandl (twitter.com)Prezident Hospodářské komory a ministr průmyslu v devadesátých letech Vladimír Dlouhý je jeden z těch, kdo volají po zvýšení počtu učňů v českých školách. Nedávno položil veřejnosti tuto sugestivní otázku: Potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je tak málo řemeslníků? Něco je ve vzdělávacím systému špatně, když mladí preferují gympl před učňákem, říká…

Věřím, že věci mají nějakou logiku, a tak jsem se na to podíval zblízka. Nejprve tedy data.

Kde je nulová zaměstnanost?

Zpráva Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním za rok 2018, kterou vydává Národní ústav pro vzdělávání, ukazuje, že absolvent gymnázia má na trhu vždy lepší pracovní uplatnění než absolvent středoškolského oboru bez maturity. V řadě případů lepší i než středoškoláci s maturitou. Všechny vysokoškolské studijní obory pak mají lepší uplatnění než středoškolské s maturitou, natož učňáky. Prakticky ve všech vysokoškolských oborech (humanitních i technických) je nezaměstnanost blízká nule.

Není úplně jasné, proč se traduje, že nedostudovaní studenti humanitních oborů končí jako obsluha Mekáče. Podle zprávy je míra opuštění oboru mezi všemi obory vzdělání velmi vyrovnaná. Až na výjimky (stavaři) zhruba třetina lidí pracuje v jiném oboru, než vystudovali, nejspíše proto, že jejich vzdělání jim odchod jinam umožňuje. Počet pracovníků v Mekáči, kteří přišli z humanitních studií, bude tedy velmi vyrovnaný s počtem například bývalých elektrikářů. (Podle samotného McDonald’s u něj pracují VŠ studenti při studiu jako brigádníci).

A platy?

A teď se podívejme na průměrný výdělek, tentokrát ve zprávě ČSÚ. Nejlépe na tom jsou nejrůznější vysokoškolsky vzdělané profese a je v podstatě jedno, jestli humanitní, nebo přírodovědné. Vysokoškolské vzdělání jakéhokoliv charakteru znamená, že se člověk dostane k částce 30 000 Kč a více měsíčně. Na stejné peníze si přijdou jen špičkově placení řemeslníci. Řemeslo má možná zlaté dno, ale je příjmově pod vysokoškolskými profesemi. Středoškolské či gymnaziální obory jsou v praxi ohodnoceny hůře, takže se dá obecně říct, že jako průměrný automechanik dostanete více peněz, než jako běžný administrativní pracovník bez VŠ vzdělání. Ale.

Řemeslo už není jen řemeslo

Výrazným problémem v řemeslných profesích je narůstající administrativa a její složitost, která pro někoho, kdo by chtěl být samostatným řemeslníkem, představuje velkou komplikaci. Co vám pomůže, že jste se na učňáku naučil dobře kopat studny, když musíte mít účetní, právníka, hygienika a hromadu dalších profesí kolem sebe, abyste mohli dříve jednoduché zaměstnání dělat? Pokud se v tom všem naopak jste schopni zorientovat, už jste pravděpodobně šli na vysokou. A to je jeden z hlavních důvodů, proč se řemeslníci vytrácejí. V jednom člověku už nejde velká část řemesel zvládat ani po stránce právní, ani po stránce fyzické a investiční. Řada strojů už je dnes velmi drahá, s jedním koněm a kladivem si dnes nevystačíte.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Milan Hejný: V žádné jiné oblasti nemůže dítě projevit tolik fantazie a tvořivosti jako v matematice

16 Únor, 2019 - 02:00
„Otec mne vedl tak, že jsem již ve dvaceti letech byl přesvědčen, že mým posláním je učit matematice tak, aby to pro posluchače bylo radostné. Toto přesvědčení se rozšířilo i na základní školu, když jsem zde začal učit. Moje přesvědčení sytí učitelé, rodiče a žáci, kteří mi píší děkovné dopisy. Dopisy kritické mne neoslabují. Někdy přinesou i zajímavou myšlenku, ale spíše jen rozhořčení. Moje odpověď na tak rozčílený dopis je rada dát dítě do třídy, kde se učí tradičně,“ říká Milan Hejný v rozhovoru, který publikuje EDUin.


Milan Hejný (hmat.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Albert Einstein řekl, že matematika je jediný zaručený způsob, jak se zbláznit. Čím je matematika pro Vás?

Je to pamlsek pro moji mysl a zároveň pomocník při výchově mladé generace. Asi v žádné jiné oblasti nemůže dítě projevit tolik fantazie a tvořivosti, asi v žádné jiné oblasti nemůže být pravda tak jasně prokázána.

