Počasí

Projekt Chytré Česko: České školství je v krizi

Česká škola - 2 Září, 2019 - 05:00
„Propad výsledků (v matematické a přírodovědné gramotnosti) o 15–20 bodů mezi lety 2006 a 2015 znamená propad z významně nadprůměrných pozic v rámci OECD do pozic průměrných,“ citát ze studie Daniela Prokopa a Tomáše Dvořáka uvádí nový projekt Chytré Česko. Deník Aktuálně a Hospodářské noviny v něm chtějí mapovat hlavní problémy českého školství a hledat jejich řešení.

V úvodu čtenář nalezne dramatické shrnutí:

Co se stalo? Problém je třeba hledat zejména ve druhém stupni základních škol, který nedokáže udržet stále ještě nadprůměrně dobré výsledky stupně prvního. Potíže spočívají i v mimořádně vysoké závislosti vzdělání na socioekonomickém a kulturním statusu rodiny žáků, stejně jako v příliš vysoké závislosti kvality škol na jednotlivých regionech. V těchto ukazatelích Česko značně pokulhává za ostatními zeměmi OECD.

Když se k tomu připočte na evropské poměry enormní počet studentů, kteří chodí do školy neradi,narůstající výskyt šikany, zvyšující se počet dětí, které končí studium hned po základní škole a rostoucí číslo neúspěšných maturantů, české školství je zralé na reparát.

A zatímco se mu hroutí základní stavební kameny v podobě neuspokojivých výsledků v matematice či přírodních vědách, nestíhá absolutně reagovat na potřeby moderní doby – nezačleňuje patřičné moderní technologie do výuky, ale ani tolik potřebnou mediální či finanční gramotnost a náležitou občanskou výchovu. Reálně tak hrozí, že ze základních a středních odborných škol vyjde další pasivní a snadno manipulovatelná generace Čechů, náchylná lehce spadnout do dluhových pastí stejně jako do víru všudypřítomných fake news.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tomáš Zatloukal: Tím, jak jsme společné vzdělávání nastavili my, říkáme, že nemáme k nikomu důvěru

Česká škola - 2 Září, 2019 - 04:00
„Učitelé by chtěli vést výuku tak, aby žáky bavila matematika i čeština. Obsah přijímaček ale chce něco jiného. Učitelé jsou tak pod enormním tlakem,“ vysvětluje ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v Lidových novinách. Podobný princip žádá státní maturita. Výsledkem jsou vyhořelí žáci i kantoři.


Tomáš Zatloukal (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Ke kterým zemím se řadíme, co se týká výsledků žáků?

Aktuálně dosahujeme průměrných výsledků, stejně jako například Švédsko, Francie či Rakousko. Česko je ale specifické. Náš vzdělávací systém prošel revolučními změnami v nesprávný čas. Nebyl na ně připraven. Například v roce 2000 se školy staly samostatnými právními subjekty v oblasti ekonomické, personální i provozní. Poté v roce 2005, kdy vznikly rámcové vzdělávací programy, školy začaly samostatně rozhodovat o tom, co a jak budou učit. Nedostaly ale dostatečnou podporu, zůstaly na to samy. U zahraničních vzdělávacích systémů platí, že čím větší je míra autonomie, tím lepších výsledků žáci a školy dosahují. U nás to neplatí, právě v souvislosti s nedostatečnou podporou učitelů a ředitelů.

Velmi se řeší společné vzdělávání – takzvaná inkluze. Pomohla podle vás školám?

Společné vzdělávání se v mezinárodním měřítku ukazuje jako velmi efektivní. Učitel musí přicházet z různými přístupy, v hodinách pak dochází k větší interakci. U nás je podíl žáků se specifickými vzdělávacími potřebami, kteří se vzdělávají v běžných školách, přes patnáct let stejný, přibližně deset procent. Zavedení personálního nebo materiálního nároku na podporu vzdělávání žáka, který takovou podporu vyžaduje, je správný krok. Absolutním negativem je s tím spojená administrativa na straně škol i poradenských zařízení. Často vzhlížíme k finskému modelu, který je postaven na důvěře. Tím, jak jsme společné vzdělávání nastavili my, říkáme, že nemáme k nikomu důvěru. Ve výsledku musejí školy věnovat větší pozornost papírům a podpisům než práci s žáky. Z našich šetření přesto vyplývá, že se úroveň vzdělávání nezhoršuje – díky učitelům, asistentům, poradenským pracovníkům a ředitelům.


Celý rozhovor naleznete v Lidových novinách
Kategorie: Česká škola

Robert Plaga: Vyjít si vstříc, být k sobě milí a vytvářet příjemné pracovní prostředí by ve škole měla být samozřejmost

Česká škola - 2 Září, 2019 - 04:00
„Vážení kolegové, milí žáci a studenti, ať už jste na jakémkoliv stupni vzdělávání, přeji Vám, aby se následující školní rok nesl ve znamení inspirace, vzájemné spolupráce, respektu a pochopení. Vyjít si vstříc, být k sobě milí a vytvářet společně příjemné pracovní prostředí je důležité vždy a všude. Ve škole, která připravuje mladé lidi na budoucí život, by to měla být samozřejmost,“ přeje ministr školství Robert Plaga k novému školnímu roku.