Kdybyste nezasvětil svůj život matematice, čím byste byl? Jaké jsou – vedle matematiky – další vášně profesora Hejného?

Filozofie. Tu jsem chtěl studovat spíše než matematiku. V době, kdy jsem vstupoval na vysokou školu, v roce 1954, se u nás skutečná filozofie studovat nedala. Dodnes nacházím potěšení v textech Platóna, Aristotela, Komenského, Descarta, Humeho, Masaryka, mého otce, ale též v Bibli.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Ve vědeckých časopisech už za úplatu vyšly i úplné bláboly, varuje expert

16 Únor, 2019 - 01:00
Vědce a vědecké bádání zaslepila posedlost po kvantitě publikovaných článků, varuje mezinárodní studie, podle níž počet odborných textů prudce roste na úkor jejich kvality. Mezi autory práce je i Tomáš Václavík z katedry ekologie a životního prostředí olomoucké Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. Rozhovor přináší server iDNES.


Tomáš Václavík (upol.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Můžete krátce shrnout, co chcete svou kritickou studií říct?

Kvantita se stala mantrou a heslo „Publish or Perish“ (doslovně přeloženo Publikuj, nebo zmiz - pozn. red.) trefně charakterizuje zvyšující se tlak na publikační výkon. Bohužel se zdá, že jsme zapomněli na původní význam starého přísloví „Publish lest the knowledge should perish with you“. Tedy že publikovat máme proto, abychom uchovali získané poznatky pro další generace.

Mám jako laik možnost zorientovat se v tom, co je a co není kvalitní odborný článek?

Pro laika je to problematické. Předně je to věc přístupu k vědeckým publikacím - u řady odborných časopisů si musíte konkrétní článek nebo studii zaplatit nebo mít přístup přes instituce, které mají předplatné. Patří k nim například knihovny na univerzitách a výzkumné instituce, ale existují periodika, která jdou novým směrem - publikují formou takzvaného open access. Autoři zaplatí nějakou částku a časopis včetně jejich textu je přístupný pro kohokoliv.

To mi přijde jako výhoda...

Problém je v tom, že se toho chytla spousta takzvaných predátorských vydavatelů, kteří to uchopili jako byznys model. Zveřejňují obrovské množství článků, u nichž se jen minimálně kontroluje kvalita. V běžné vědecké literatuře procházejí texty přes odborné posudky a revize, proces kontroly je komplikovaný a docela přísný. U predátorských vydavatelů toto chybí. Zakládají si pouze na tom, že autoři jsou ochotni za uveřejnění svých článků zaplatit.

Jak poznám predátorský časopis?

Existuje například takzvaný Beallův seznam. Americký knihovník Jeffrey Beall aktualizuje na internetu seznam časopisů, u nichž existuje podezření na problém v procesu publikování. Ať už proto, že uveřejňují extrémně velké množství článků, chybí kontrola kvality nebo mají v redakční radě smyšlené lidi, či naopak vědce, kteří o tom ani nevědí. Stává se totiž i to, že si časopisy napíší do redakční rady zvučná jména daného oboru, aby nalákaly autory, ale uvedení vědci vůbec netuší, že jejich jméno je k takovému účelu využíváno.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Škola ve Sládkovičově prověří, zda Haškovi titul JUDr. udělila oprávněně. Podle expertů by práce propadla i jako seminárka

16 Únor, 2019 - 00:00
Slovenská soukromá vysoká škola ze Sládkovičova, kde exhejtman Michal Hašek získal titul JUDr., překontroluje úroveň jeho rigorózní práce s názvem Družstvo. Podle expertů by totiž práce propadla i jako obyčejná seminárka. Škola tak reaguje na páteční zjištění MF DNES. Z čela legislativní rady ministerstva zemědělství ale Haška šéf rezortu Miroslav Toman neodvolá.


Michal Hašek (wikipedia.org)MF DNES v pátek napsala, na jaké úrovni je práce nejen Haška, ale i jeho někdejší pravé ruky Zdeňka Dufka a dvou dalších jihomoravských sociálních demokratů. Ti si před lety dokonce přímo v Brně založili konzultační středisko slovenské školy, aby nemuseli k maďarským hranicím dojíždět. Zároveň tak obešli fakt, že jim české úřady odmítly udělit akreditaci. A následně nasbírali slovenské tituly, které Česko ze zákona uznává.

Vysoká škola ze šestitisícového městečka teď ale tvrdí, že práce překontroluje a do budoucna i zpřísní podmínky.



Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Roman Král: Jak vybírat ředitele?

15 Únor, 2019 - 03:00
„Před časem ministr Plaga vyjádřil své pochybnosti k nastavení vyhlášky o složení konkurzních komisí, které doporučují municipalitám vhodného kandidáta na post ředitele školy. Tyto pochybnosti sdílím. Ředitel školy je jejím motorem. Přichází s vizí, nalévá do školy energii, vytváří její kulturu i rámec, v kterém se život školy odvíjí. Může být zdrojem pohybu, velkou inspirací a také žábou na prameni, která rozvoj školy na mnoho let zabrzdí,“ píše Roman Král na svém blogu.


Roman Král (eduin.cz)Král mimo jiné píše:

Z rychlého průzkumu, který proběhl v rámci jednoho pražského běhu kvalifikačního studia pro ředitele škol, vyplynulo, že mezi řediteli v oblastech řízení jednoznačně převažují provozáci a ekonomové. Pedagogové tvořili sotva 10 procent.

Tak to také na školách většinou vypadá. Rozvoj školy se zaměňuje za nová okna a nové počítače. Provozní a ekonomická témata jsou úhelným kamenem, podle kterých se škola snadno hodnotí...

Je chybným východiskem, zvláště v české klientelistické kotlině, ponechat na zřizovateli zodpovědnost za kvalitu školského segmentu, tedy oblasti, jejíž úroveň určují odborné pedagogické kompetence, profesní smýšlení ředitele, nikoli pouze dovednosti manažerské, správní nebo politické.

Takto nastavený klíč formuluje, co zřizovatel očekává. Úspěchem je, když je na škole tzv. „klid“ a když dopadnou dobře všechny kontroly. Nikdy jsem se ze strany zřizovatele nesetkal s ambicióznějším pojmenováním cíle, s jakýmkoli jednoznačným zadáním. Takovýto systém naše školství spíše konzervuje a nevytváří příznivé východisko pro dlouhodobý rozvoj škol, pro nastartování změny myšlení učitelů i rodičů, pro skutečnou myšlenkovou modernizaci českého školství.

Složení komise by mělo být co nejvíce odborné (na což obce nikdy nepřistoupí: škola = mnoho voličů). Měli by zde být zastoupeni ti nejlepší z nejlepších: úspěšní pedagogové, učitelé, kteří publikují, jsou členy profesních asociací, jsou aktivní. Další ředitelé by měli být z jiných krajů, za zřizovatele by stačil jeden zástupce. A vůbec bych se nebál zvát pedagogy ze zahraničí. Stojatý český rybníček nám totiž zapáchá víc a víc.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Martin Fendrych: Inženýry jo, filozofy ne! Chtějí z nás mít makající a kývající papoušky na klíček

15 Únor, 2019 - 02:00
„Vladimír Dlouhý varuje náš vzdělávací systém, že to dělá špatně. Píše: "Opravdu potřebujeme tolik gymnázií, poskytujících všeobecné střední vzdělání, když je málo řemeslníků? Opravdu potřebujeme tak velký počet absolventů vysokých škol humanitního zaměření, kteří horko těžko najdou uplatnění jen v různých neziskových organizacích? A nemáme těch neziskovek náhodou moc?" Nabídka absolventů českého školství se podle něj "odtrhla od reálného života" (počítám, že jeho děti se taky odtrhly, za jeho plné podpory),“ píše Martin Fendrych na Aktuálně.cz.


Martin Fendrych (repro ČT)Fendrych mimo jiné píše:

Nemělo by smysl o tom psát, kdyby Dlouhý vyslovil ojedinělý názor. To, co on, však opakuje mnoho lidí. Podobně uvažuje například poslanec ODS Václav Klaus junior: "Stanovit roční počty studentů na oborech, které stát chce podpořit. Například tedy 3 kunsthistoriky, 300 strojních inženýrů, 300 chemických inženýrů, 200 lékařů…"

Zažíváme cosi jako tah proti gymnáziím, proti "filozofům", humanitním studiím a neziskovým organizacím. Slyšíme úpěnlivé volání po více učních, více odborných středních školách...

S filozofií a humanitními vědami zatočili za minulého režimu komunisté, výuku filozofie na vysokých školách zničili, co to šlo. Filozofové (Hejdánek, Machovec a další) žili v podzemí, zakázaní. Dnes humanitní vzdělání vadí zas, vede k přemýšlení, k otázkám...