Robert Plaga (msmt.cz)Plaga mimo jiné píše:

Letošní rok bude ve znamení změn, které věřím, že přispějí k lepším pracovním i studijním podmínkám pro Vás všechny. Dobrou zprávu mám pro pedagogické i nepedagogické pracovníky škol, a totiž, že se nám podařilo vyjednat další zvýšení platů na dva roky dopředu. Vláda tedy splní slib, ke kterému se zavázala v programovém prohlášení, že platy pedagogů budou v roce 2021 na úrovni 150 % jejich výše z roku 2017. Jedná se o jedno z nejvyšších navýšení v rámci veřejného sektoru vůbec a pevně věřím, že již nikdo nepochybuje o tom, že školství a vzdělávání je pro současnou vládu opravdovou prioritou.

Co se dále týká financí, tak od ledna 2020 spouštíme nový systém financování regionálního školství. Školy už nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale naopak podle rozsahu výuky a odučených hodin. Od této změny si slibujeme mnohem spravedlivější systém rozdělování peněz, který bude lépe zohledňovat individuální potřeby jednotlivých škol. Chtěli bychom školám umožnit vyšší míru dělení tříd na menší skupiny, častější využití tandemové výuky a postupné snižování počtu žáků ve třídě, a tedy i přínos pro kvalitu výuky.

Aktuálním krokem, který možná potěší mnohé středoškoláky, je, že jsem se rozhodl zrušit povinnou maturitní zkoušku z matematiky. Nadále by měl být zachován model volby mezi cizím jazykem a matematikou. K tomuto závěru jsem dospěl po pečlivé úvaze opřené o statistická data. Ač osobně považuji matematiku za velmi důležitý předmět, musíme nejprve změnit její výuku na školách a až poté je možné uvažovat o povinnosti ji zavést do maturitní zkoušky.

Vážení kolegové, milí žáci a studenti, ať už jste na jakémkoliv stupni vzdělávání, přeji Vám, aby se následující školní rok nesl ve znamení inspirace, vzájemné spolupráce, respektu a pochopení. Vyjít si vstříc, být k sobě milí a vytvářet společně příjemné pracovní prostředí je důležité vždy a všude. Ve škole, která připravuje mladé lidi na budoucí život, by to měla být samozřejmost.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Na komunikaci s rodiči se rozhodně necítím být připravená a moc se na to netěším, říká začínající učitelka

Česká škola - 2 Září, 2019 - 04:00
„Na fakultě nás dobře připraví na obor, ale na třídu a rodiče vlastně moc ne. Pár simulací jsme měli, ale málo. Přitom nasimulovat by se to dalo a hrozně bych to ocenila. Na komunikaci s rodiči se rozhodně necítím být připravená a moc se na to netěším,“ říká v rozhovoru pro iDNES začínající učitelka Tereza Minářová.


Tereza Minářová (gymcheb.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Říkala jste, že jste se zbavila obav, kterých?

Bála jsem se, že nebudu mít autoritu. Dříve jsem to brala tak, že to znamená sjednat si klid ve třídě. Ale pak jsem pochopila, že to není jako kdysi, ten stereotyp křičícího učitele, ale že když mezi sebou dokážeme jednat férově s respektem, je to daleko lepší. Oceňují to jak ti starší, tak ti mladší.

Co je pro učitele ve třídě nejdůležitější?

Za mě je to důslednost. Učitel musí být důsledný i laskavý, ale důslednost je základ. Nenechat nic plavat, třeba když má někdo při hodině telefon v době, kdy není pro výuku potřeba, nebo když se děti mezi sebou hádají uprostřed hodiny, vyrušují ostatní.

Je potřeba to řešit hned a vykomunikovat to. Zpětná vazba je důležitá. Říct, co se mi nelíbí, jaké jsou možnosti řešení a udělat to. Podle mého je nejlepší, když se to podaří vyřešit tak, aby si ten „trest“ děti vymyslely samy. Nikdy jsem zatím nepoužila takové ty „klasické tresty“ jako „sedni si dopředu, schovej to do tašky nebo jdi za dveře“.

A uměla byste učit třeba fyziku, kdyby vám ji přidělili?

Dokázala bych to, ale asi ne dobře. Vzít si učebnici nebo něco okopírovat a rozdat to dětem po třídě. Jenže já nechci, aby děti seděly 45 minut a jen si něco opisovaly, chci je mít ve třídě aktivní. Jinak bych z toho měla špatný pocit. Když jsem nastupovala do školy a také do Učitele naživo, šla jsem tam s cílem naučit se učit dobře. V těch svých předmětech toho můžu dosáhnout, mám velký základ z fakulty. V ostatních by to bylo těžší.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Bořivoj Brdička: Školství v roce 2030

Česká škola - 2 Září, 2019 - 03:00
HolonIQ je think-tank poskytující podporu vedoucím představitelům školské politiky na celém světě. O vysoké míře sebevědomí svědčí úvodní sdělení z jeho webu: „HolonIQ je nejlepším světovým zdrojem inteligentních vzdělávacích rozhodnutí, která mají smysl.“… HolonIQ šel na věc skutečně vědecky s využitím nejnovějších metod. Autoři k identifikaci trendů provedli analýzu širokého spektra zdrojů z 50 tisíc organizací, 500 tisíc aplikací, milionů škol z celého světa a jednotlivých odborníků – článků, blogů a komentářů.