Poslední poznámka: samozřejmě jde o sociální inženýrství, o to, že chci rozhodovat o tom, co budou druzí studovat a posléze i dělat, že jim chci drze řídit, naprojektovat život. Takhle to chodilo za komunistů, taky lidem chtěli řídit životy, taky je potřebovali de facto nevzdělané (o úzce specializované experty samozřejmě stáli), vydané napospas, manipulovatelné. Opakovat to, byť v jiné formě? Nebezpečná chyba, nesmysl.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Strach jsem možná měl, ale nemohl jsem mlčet, říká student, který otevřel kauzu Kovář

15 Únor, 2019 - 02:00
Na plagiátorství historika Martina Kováře upozornili tři doktorandi z pražské filozofické fakulty - Marek Jandák, Tomáš Konečný a Ondřej Crhák. Našli shody mezi Kovářovými publikacemi a knihou anglicky píšícího historika Barryho Cowarda. A nejen to. V rozhovoru po jednání etické komise - která ve čtvrtek Kovářovo plagiátorství potvrdila - uvedli, že rozsah opisování textů je samotné překvapil. Zjištění si nechtěli nechat pro sebe, věřili, že atmosféra na fakultě je natolik vstřícná studentským názorům, že se věc prošetří objektivně. Rozhovor přináší Aktuálně.cz.



V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Není zvláštní, že kromě vás na to nikdo jiný nepřišel?

Tomáš Konečný: Je otázka, nakolik byly práce samotné podrobeny nějakému hlubšímu zkoumání a proč nebyly posuzovány znalci daného období. To ale asi v českém prostředí ani nelze vyžadovat. Nemáme tady historiky, kteří by se programově věnovali britským ostrovům. Na druhou stranu tam byly určité momenty, které mohly vést ke zbystření. Jeden z nich se týkal článku z roku 2017, kdy skutečnost, že se ten text neodkazuje na literaturu vydanou po roce 1994, je už sama o sobě podezřelá. Byly tam tedy spíše nepřímé náznaky.

Měl jste strach?

Marek Jandák: Strach jsem možná měl, ale zároveň tady nemůžeme ztratit tolik, i kdybychom byli vystaveni nějaké profesní šikaně, tak tady nás nikdo nebude věznit. Nikdo nás nemůže vyloženě zásadním způsobem poškodit. Já se profesně zabývám arménskou genocidou a mám i částečně osobní zkušenost s tím, že někteří kolegové v Turecku čelí perzekuci i tím způsobem, že jsou vězněni. Nevím, jestli bych si sám před sebou obhájil, kdybych mlčel.

Ani vy jste se nebál možných postihů a negativních reakcí?

Tomáš Konečný: Váhal jsem trošku delší dobu se zveřejněním coby student filozofické fakulty a doktorand. Přece jen jsem zvažoval, nakolik je dobré s tím vycházet na veřejnost. Zároveň tady byla i určitá povaha institučního postavení profesora Kováře, kdy jsem si říkal, že není úplně vhodné tuto věc vytahovat v době mého studia. Nicméně ve chvíli, kdy jsme na to byli tři, kteří podnět zpracovávali, tak ta míra váhání v podstatě zmizela.



Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Odhalit profesora Kováře žádalo od studentů odvahu, říká děkan filozofické fakulty k případu plagiátorství

15 Únor, 2019 - 02:00
Když se podobné případy nenechají vyhnít, mohou nakonec vést i k určité katarzi, říká děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann v rozhovoru pro Aktuálně.cz o kauze plagiátorství historika Martina Kováře, bývalého prorektora univerzity. Připomněl, že je povinností každého člena akademické obce, aby na možné plagiátorství poukázal. Uvědomuje si však, že si to v případě profesora Kováře žádalo od studentů odvahu. "Byl zdatný manažer a oblíbený pedagog, ale udělal velkou chybu," říká o Kovářovi děkan Pullmann.


Michal Pullmann (ff.cuni.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Kvůli plagiátorství se kontrolují práce studentů pomocí počítačových programů. Nevyužijete je i pro práce, které publikují vaši kolegové?

Tuto otázku jsem položil na vědecké radě a zatím jsme nedospěli ke konsensu. Otevřu to opět na dalším zasedání vědecké rady. Většina se kloní k tomu, aby se to takto plošně nezavádělo. Převažuje stanovisko, že je vždy odpovědností dané habilitační komise nebo komise vedoucí k profesorskému řízení, aby toto posoudila individuálně. Nicméně je to otázka konsensu pomazaných hlav, tedy těch, kteří garantují profesní úroveň oboru. Což jsou členové vědecké rady.

Takže podle vás studenti, kteří vypracovali podklady poukazující na možné plagiátorství, odvedli kvalitní práci?

Určitě ano. Když jsem jejich důkazy viděl, hned mi bylo jasné, že podklad je nejen důvodný, ale že je velmi důkladně zpracovaný a že podněty, které přináší, musí vést k dalším krokům.

Vybízíte tím studenty, aby se více zajímali o práce svých profesorů a hlídali, zda nejde o plagiáty?

Netřeba vybízet. Jsme jedna akademická obec, platí pro nás stejná pravidla. A stejně, jako je úkolem pedagoga, aby odhalil případný plagiát u studentů, tak je nejen možností, ale dokonce povinností každého člena akademické obce na možné plagiátorství poukázat.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

MŠMT připravuje systém mistrovských zkoušek pro vyučené s praxí: Ke zkoušce by se mohli hlásit po pěti letech praxe

15 Únor, 2019 - 01:00
Ministerstvo školství chystá pilotní projekt, ve kterém by chtělo otestovat možné zavedení mistrovské zkoušky pro absolventy učebních oborů s výučním listem. Na záměru pracuje již čtvrtým rokem. Dle současného návrhu by se ke zkoušce dalo hlásit po pěti letech praxe v daném oboru. Kdy by mohla být mistrovská zkouška zavedena, úřad zatím nesdělil, nicméně by prý měla být součástí systému dalšího vzdělávání. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Online kurz pro začínající lektory

15 Únor, 2019 - 01:00
Na konci ledna 2019 spustil český tým EPALE při Domu zahraniční spolupráce nový online kurz pro vzdělavatele dospělých „Lektorské minimum“. Kurz je určen všem, kteří si chtějí vylepšit své lektorské a prezentační dovednosti.


Kurz je zdarma dostupný na adrese https://kurzy.epale.cz/courses/lektor a je vytvořen podle moderních trendů v online vzdělávání a účastníkům poradí s přípravou vzdělávacích aktivit pro dospělé. Kurz je vhodný je především pro začínající a méně zkušené lektory, ale inspiraci v něm najdou i ti zkušenější. Kurz je navíc koncipován tak, aby oslovil i tzv. příležitostné lektory, kteří jen občas poskytují nějaká školení. Účastníci se díky němu naučí připravit, realizovat a vyhodnotit své vzdělávací aktivity pro dospělé. Ke každému tématu získají praktický návod.

Součástí budou i webináře a možnost obracet se s konkrétními dotazy na online instruktory. Kurz obsahuje celkem 25 edukačních videí a jeho absolvování trvá zhruba 8 hodin. Je ale na každém, jestli si ho projde celý, nebo se bude věnovat pouze tématům, která ho zajímají. Po zvládnutí závěrečného testu získají absolventi certifikát.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Anketa České školy: Anna Brzybohatá: Při vší úctě k učitelům, často si za pocit "malého prostoru" v médiích můžou sami

14 Únor, 2019 - 03:00
Česká škola oslovila s několika otázkami novináře a novinářky, kteří se systematicky zabývají tématy školství a vzdělávání. „Mnozí učitelé si stěžují, že praktikující učitelé v médiích nedostávají téměř žádný prostor, že k tématům školství a vzdělávání mluví "experti", často bez jakékoli praxe, a že to jsou navíc stále titíž lidé - Feřtek, Kartous a další z okruhu EDUin, Šteffl, Münich… Chybí názorová opozice, chybí reálná zkušenost ze škol… 1) Je to tak? 2) Proč to tak je (Případně: Proč si myslíte, že učitelé mají takový dojem. Proč jsou vůči médiím nastaveni masově tak negativně…) 3) Co s tím?
Odpovídá redaktorka iDNES.cz Anna Brzybohatá.


Anna Brzybohatá (twitter.com)Anna Brzybohatá

1) Je to tak?

Nemyslím si, že by v médiích chyběla zkušenost ze škol či názorová opozice, ba naopak. Pokud budu mluvit za sebe, vždycky se do článku snažím dát dva a více názorů, ale záleží na tématu - se širší problematikou oslovuji instituce, protože někdy nejde do článku dát hlas jednoho učitele. Když jde o učení, hodiny, příklady o učitelích nebo kde by mi mohli informace dát, jsem za ně vždycky ráda (naposledy například téma výchov - známkování a názory učitelů). Nemám ani u kolegů ze své redakce, ani jiných redakcí pocit, že by nedávali prostor učitelům. Samozřejmě nečtu všechna konkurenční média a mám své oblíbené novináře, ale ani tak to nevnímám.