Bořivoj Brdička (youtube.com)Výsledkem je komplexní pohled s pěti vzájemně se prolínajícími hlavními směry vývoje ovlivňovanými politikou vlád, trhem, výzkumem a dalšími faktory.

1. Vzdělávání jako vždycky

Tradiční vzdělávací instituce zůstanou důvěryhodným zdrojem poznání a tím nejefektivnějším nástrojem dopomáhajícím k prosperitě a získání zaměstnání. Vysoké školy budou konsolidovány a objeví se nové platformy rozvíjející talent. Hlavním zdrojem financování školství zůstane státní rozpočet (vlády).

2. Regiony na vzestupu

Regionální sdružení podporovaná strategickou a politickou spoluprací budou v soutěži vzdělávacího prostoru dominovat. Spojené úsilí poskytovat vzdělávání a podporu rozvoje talentu díky koordinaci místních aktivit (třeba na úrovni kontinentu) umocní schopnost lidí uspět na trhu práce.

3. Globální hráči

Díky volnému trhu se dále bude zvyšovat vliv velkých globálních korporací s nepřehlédnutelnou značkou a schopností dosáhnout značné efektivity a síly.

4. Peer to Peer

Dominovat bude bohaté personalizované online vzdělávání založené na kontaktu mezi lidmi, zvláště u VŠ studia a doplňkových kvalifikací. Blockchain zásadně změní postupy při udělování certifikátů a pomůže rozvoji kreativity a intelektuálního vlastnictví učitelů.

5. Robo revoluce

Umělá inteligence bude přítomná ve virtuálních tutorech a mentorech nastavujících cesty učení, hodnotících výsledky, poskytujících zpětnou vazbu a zapojujících živého učitele. Bude-li třeba, dojde k úplnému převrácení rolí v tom, kdo vzdělávací proces řídí.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Žáků základních škol stále přibývá

Česká škola - 2 Září, 2019 - 03:00
Základní školy navštěvovalo v uplynulém školním roce 941 tisíc žáků. Zatímco na prvním stupni se jejich počty po rychlém nárůstu z let 2013 až 2016 poměrně ustálily, na druhý stupeň nyní míří silné ročníky. Prvňáčci pak stále o desítky tisíc převyšují počty vycházejících deváťáků.



Předškolní děti navštěvovaly v minulém školním roce 5 287 mateřských škol. Z nich 7,5 % tvořily školky soukromé, jejichž počet se za posledních deset let čtyřnásobně zvýšil. Z celkem 364 tisíc dětí ve školkách tvoří děti mladší tří let již 12,5 %. Tento podíl se však v jednotlivých krajích liší. „Největší zastoupení dětí do tří let, 16 %, je ve školkách v Olomouckém kraji. Naopak v Praze nebo Středočeském kraji představují dvouleté děti méně než desetinu všech dětí ve školkách,“ říká Adriana Ondrušová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Podle aktuálních dat Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy loni nastoupilo do prvních tříd základních škol 108 tisíc prvňáčků. „Přes 23 % z nich byli žáci starší sedmi let, tedy po odkladu povinné školní docházky. Podíl těchto dětí mezi prvňáky se od školního roku 2014/2015, kdy dosahoval 19,3 %, plynule mírně zvyšuje,“ upozorňuje Helena Chodounská, vedoucí oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

„Základní školy navštěvovalo celkem 941 tisíc žáků, což je o 15 % více než před 10 lety. Počet škol se za tu dobu téměř nezměnil, ale přibyly nové třídy. Třídy se nejprve zřizovaly hlavně na prvním stupni a na druhém se spíše rušily. Ale v posledních letech, spolu s přesunem silných ročníků na druhý stupeň, vznikají nové třídy i tam,“ dodává Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Pokles počtu žáků středních škol se v posledních třech letech zastavil. Nově bylo do prvních ročníků středních škol ve školním roce 2018/2019 přijato celkem 114 tisíc žáků, tedy téměř stejně jako v předchozím školním roce. Také celkový počet všech středoškoláků zůstal na podobné úrovni 421 tisíc žáků. Tři čtvrtiny středoškoláků studovalo střední školy s maturitní zkouškou, z toho 44 % v odborném středním vzdělávání a 31 % na gymnáziích. Pětina žáků středních škol navštěvovala školy poskytující střední vzdělání s výučním listem a 3,5 % se věnovala nástavbovému studiu. Ostatní studovali v oborech středního vzdělávaní bez výučního listu i maturity nebo na konzervatořích.