Při vší úctě k učitelům, často si za pocit "malého prostoru" můžou sami, protože zájem o jejich hlas v médiích určitě je. Problém je jinde. Když to dám do nějakého rámce - v sedmi z deseti případů nechtějí učitelé mluvit, nechtějí být jmenováni, citováni nebo jakkoliv s článkem a tématem spojováni. To je pak těžké. Prostor mlčení opravdu nedám. V horším případě se pak projevují jen na sociálních sítích v komentářích pod příspěvky "jak jsme neobjektivní". Pro hlas učitelů tedy spolupracuji s organizacemi a spolky,které mě s lidmi z praxe mohou propojit. Jako je Učitelská platforma (například při rozhovoru s panem Yilmou), Pedagogická komora (při článku k učebnicím ve speciálních školách) nebo s řediteli, asociacemi, odbory, ministerstvy a dalšími. Co se týká EDUinu - je to organizace, která se školství systematicky věnuje a komentuje ho, proč jí tedy nedat prostor? Měli bychom snad "umlčet" i EDULAB, odbory? Osobně tuto averzi nechápu, protože pokud se člověk podívá několik let zpátky, EDUin a jeho práce udělala ze vzdělání téma, které v mediálním prostoru rezonuje, je žádané, čtené a pod drobnohledem veřejnosti. A nemyslím si ani, že vystudovaný učitel znamená nutně dobrý učitel. Mám naštěstí ve svém okolí spoustu lidí, kteří mě toho dokázali naučit/vysvětlit hodně, přitom okolo "peďáku" ani neprošli.

Pokud tedy mají učitelé pocit, že nejsou slyšet, měli by prvně začít mluvit veřejně. Pokud jsou nespokojení (a to slyšíme dlouhodobě), proč za sebe nějakým způsobem nebojují? Podívejte se například na zdravotní sestry, kolikrát už vyšly do ulic. Sice stále dokola slýchávám "to těm dětem nemůžu udělat", ale nespokojený a otrávený učitel/učitelka je zřejmě v pořádku.

2) Proč jsou učitelé (ne všichni, ale rozhodně je to větší část) vůči médiím nastaveni masově tak negativně?

Nemyslím si, že by učitelé byli primárně nastavení vůči médiím negativně. Ale ono se stačí podívat na zmíněné facebookové diskuze. A je jedno, jestli to je ve skupině U + nebo Pedagogická komora (se kterou mám osobně problémy, protože při projevu jejího prezidenta stále nevím, co je to to "my si myslíme" a už to ode mě několikrát slyšel), které se neustále zbytečně hádají místo toho, aby hledali společnou řeč a shodu. Většina diskuzí je vedena negativně, převážně také vůči novinářům. Nejen učitelé, ale i veřejnost často zapomíná, že jsme zpravodajci, nejsou to naše názory. A pokud pan ministr něco řekne, řekl to. Že to napíšu neznamená, že s tím souhlasím. Když se v hodinách dějepisu učí děti o světových válkách, také to neznamená, že s tím učitel souhlasí. Dobu cenzury už máme za sebou.

3) Co s tím?

To záleží na učitelích. Já budu oslovovat i nadále všechny, kteří jsou k tématům relevantní, takže i nadále EDUin, Münicha (i když nerozumím tomu, proč je uveden jako "expert". Podle mě jsou ty uvozovky zbytečné) a ostatní. Jestli se učitelům zdá, že nemají prostor, i já se přidávám ke kolegyním s výzvou - máte k určitému tématu co říci? Máte zajímavý podnět? Příběh z praxe? Děláte něco jinak a funguje to? Budu ráda za Váš mail na adresu anna.brzybohata@idnes.cz
Kategorie: Česká škola

Julie Hrstková: Nový nápad hejtmanů školství nespasí

14 Únor, 2019 - 02:00
„Aspoň jedna věc se hejtmanům musí přiznat. Nevzdávají se. Poté co je za snahu omezit přístup na střední školy pomocí tzv. cut-off skóre, tedy nepodkročitelného minima u přijímacích zkoušek, zkritizovali nejen odborníci a profesní skupiny, ale také ministerstvo školství, nevzdali se a nezahodili flintu do žita. Ani v nejmenším - oprášili nápad na srovnávací zkoušky v páté a deváté třídě, které by prý mohly nahradit přijímací zkoušky na střední školy,“ píše Julie Hrstková v Hospodářských novinách.


Julie Hrstková (repro ČT)Hrstková mimo jiné píše:

Jen pro připomenutí. Plošné testování dětí v páté a deváté třídě zahájila v roce 2012 Česká školní inspekce, ale po dvou letech zkušebního provozu od toho ustoupila. Důvody, které k zastavení vedly, platí i dnes.

Zaprvé: testování z matematiky, češtiny a přírodních věd (tedy zhruba to, co by od testů požadovali hejtmani i dnes), neprokázalo schopnosti žáka studovat a udělat maturitu, ale pouze to, jak moc je schopný se naučit školní látku.

A zadruhé se Česká školní inspekce obávala, že by testy vedly k požadavkům rodičů na sestavení žebříčku škol podle toho, kdo a jak testy udělal. Ani to přitom není nijak vypovídající.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Zpřísnit přijímačky se hejtmanům nepodařilo. Tak oprášili nápad na plošné testování

14 Únor, 2019 - 02:00
Hejtmani chtějí snížit počet neúspěšných maturantů. Vadí jim, že se na střední školy dostává hodně dětí, které nemají studijní předpoklady, a pohoří proto u maturity. Žáci, kteří by se na maturitní obor nedostali, by podle hejtmanů mohli zaplnit učňovské obory. Informují Hospodářské noviny.


Ivo Vondrák (twitter.com)Poté, co ministerstvo odmítlo změnu přijímaček zavedením tzv. cut-off score přišly kraje s jiným nápadem. Apelují na Plagu se zavedením plošného testování v pátých a devátých třídách základních škol, tedy v ročnících, kdy děti přestupují na víceletá gymnázia a střední školy. Přesnou představu o podobě testů ještě nemají.

„Jednotné zkoušky se neosvědčily jako vhodný nástroj pro přijímábez ní žáků na střední školy. Jeden test nemůže určit, zda má žák předpoklady ke studiu, nebo ne. Pro řadu škol jsou navíc výsledky přijímaček irelevantní,“ řekl HN hejtman Moravskoslezského kraje a zároveň poslanec za ANO Ivo Vondrák.

Před pár dny proto Vondrák napsal Plagovi dopis, který mají HN k dispozici. Žádá ho v něm, aby plošné testování žáků 5. a 9. tříd bylo ukotveno v dokumentu, který stanovuje dlouhodobé záměry a cíle vzdělávání. Jestli mu už Plaga odpověděl, není jasné, společnou schůzku ale mají naplánovanou na 6. března. Přítomný na ní podle Vondráka bude i premiér Andrej Babiš (ANO).


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Středoškolák rozjel byznys s doučováním: Studenti dokážou své vrstevníky doučovat lépe než učitelé

14 Únor, 2019 - 02:00
Když jde osmnáctiletý student Luboš Spálenka ráno v Benešově u Prahy do školy, má spíš pocit, jako by šel do firmy. Někteří spolužáci z Přírodovědného lycea pro něj představují spíš než kamarády zaměstnance, kterým každý měsíc posílá výplatu. A projevuje se to už prý i ve vzájemných vztazích. „Je vidět, že mě spolužáci berou jinak, když jsem teď ten, kdo jim posílá výplatu,“ říká autor projektu Pětky do koše. „Kolegové“ ze školy pro něj pracují jako lektoři. Spálenka vymyslel byznys, jehož hlavní myšlenkou je, že studenti dokážou doučovat své vrstevníky lépe než učitelé. Reportáž přinášejí Hospodářské noviny.


Luboš Spálenka (linkedin.com)Podobný program na doučování přitom v Česku dosud neexistoval. „Jde o to, že když student probíranou látku pochopí, umí to pak co nejjednodušeji předat dál bez zbytečné omáčky kolem,“ vysvětluje Spálenka.

Navíc se prý „jeho“ lektoři dokážou do svých vrstevníků vcítit lépe než učitelé. „Studenti mají pocit, že si jdou někam sednout s kamarádem, kdyby šli na doučování za učitelem, byla by to pro ně nuda,“ míní Spálenka. Věkový rozdíl mezi učitelem a žákem navíc podle něj často nedovolí žákům položit otázky, které je skutečně zajímají.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Na českých školách chybí tlumočníci exotických jazyků

14 Únor, 2019 - 02:00
Cizinců v Česku je stále víc. Roste počet těch, kteří se sem stěhují za prací i s celými rodinami. Národní institut dalšího vzdělávání (NIDV) společně s ministerstvem školství takovým rodinám už půl roku zprostředkovává zdarma služby tlumočníků. Těch se však nedostává. Reportáž přináší iDNES.cz.