Se začátkem školního roku souvisí i zahájení zimního semestru na vysokých školách. Na 26 veřejných a 38 soukromých vysokých školách v České republice v roce 2018 studovalo 291 tisíc studentů. Většina studentů (90 %) studovala na veřejných vysokých školách.


Další informace naleznete v publikaci „Školy a školská zařízení – školní rok 2018/2019“
Kategorie: Česká škola

Příliš zbrklá technika. Do části škol míří nový předmět, ví se o něm málo

Česká škola - 2 Září, 2019 - 02:00
Poprvé po třinácti letech by se měli od nového školního roku žáci učit úplně nový školní předmět, i když zatím jen v „testovacím režimu“ a jen na 20 až 30 školách. Má se jmenovat technika a podle plánů ministerstva školství by na něj v rozvrhu školáka na 2. stupni měla vyjít jedna hodina týdně, případně dvouhodinovka jednou za čtrnáct dní. Tématem se zabývá iDNES.


I když ministerstvo školství mluví o pilotním ověřování, půjde zatím spíše o opatrné oťukávání možností. Definitivní podoba techniky totiž ještě není hotová. Školy, které se do projektu už od září zapojí, budou postupně zkoušet, jak by se do budoucna mohl nový předmět vyučovat.

Na rychlé zavedení techniky už od svého dubnového nástupu hodně tlačil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Slíbil také, že během dvou let se technika bude učit na všech školách. Jenže si to možná představuje až příliš jednoduše. Základních škol je téměř pět tisíc a řada nemá ani základní vybavení.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

On-line akce na Metodickém portálu RVP.CZ v září 2019

Česká škola - 2 Září, 2019 - 01:00
5. 9. 2019, Asistent pedagoga v MŠ – podpora dítěte v MŠ, stimulace rozvoje Zkušená lektorka Helena Kumperová připomene základní povinnostmi asistenta pedagoga v mateřské škole.

18. 9. 2019, Škola bez poražených I. Respektující komunikace je pro mě základním stavebním kamenem jakýchkoliv aktivit ve škole a nejen v ní, říká učitelka 1. stupně ZŠ a lektorka kurzu Škola bez poražených Mgr. Kateřina Vrtišková.

25. 9. 2019, Komunikace rodina–škola (od 16:00) Považujete komunikaci mezi školou (učitelem) a rodinou (rodičem) za jeden ze základních stavebních kamenů úspěšné výuky? Jana Mrázková pomůže rozklíčovat případné komplikace.

26. 9. 2019, I když nejsem jazykář, mohu učit metodou CLIL Praktické ukázky pro výuku na 1. i 2. stupni ZŠ připravila PhDr. Petra Vallin, Ph.D., metodička a lektorka školení CLIL napříč institucemi i republikou.


Zdroj: Tisková zpráva NÚV
Kategorie: Česká škola

ČSÚ: Dvouletých v MŠ přibývá, situace v krajích se různí

Česká škola - 2 Září, 2019 - 00:00
V mateřských školách přibývá dvouletých dětí. Zatímco před deseti lety jich do školek chodila zhruba čtvrtina všech, v uplynulém školním roce to byly dvě pětiny. Situace je ale v různých krajích odlišná. Celkový počet dětí ve školkách se v posledních třech letech příliš nezměnil, loni docházelo do školek 364.000 dětí. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

"Touhle dobou už jsme učitele obvykle měli." Školám na začátku roku chybí personál

Česká škola - 1 Září, 2019 - 06:00
Podle ředitele Základní školy Říčany Pavla Bednáře nevalný zájem o učitelství není dán jen nízkými platy, ale i vztahem pedagogů s rodiči. "Učitelé se rodičů bojí, nechtějí to dělat. Zažil jsem i případy, kdy učitelka dětem dávala samé jedničky, aby neměla s rodiči potíže," říká Bednář. Problém je podle něj v tom, že pedagogické fakulty nedokážou budoucí pedagogy připravit na to, co je ve škole opravdu čeká. "Uchazeči přichází nabití vědomostmi, ale neumí vyplnit administrativu, ani mluvit s rodiči," říká Bednář v reportáži deníku Aktuálně.


"Letos je situace zatím nejhorší. Touto dobou v minulých letech jsme už učitele obvykle měli," říká Jan Korda, ředitel Smysluplné školy v pražském Karlíně, která marně shání učitele matematiky, českého jazyka a španělštiny i asistenty pedagoga...

Ministerstvo školství chce školám pomoct novelou zákona o pedagogických pracovnících. Měla platit od září, parlament ji ale zatím neprojednal. Úprava umožní, aby na druhém stupni základních škol a na středních školách učili lidé, kteří vystudovali vysokou školu, ale nemají pedagogické vzdělání. To si budou muset doplnit do tří let od nástupu do školy...

Není to přitom tak dávno, kdy se novela zákona o učitelích zpřísňovala a podle některých odborníků přispěla k dnešnímu neutěšenému stavu. Před pěti lety začala platit pravidla, která nutila doplnit si vzdělání i učitele, kteří na školách působili už léta. Mnoho zkušených pedagogů kvůli tomu odešlo, protože odmítali začínat se studiem pár let před důchodem.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Matematika se možná učí hodně, ale nemyslím, že dobře, říká senátor Růžička

Česká škola - 1 Září, 2019 - 03:00
„Většinou pracujete v dobrém prostředí mezi slušnými lidmi, můžete věci ovlivňovat a dělat svou práci, jak chcete. To je něco, co ve školách lidi drží – včetně těch mladých a talentovaných, abychom pořád jen neskuhrali,“ říká senátor a ředitel gymnázia Jiří Růžička v Interview Plus.


Jiří Růžička (senat.cz)Růžička ministra školství chválí i za to, že navrhuje odložit povinnou maturitu za matematiky. „Chceme, aby ji ti lidé uměli, ne aby ji studovali jen kvůli nějaké zkoušce,“ podotýká s tím, že už teď z matematiky propadá (v prvním kole) celá čtvrtina maturantů, kteří si ji ale vybrali dobrovolně.

Matematika je podle něj důležitý předmět jak pro jedince, protože rozvíjí logické myšlení, tak pro celou společnost. „To jsou argumenty, proč se má učit hodně a dobře. Ale ne pro povinnou maturitu,“ dodává.


Celý text a rozhovor ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Verdikt neplatí. Nenávistné komentáře u fotky prvňáků z Teplic bude znovu řešit soud

Česká škola - 1 Září, 2019 - 02:00
Ústecký krajský soud zrušil zprošťující verdikt v případu nenávistných komentářů pod fotografií teplických prvňáčků. Soud v Teplicích se tak musí případem zabývat znovu… Pod fotografií se rozvinula diskuse, kterou obžalovaný muž komentoval na Facebooku větami: "Ještě že jsou ze ZŠ Plynárenská. Řešení se přímo nabízí. Neříkej že Tě to nenapadlo!!!" Tento komentář podle obžaloby psal kvůli etnickým skupinám některých ze zobrazených dětí a narážel na vyvražďování Židů za druhé světové války v plynových komorách. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Lesní škola v Anglii naučí děti žít bez elektřiny. Budou obdělávat půdu a chovat lamy

Česká škola - 1 Září, 2019 - 02:00
V hrabství Norfolk na východě Anglie vznikne lesní škola s alternativní vyučovací metodou. Děti se budou starat o zemědělskou půdu a šestičlenné stádo alpak. Praktické vyučování bude venku, teorie pak v mongolských jurtách a dřevěných přístřešcích bez světla a elektřiny. Nové lesní centrum by se mělo stát útočištěm pro všechny, kterým nevyhovuje běžné studijní prostředí. Nabídne kurzy pro děti, teenagery se specifickými poruchami učení i dospělé, kteří žijí na okraji společnosti. Informuje deník Aktuálně.


Jedním z cílů alternativního vzdělávání je podpořit u dětí vztah k přírodě a ukázat jim jiný způsob života, než je trávení času u obrazovek a počítačů. Na farmě se budou muset obejít bez jakýchkoli technologií. Škola bude otevřená od osmi hodin ráno do pěti odpoledne každý všední den.

Benefitem budou aktivity mimo školní docházku, do kterých se bude moct zapojit kdokoli a kdykoli celých sedm dní v týdnu. Heslem projektu je ve "zdravém těle zdravý duch", fyzickou aktivitou tedy děti posílí i svou psychiku, která jim v budoucnu pomůže řešit obtížné životní situace s větším nadhledem.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Konference k vícejazyčnému vzdělávání

Česká škola - 1 Září, 2019 - 01:00
Život v 21. století, ve světě globalizace, rozmanitosti společnosti a rychlého vývoje technologií, vyvolává nutnost změn v přístupu ke vzdělávání, které musí být transverzální, etické, udržitelné a založené na osvojování kompetencí. Velké nároky jsou kladeny především na jazykové vzdělávání, kde je nutno pracovat s realitou heterogenních tříd, ve kterých se společně vzdělávají žáci s odlišným kulturním a sociálním zázemím a rozmanitým jazykovým repertoárem. Setkávání odborníků z různých zemí a sdílení příkladů inspirativní praxe je pak jednou z nezbytných podmínek pro naplnění této výzvy.


S cílem podpořit důležitost vnímání vícejazyčného vzdělávání tak organizace MultilingNet navázaná na Fakultu aplikované lingvistiky Univerzity ve Varšavě organizuje v úzké spolupráci s Českou školní inspekcí, Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy mezinárodní konferenci s názvem Vícejazyčné a multikulturní vzdělávání: politika a praxe (Multilingual and Multicultural learning: Policies and Practicies), která se bude konat ve dnech 14. a 15. prosince 2019 v prostorách Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Konference je určena pro experty v oblasti jazykového a multikulturního vzdělávání, ředitele škol, učitele a další odborníky a bude zaměřena na různé aspekty osvojování jazykových a sociolingvistických kompetencí. Témata konference budou zahrnovat přístupy k interkulturnímu a vícejazyčnému vzdělávání v různých podmínkách, neurolingvistické procesy při učení se jazykům, rané jazykové vzdělávání včetně zachování individuálního jazykového a kulturního dědictví, vyučovací metody, rozvíjení čtenářské gramotnosti bilingvních a vícejazyčných žáků apod.

Účast a konferenční příspěvky přislíbili jako klíčoví mluvčí významní odborníci na uvedenou problematiku. Na konferenci tak vystoupí např. Ofelia Garcia, profesorka The City Univerzity of New York, Elana Shohamy, profesorka Univerzity v Tel Avivu, která se zaměřuje na výzkumnou činnost v oblasti jazykového vzdělávání v kontextu vícejazyčné společnosti, Li Wei, přední britský lingvista, vedoucí katedry aplikované lingvistiky Univerzity of London, který se mimo jiné zabývá problematikou souběžného osvojování několika jazyků, Zhu Hua, profesorka aplikované lingvistiky na Univerzity of London nebo Ricardo Otheguy, profesor jazykovědy na City Univerzity of New York. Konferenční příspěvek přednesou také zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a České školní inspekce.


Další informace a možnost přihlášení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Spolek Pedagogická komora připravuje vyhlášení stávkové pohotovosti

Česká škola - 31 Srpen, 2019 - 11:35
Ministryně financí Alena Schillerová navrhla, aby platy pedagogů rostly v příštím roce o 10 procent, místo původně slíbeného patnáctiprocentního navýšení. Ministr školství Robert Plaga předložil novelu zákona o pedagogických pracovnících, podle níž budou moci učit žáky 2. stupně základních škol lidé bez pedagogického vzdělání. Vláda se nehlásí k usnesení Poslanecké sněmovny, aby nejpozději v roce 2020 činily platy učitelů 130 % průměrné mzdy v ČR.


Radek Sárközi (pedagogicka-komora.cz)Ministerstvo školství navrhuje zvýšit míru přímé pedagogické činnosti zástupcům ředitele. Neproběhla odborná revize inkluzivního vzdělávání. Za posledních 15 let činilo navýšení učitelských platů pouhých 5 procentních bodů oproti ostatním zaměstnancům – ze 105 % v roce 2003 na současných 110 % průměrné mzdy v České republice. Uvedené kroky by vedly ke snížení kvality vzdělávání.

Proto vedení spolku Pedagogická komora začalo připravovat vyhlášení stávkové pohotovosti ve školách.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Robert Plaga: Povinná maturita z matematiky by byla experimentem s žáky

Česká škola - 31 Srpen, 2019 - 06:00
„Musíme si přiznat, že to vychází ze současné koncepce výuky matematiky. Je tam hodně látky, ale nedostatek času na její procvičování a zažití. Dospěl jsem k závěru, že pro dosažení změny není vhodné začínat odzadu, represí u závěrečné zkoušky, aniž bychom upravili to, co jí předchází. Musíme zajistit podmínky, abychom dokázali naučit a procvičit užitečnou matematiku,“ říká ministr školství Robert Plaga v rozhovoru pro Deník.


Robert Plaga (msmt.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Znamená to, že návrh na sjednocení povinné maturitní zkoušky z češtiny, cizího jazyka a matematiky od jara 2022, který je v meziresortním připomínkovém řízení, stáhnete?

Právě to, že je zatím v této fázi, mi dává možnost ho změnit při projednávání na vládě nebo potom ve sněmovně. Celé léto jsme věnovali podrobnému prověřování podkladů, zkoumání jednotlivých příkladů, takže nejde o nějaký náhlý popud mysli. Skutečně nechci, aby byla třetina žáků maturitních oborů součástí nějakého experimentu a blamovali jsme se přesvědčením, že ke zlepšení znalostí, kompetencí i výsledků dojde pouhým zavedením povinné zkoušky z matematiky.

O potřebě zvýšit atraktivitu a prestiž učitelské profese mluví každý ministr školství. Realita však naznačuje, že spíš do vzduchu. Výsledky ministerského průzkumu ukázaly, že aktuálně chybí šest tisíc pedagogů a v příštích letech by to mohl být téměř dvojnásobek. Čím si to vysvětlujete?

Stejně jako v případě maturity i tady je třeba vycházet z tvrdých dat. Proto jsme zmíněné šetření dělali. Celá vzdělávací soustava čelí nepříznivému demografickému vývoji. Lidí blížících se důchodovému věku je daleko víc než učitelů do 30 let. Tím je na problém zaděláno. Potěšilo mě aspoň to, že se v jednotkách tisíců lidé do školství také vracejí. Platí ale, že pokud necháte sektor patnáct dvacet let za ostávat a hřešíte na to, že to učitelé nakonec nějak dají, tak vás to v určité chvíli doběhne.

Což se stalo bohužel právě vám. Jak z toho ven?

V ideálním světě severského školství by mělo být na každé učitelské místo pět zájemců a každý z nich by měl mít kvalitní pedagogické vzdělání. V takovém světě my nežijeme. Jsme v situaci, že musíme přilákat každého, kdo chce učit. Můžeme nabídnout rostoucí platy, ale vyléčit systém jako takový za několik let není možné. Souvisí to s kapacitou i kvalitou pedagogických fakult, které musejí mladé lidi k učitelské profesi přitahovat, nikoli je odrazovat.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Jaroslav Veis: Stavba plná nedodělků a vad. Nekonečný příběh zkoušky dospělosti by ukončil konsenzus na reformě

Česká škola - 31 Srpen, 2019 - 04:00
„Koncentrovaně se malér projevuje u dvou tradičně nejdůležitějších, v politice se říká „silových“ předmětů: českého jazyka a matematiky. Jsou důležité oprávněně, čeština, protože jde v podstatě o umění přesné a srozumitelné komunikace, matematika, protože jde o přesné a k správným výsledkům vedoucí myšlení. Způsob, jak se obojí učí a v návaznosti na to i zkouší, je však mnohdy víc házením klacků žákům pod nohy než pomocí, přičemž kamenem úrazu je to druhé. Tématem zkoušky není prokázat, jak se žák v daném předmětu orientuje a dokáže to, co se naučil, rozvíjet. Jde hlavně o to, s co nejmenším počtem chyb odpovědět na baterii testů, valnou měrou formálních, nesmyslně teoretizujících a vlastně fachidiotských,“ píše Jaroslav Veis v Lidových novinách.

Jaroslav Veis (repro ČT)Veis mimo jiné píše:

I učitelé, kteří usilují o to, své žáky co nejvíc naučit, a předpokládejme, že takových je valná většina, protože kvůli snadnému výdělku se toto povolání nedělá, ztrácejí energii i čas prazvláštním subpředmětem „jak správně projít testem“. Jsou odsouzeni učit víc než to, co by žák měl znát, odpovědi na možné otázky v testech.

To podstatné, oč jde, totiž není ani odkládat a zkoušet flikovat neopravitelné věci ani do nich skákat po hlavě. To podstatné je vznešená slova o důležitosti vzdělání nejen psát do politických programů, ale zcela přehodnotit už základní přístup a hledat dlouhodobý konsenzus na reformě, která dokáže přežít víc než dvoje volby. Reformě, která je na výsledcích voleb (nebo i na pouhých obavách z jejich výsledků) nezávislá.


Celý text naleznete v Lidových novinách
Kategorie: Česká škola

Sára Mertová: Jak jsem se přestala bát dětí

Česká škola - 31 Srpen, 2019 - 03:00
„Měla jsem učit já je a také, že jsem je rok učila. Co naučili ale oni mě, bylo a je k nezaplacení. Jmenuju se Sára Mertová a mám za sebou svůj první rok jako učitelka anglického jazyka. Po vystudování učitelství angličtiny na Pedagogické fakultě UK jsem nastoupila na ZŠ Norbertov, abych na druhém stupni vyučovala angličtinu v 6., 7. a 8. třídě. Učit jsem nechtěla, protože jsem se bála, že mě žáci nepřijmou dobře a že jako učitelka neobstojím. Stačilo ale pár měsíců a mezi mnou a dětmi se vytvořilo silné pouto a po roce jsem zjistila, že je to ta nejlepší práce na světě,“ píše Sára Mertová na blogu EDUin.



Mertová mimo jiné píše:

Moje začátky ale byly hodně těžké. Do hodin jsem chodila s velkou úzkostí – bušilo mi srdce, klepaly se mi ruce a měla jsem sucho v ústech. I když jsem měla podrobně připravený plán hodiny, nevěděla jsem, zdali budu umět učební látku podat srozumitelně a jak na mě budou děti reagovat. Nebyla jsem si vůbec jistá, jestli s dětmi pracuji dobře. Ve svém volném čase jsem o nich neustále přemýšlela. Když v hodině nastal nějaký problém a já si nevěděla rady a obrátila jsem se na své kolegy z druhého stupně, tak jsem od nich dostávala rady, se kterými jsem se nemohla ztotožnit.

Podle nich jsem měla na děti křičet, zapisovat poznámky, vyhrožovat a trestat je neohlášenými testy. Také jsem se neměla usmívat a neměla jsem k nim být moc zdvořilá. Přišlo mi to neetické a nechtěla jsem si autoritu získávat tak, že v dětech budu vyvolávat strach. Podporu jsem tedy hledala jinde. Radila jsem se svou bývalou paní učitelkou Alicí Řehákovou, které si velmi vážím a která je mým vzorem. Také jsem se obracela na mou maminku, která jako psychoterapeutka má mnohaleté zkušenosti s komunikací s lidmi. V neposlední řadě jsem hledala odpovědi na svoje otázky v odborné literatuře, kde jsem vyhledávala aktivity a hry na procvičení probraného učiva...

V průběhu školního roku jsem se utvrdila ve třech věcech. Za prvé – jak je důležité oslovovat žáky křestním jménem, chválit je a vyzdvihovat jejich silné stránky. Za druhé – jak je důležité povzbudit žáky úsměvem a dát jim najevo, že se na ně těším a že jsem tam s nimi ráda. Za třetí – jak je důležité žákům poděkovat i za věci, které se ve škole berou za samozřejmost. Např. za smazání tabule, za dochvilnost, za uklizení třídy atd. A v neposlední řadě – vytvořit během hodiny příjemnou atmosféru, protože za atmosféru v hodině zodpovídá učitel.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Petr Kain: Chcete prožít šťastný a zdravý život? Víc než geny, peníze nebo IQ rozhodují vztahy

Česká škola - 31 Srpen, 2019 - 02:00
„Když začali vědci na konci 30. let minulého století sledovat zdravotní stav stovek mladých Američanů, doufali, že se jim podaří najít klíč ke šťastnému a zdravému životu. Více než osmdesát let trvající studie jim ho skutečně poskytla. Zjistili ale mnohem víc,“ píše Petr Kain v Hospodářských novinách.


Kain mimo jiné píše:

Hlavní zjištění, k němuž dospěli, je docela banální. Psychiatr Robert Waldinger, který v současnosti vede celý výzkum, jej před pár lety shrnul v proslovu na konferenci TED: "Nejjasnější zpráva, kterou nám tento výzkum dává, je tato: Dobré vztahy nás činí šťastnějšími a zdravějšími. Tečka."

Podle vědců se poměrně zřetelně ukázalo, že kvalita vztahů ovlivňuje zdraví a štěstí daleko víc než peníze, příslušnost k určité sociální třídě, výše IQ nebo naše geny. Jak tvrdí Waldinger, nejzdravějšími osmdesátníky nebyli muži, kteří měli v padesáti nízkou hladinu cholesterolu nebo předky dožívající se vysokého věku, ale ti, kteří byli nejvíce spokojeni ve svých vztazích.

Schopnost udržovat dobré vztahy s okolím dokonce zvyšovala i příjmy sledovaných mužů, a to výrazněji než výše jejich IQ. Jako zásadní pro jejich další životní vývoj se ukázal být i vztah s rodiči. Ti, kteří měli "vřelé" vztahy s matkou, vydělávali víc, byli v práci efektivnější a s menší pravděpodobností se u nich ve stáří rozvinula demence. Dobré vztahy s otcem zase zvýšily ve stáří pocit životního štěstí a naopak snižovaly míru úzkosti.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Michal Komárek: Odklad povinné matematiky završuje trapný příběh státní maturity

Česká škola - 30 Srpen, 2019 - 04:00
„Povinná maturita z matematiky bude zřejmě odložena zhruba o deset let. Pro většinu studentů je to skvělá zpráva, o stavu českého školství to ale nevypovídá nic dobrého. Poslední návrh ministra školství Roberta Plagy totiž završuje už poněkud trapný a nedůvěryhodný obraz státní maturity. Jen s mírnou nadsázkou lze totiž říci, že téměř vše, co bylo ohledně státní maturity navrženo a zavedeno, bylo následně zrušeno. Anebo ještě lépe zavedeno, zrušeno, opět zavedeno a opět zrušeno. A to státní maturita funguje nějakých osm let,“ komentuje Michal Komárek pro Český rozhlas Plus.


Michal Komárek (archiv autora)Komárek mimo jiné říká:

K matematice Plaga říká, že ji nejprve musíme učit lépe a tak, aby to dávalo větší smysl. Že nehodlá dělat z tisíců studentů předmět nedomyšleného experimentu. To zní logicky a názor sdílejí nejenom studenti, ale i řada učitelů, odborníků a politiků.

Jenže situace už je podle kritiků neúnosná: Znalosti středoškoláků jsou na úrovni základní školy před několika desítkami let a není možné se divit, že je nedostatek lidí v technických oborech. A že o pěstování kritického myšlení se jen vrší fráze – bez matematiky to totiž nejde. Povinná maturita z matematiky měla být podle nich zavedena už dávno. I to je nepochybně v mnohém pravda...

Podobný byl spor o inkluzi. Část učitelů, rodičů, odborníků a politiků měla za to, že reforma sice není dokonale připravena, ale čekat už nelze, diskuse trvají desítky let a žádná reforma nebude už na startu dokonalá. Je třeba začít, říkali. Proti nim stáli ti, kteří tvrdili, že je to nezodpovědný experiment, který poškodí celé školství a že je třeba věc lépe připravit.

Z diskusí mezi učiteli a odborníky lze přitom vyvodit – byť to neplatí obecně – že mnozí oponenti inkluze jsou příznivci experimentu s povinnou matematikou a naopak – zastánci inkluze, kteří tvrdili, že už je třeba jít i do nedokonalé reformy, nyní před unáhleným experimentem varují.

Jak tedy vypadají reformy v českém školství? Někdy je třeba spěchat a experimentovat, jindy uvážlivě odkládat na neurčito. Nebývá přitom úplně jasné proč, ale patrně jsou za tím skupinové zájmy a politika. Daří se tak především tři věci: Prohlubovat nejistotu, posilovat obraz nepřítele a podporovat vzájemnou nedůvěru.


Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky

Přihlásit se k odběru Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola agregátor - Česká škola