Tlumočníka si nejčastěji žádají ředitelé škol pro první schůzku s dítětem a rodiči, na níž se seznamují s třídním učitelem a vysvětlují si, co od dítěte očekávají a v čem je český vzdělávací systém odlišný od toho jejich. Poptávka je rovněž po přítomnosti tlumočníků při rodičovských schůzkách nebo při žákově prvním dni ve škole.

„Málo lidí je na jazyky severských zemí a kromě ruštiny i na jazyky bývalého Sovětského svazu. Problém je u nás i s maďarštinou, což je trochu paradoxní vzhledem k tomu, že na sousedním Slovensku mají překladatelů do maďarštiny dostatek,“ doplňuje Petr Kautský, spoluzakladatel Jednoty tlumočníků a překladatelů.

Spolu s nabídkou tlumočníků a překladatelů ministerstvo školství v září spustilo v souvislosti s nárůstem lidí ze zahraničí službu adaptačního koordinátora. Jeho úkolem je v prvních dvou týdnech pomoci žákovi překonat kulturní šok a zvyknout si na odlišné prostředí. Při dorozumívání s dětmi si často vypomáhá gesty a obrázky, ale i on si může přizvat překladatele.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Seminář: Nové metody výuky dějin holocaustu

14 Únor, 2019 - 01:00
Národní institut pro další vzdělávání ve spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Památníkem holocaustu Yad Vashem v Jeruzalémě pořádají dne 18. února 2019 v Hradci Králové vzdělávací seminář Nové metody výuky o holocaustu. Je určen učitelům základních a středních škol, výchovným poradcům, metodikům prevence i vychovatelům školských zařízení.


Seminář nabídne nejen inspiraci a kvalitní didaktické materiály k využití i při omezeném rozsahu výuky moderních dějin, ale také cenná doporučení ověřených přístupů k výuce (přizpůsobení učiva věku; typy materiálů vhodné pro dané věkové skupiny; metoda vyprávění osobních příběhů jako cesta ke ztotožnění žáků s tématy velkých dějin; obecné modely a dynamika genocidy; využití audiovizuálních materiálů včetně záznamů orální historie; interaktivní pomůcky; mezioborová integrace učiva).

Z programu:

Vzdělávací přístup Yad Vashem, Mgr. Miriam Mouryc, Yad Vashem, Jeruzalém Yad Vashem vytvořilo na základě dlouhodobých zkušeností s výukou holocaustu nový koncept vzdělávacího přístupu. Tento tzv. spirálový přístup umožňuje žákům a učitelům postupovat v oblasti holocaustu přiměřeně k věku a kognitivním schopnostem žáků. Využívá nejen dobové dokumenty a svědectví, ale i umění z doby holocaustu, básně, deníky apod.

Děvčata z pokoje 28 – workshop, prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., Ústav českých dějin FF UK v Praze Prezentovaný vzdělávací materiál sestává ze dvou provázaných částí. Učitelská příručka se skládá z historické studie a didakticko-metodického pojednání. Žákovská část je pak rozdělena na úvodní text, biografické medailonky, časové osy, jednotlivé lekce, slovníček pojmů, kalendárium, seznam doporučených informačních zdrojů a přílohy.

Jak používat e-learningovou platformu Iwitness v české škole, Martin Šmok, zástupce USC Shoah Foundation Institute v České republice. Součástí semináře bude také kulatý stůl s názvem Jak bojovat proti předsudkům a šíření pravicového extremismu.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Diskuse: Budoucnost českého školství

14 Únor, 2019 - 01:00
Jsou české školy kvalitní přípravou pro budoucí profesní život? Žijeme stále ve světě, kde je škola nudnou povinností? Proč se snažíme řešit problémy např. inkluzí či obědy zdarma? Digitální Česko a jeho role v moderním vzdělávání? Proč nefunguje spolupráce škol, rodičů a soukromých institucí a proč nejsou mladí lidé schopni kriticky myslet? O tom všem a mnohém dalším diskutovat budou:


Martin Baxa, poslanec a člen výboru pro vzdělávání
Jiří Růžička, senátor a ředitel gymnázia J. Keplera
Kateřina Valachová, poslankyně a bývalá ministryně školství
Ondřej Šteffl, ředitel společnosti Scio
Stanislav Svoboda, zakladatel soukromé základní školy Cesta k úspěchu

Diskuse koná 26. února od 18,30


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky