Počasí

Průzkum: Mladí nejsou spokojeni s politickou situací v Česku. Věří ale, že ji změní

Česká škola - 17 Září, 2019 - 02:00
Pouze přibližně desetina mladých lidí je spokojena se současnou politickou situací v Česku. Trápí je nedostupnost bydlení a obávají se ekologické katastrofy. Na druhé straně nepostrádají víru, že svým chováním mohou situaci změnit. Vyplývá to z průzkumu, který pro studentskou iniciativu Karlovy univerzity Svobodný listopad zpracovala agentura Median. Informuje iDNES.


Jarmila Pilecká (median.eu)Na otázky, jak myslí a vnímá svět generace svobody, v srpnu odpovídalo 1 007 žen i mužů ve věku 18 až 30 let z celé země, lidé různého vzdělání z měst a vesnic. Průzkum zjistil, že drtivá většina mladých vnímá současnou politickou situaci ve srovnání s celou populací mnohem skeptičtěji.

Ústavní činitele nepovažuje za důvěryhodné 57 procent oslovených. Na druhé straně většina mladých (72 procent) a častěji muži sice připouští, že demokracie má své problémy, ale pořád je lepší než kterákoliv jiná forma vlády.

Jarmilu Pileckou, hlavní autorku průzkumu ze společnosti Median, výsledky překvapily spíše pozitivně. Oceňuje, že ačkoliv mladým Čechům mnohé věci vadí, nejde o rezignovanou nespokojenost. „Na svět se sice dívají kritickýma očima, ale většina respondentů zároveň vyjadřuje optimistické vyhlídky. Mladí chtějí být součástí společnosti a většina z nich vidí možnost negativní jevy změnit,“ podotýká socioložka.


Celý text naleznete zde
Komentář Aktuálně.cz naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Školám přibyly tisíce asistentů. Pořád nestačí

Česká škola - 17 Září, 2019 - 02:00
Boom pokračuje. Od novely zákona o inkluzi se řady asistentů pedagoga rozrostly do konce minulého školního roku na 21 039. Přibylo jich 3314. Ještě ve školním roce 2016/17 jich bylo ve všech mateřských, základních a středních školách 13 299. A v tom předchozím 10 382. Podle odborníků ale potřeby škol a jejich žáků stále ještě nejsou nasyceny. Reportáž přinášejí Novinky.

klára Laurenčíková (youtube.com)
Podle předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání Kláry Laurenčíkové už si mnohé školy na asistenty zvykly, přestože zprvu s nimi měli zejména učitelé problémy, protože nebyli zvyklí na práci s dalším dospělým… "V praxi je situace různá, někde se již školy naučily asistenty efektivně využívat, někde se to teprve učí. Někde také již existují sítě metodické podpory asistentů, obecně je ale podpory pro tyto pedagogické pracovníky zatím málo,“ řekla Laurenčíková.

Počty asistentů ve školách se zřejmě budou dál zvyšovat. Už kvůli tomu, že dosud neprošly šetřením poraden všechny děti s handicapem. A každým rokem přicházejí nové, jejichž rodiče hájí své možnosti a nároky. A v porovnání třeba s Anglií je ČR na počátku, jak upozornil speciální pedagog Zbyněk Němec z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. S poukazem na tamní statistiky z listopadu 2017 působilo v Anglii 452 tisíc učitelů a 263 tisíc asistentů.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

On-line seminář 18.9.: Škola bez poražených I

Česká škola - 17 Září, 2019 - 01:00
Respektující komunikace je pro mě základním stavebním kamenem jakýchkoliv aktivit ve škole a nejen v ní, říká učitelka 1. stupně ZŠ a lektorka kurzu Škola bez poražených Kateřina Vrtišková. Cíle setkání: • Věnovat se více učení a výuce než řešení problémům s kázní a kontrolou • Vyrovnávat se s emocemi žáků a řešit náročné situace nebo konflikty • Vést uspokojivě schůzky a jednání s rodiči • Mluvit tak, aby jim druzí naslouchali a naslouchat tak, aby druhým porozuměli • Udržet si dobrý pocit a naplnění z práce učitele („jak nevyhořet“) • Rozpoznat, které dovednosti využít v rozdílných situacích


Setkání je určeno učitelům všech stupňů škol.

Program setkání:

• Představení Thomase Gordona, základních informací a cílů kurzu
• Bloky v učení a vyučování
• Představení Sedmi dovedností Školy bez poražených
• Pozorování chování
• Komunikační bloky
• Aktivní naslouchání
• Informace o aktuálním kurzu

Setkání se uskuteční ve středu 18. 9. 2019 od 20:00 na Metodickém portálu RVP.CZ.



Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Odbory chtějí, aby učitelé dostali do tarifů celých 10 % navíc

Česká škola - 16 Září, 2019 - 13:11
Pro odbory je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly neakceptovatelné, aby učitelé dostali do tarifů jen půlku ze slibovaného desetiprocentního růstu mezd v příštím roce. Na dnešním jednání sociálních partnerů chce podpořit i požadavek ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby kraje dostaly peníze na vládou slíbený růst platů ve veřejné sféře o 1500 korun. Připomenul, že po páteční dohodě koalice na plošném přidání musí vláda připravit příslušný návrh nařízení. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tomáš Feřtek: Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol

Česká škola - 16 Září, 2019 - 04:00
„Cokoli se ve společnosti ukáže jako problém (finanční gramotnost, tělesná zdatnost atp.) je okamžitě podsunuto učitelům jako nový úkol. Bez toho, aby jim byla nabídnuta odpovídající podpora, aby svou práci opravdu mohli dělat dobře. Dnes je učitelství opravdu náročné povolání, a proto v celé Evropě platí, že je jich nedostatek a jejich vzdělání a schopnosti vždy neodpovídají úkolům, před které jsou postaveni,“ říká Tomáš Feřtek v rozhovoru pro časopis Svět neziskovek.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Za 30 let se také změnila společnost. Jakým způsobem se to promítlo do vzdělávání?

Společnost se změnila zásadně a s ní i objednávka pro vzdělávací systém. Do poloviny devadesátých let platilo, že škola měla vychovávat především k poslušnosti a schopnosti vykonat kvalifikovaně a bez odmlouvání příkaz nadřízeného. To není míněno pejorativně, v hierarchické a výhradně na průmyslu založené ekonomice to mělo svůj smysl. Jenže dnes velmi rychle přibývá lidí, kteří nemají přímého nadřízeného či podřízeného a musí být proto mnohem samostatnější a schopní sebeřízení. Zadání se změnilo, místo poslušnosti je tou základní dovedností rozhodování, sebeřízení a schopnost porozumět sám sobě a tomu, co opravdu umím a v čem jsem konkurenceschopný. S novou objednávkou se školy vyrovnávají různě a poměrně obtížně.

A jak vidíte budoucnost českého školství? Zmiňoval jste velké podfinancování. Je z toho cesta ven?

Brutální a dlouhodobé podfinancování je fakt. Ať to budeme přepočítávat na procento z HDP, výši platu učitelů, investice na hlavu žáka atd., prakticky vždy jsme mezi vyspělými zeměmi OECD na chvostu žebříčku, obvykle na některém z posledních třech míst. Z toho plyne i další zaostávání, třeba nízká schopnost systému získávat a zaujmout mladé a vzdělané učitele. Ale ona reforma z roku 2005 přinesla alespoň to, že ta škola, která chtěla, se mohla proměnit a nemusela to tajit před nadřízenými a inspekcí. Takže škol, které se daly do pohybu, už máme dnes stovky. To je základ budoucích pozitivních změn. A je na státu a příštích ministrech školství, aby tuto pozitivní změnu podporovali a pokud možno jí nepřekáželi, pokud už jí neumí účinně pomáhat.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Nadaným dětem nestačí ve škole nabídnout víc informací. Potřebují úplně jiný druh práce, říká maďarská psycholožka

Česká škola - 16 Září, 2019 - 03:00
„Myslím si, že to v tuhle chvíli není nutné, možná jen pro zajímavost. V raném dětství, řekněme ve školce a prvních letech školy, děti potřebují hlavně jedno: zamilovat se do poznávání a učení. Nechte je, ať si leccos vyzkouší, ať v rámci svých možností zkoumají věci, dělají pokusy, rozvíjí se ve všech směrech. Čím víc se dozvědí, tím lépe pro ně. Není potřeba se rozhodovat, jestli z nich budou matematici nebo historici, ale máme jim umožnit, aby se chtěly učit. Může to být někdy pro učitele a rodiče dost náročné, ale je to to nejlepší, co pro ně můžete udělat,“ říká psycholožka Szilvia Fodor, která se zabývá podporou talentovaných dětí. Rozhovor přináší magazín Rodiče vítáni.


Szilvia Fodor (talent-nadani.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Co by měli učitelé dělat, aby se děti s vysokými kognitivními schopnostmi cítily ve škole dobře? Dost často slýcháme, jak nadané děti nerady chodí do školy, trápí se tam a zlepší se to třeba až na gymnáziu…

Na to je vlastně celkem snadná odpověď. Žádné dítě by se při vyučování nemělo nudit, a to by měl učitel zařídit. Existuje takový koncept zvaný Bloomova taxonomie vzdělávacích cílů. Myslím, že není příliš známý, nechápu proč, protože podle mě je to skvělá myšlenka. Je to jakási pyramida, kdy se začíná od prostého zapamatování, pokračuje přes aplikaci nebo analýzu a na vrcholu pyramidy je pak vyhodnocení a vlastní tvorba. Pro některé studenty jsou spodní patra až dost – zapamatovat si věci, vybavit si je, to jim stačí. Ale když učitel vidí, že někdo dokáže jít dál, měl by mu umožnit analyzovat, syntetizovat, tvořit. A může to dělat se stejnými materiály, není třeba chystat nic extra.

Jak si to můžeme v praxi představit?

Mám doma tři děti. Moje prostřední dcera se ve škole dost nudila, protože už ve školce četla a zajímala se o hodně věcí. Byla to ale hodná holčička, chtěla potěšit paní učitelku, tak se snažila to ve škole nějak přežít, ale moc ji to tam nebavilo. Nakonec ji každý den ráno bolelo bříško, nechtěla ani odejít z domu, takže to bylo dost složité. Řešily jsme, co má za problém. Ona říkala, že kamarádi jsou v pohodě, není to tam špatné, ale nakonec přiznala, že jí chybí prožitek úspěchu. Plní úkoly, ale není to pro ni žádná výzva. Šla jsem teda za její učitelkou, a ta byla velmi překvapená – vždyť má pořád krásné známky, samé odměny, samozřejmě, že je úspěšná. Co pro ni tedy můžu udělat, aby se ve škole cítila lépe? Nakonec jsme se domluvily, že dcera si připraví pro ostatní děti na další týden nějakou prezentaci a zajímavé aktivity. Úplně rozkvetla, v podstatě celý týden tím úkolem žila. A tento přístup nám vyřešil problém se školou. Kreativita a autonomie, to je, co nadané děti potřebují.

Jsou pro nadané děti lepší soukromé školy, kde se jim učitelé můžou víc věnovat?

Já jsem velkým zastáncem běžných státních škol, ale myslím si, že by učitelé měli dětem dopřát víc autonomie. Autonomie je hrozně důležitá a nemluví se o ní tolik, kolik by zasloužila, přitom je motorem pro vnitřní motivaci. Pokud dám dětem nějaký samostatný kreativní úkol, podpořím tak jejich vnitřní motivaci, protože v rámci mezí daného úkolu můžou dělat to, co chtějí, způsobem, jaký jim vyhovuje. Vnitřní motivace slouží jako jakýsi motor pro talent a pro další rozvoj dítěte je nezbytná, bohužel je snadné ji v dítěti zabít už na prvním stupni základní školy. A jak ji jednou ztratíte, už je těžké ji získat zpátky.


Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Bořivoj Brdička: Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků

Česká škola - 16 Září, 2019 - 02:00
Možná, že někdo bude souhlasit i s názorem, že k technologické výchově by škola nějakým způsobem přispět měla. Většina učitelů si ale hned řekne, že se ho to netýká, že je to věc informatiků (s 2 hodinami na celých 9 ročníků ZŠ). To je evidentní nesmysl. Všichni tak nějak tušíme, že je to věc nás všech. S digitálními přístroji pracujeme všichni pořád, ovlivňují náš život (wellbeing), umožnují přístup k informacím a komunikaci s lidmi. Schopnost ovládat je nachází uplatnění skoro ve všech oborech lidské činnosti, tedy přeneseně též v celé školní výuce napříč předměty. Potřebné schopnosti učitelů jsou popsány např. v Evropském rámci digitálních kompetencí pedagogů (DigCompEdu).


Bořivoj Brdička (youtube.com)Potíž je v tom, že zatím přesně nevíme, jak na to. Neumíme ve školách vytvořit prostředí, v němž se přístroje využívají smysluplně a ku prospěchu žáků. Zákaz jejich použití je v tomto smyslu jen přiznáním porážky a neschopnosti. A to nám navíc ve skutečnosti nejde jen o to, co žáci se svými přístroji dělají ve škole, ale i mimo ni. Je zřejmé, že se nemůžeme obejít bez nějakého návodu, jak postupovat.

V této věci nám na pomoc přispěchal European Schoolnet (EUN), který ve své Academy otevřel kurz Social Media Literacy for Change, který je založen na výstupech stejnojmenného projektu (sml4change). Zabývá se podstatnou složkou digitální gramotnosti, tou, která má zásadní vliv na to, co děti se svými přístroji dělají, a sice gramotností sociálně-mediální (budu používat ang. zkratku SML). Kurz měl 5 modulů. Podívejme se, co je jejich obsahem.

1. Definice SML

Specifický soubor technických, vědomostních a emocionálních schopností, které jsou třeba k využití sociálních médií, k vyhledávání informací, ke komunikaci a k tvorbě, to vše v kontextu pracovním i sociálním.

2. Strategie SML

Strategické plánování popisuje cestu z bodu A do bodu B v určitém časovém horizontu. Shodli-li jste se na tom, že chcete ve vaší škole plošně zvýšit dosud nízkou sociálně-mediální gramotnost, pak je to úkol, pro jehož realizaci se právě takový strategický plán vysloveně hodí.

K obecným vlastnostem strategií patří skutečnost, že není možné vytvořit univerzální znění platné pro všechny školy. Je nutné ji přizpůsobit konkrétním podmínkám – úrovni stávajících kompetencí, vizím budoucnosti, názorům celé komunity apod. Je vhodné začít analýzou současného stavu (SWOT) a počítat s tím, že během realizace bude třeba plán přizpůsobit měnícím se podmínkám.

3. Jak vytvořit použitelnou strategii SML ve vaší škole

Je velmi důležité nejprve dokonale poznat situaci ve vaší škole a na tomto základě začít plánovat. Jinak by se snadno mohlo stát, že se nepodaří správně identifikovat překážky a naplánované kroky nebudou mít žádaný efekt. Proto je nutné, aby postup i dopad vaší strategie byl měřitelný.

Druhou základní podmínkou úspěchu je zapojení všech – vedení, učitelů, žáků (včetně hendikepovaných) i rodičů. Tento nesnadný úkol má svou metodiku nazvanou „celoškolní přístup“ (Whole school approach), jehož definici lze nalézt např. na webu UNESCO International Bureau of Education. Detailnější rozpracování je k dispozici v podpůrných materiálech pro vedení evropských Erasmus a eTwinning projektů.

Podstatou úspěchu je celou školní komunitu opravdu zapojit, tj. umožnit všem podílet se na nasměrování strategie a na její realizaci. Aby nedošlo jen k jednosměrné komunikaci, je třeba obsah přizpůsobit zájmům zúčastněných (především žáků) tak, aby řešené problémy mohli považovat za vlastní. Viditelným indikátorem správného postupu je soustavná všestranná komunikace a zpětná vazba od všech výše jmenovaných skupin.

Pro vlastní tvorbu SML strategie kurz doporučuje použít metodu SMART (Specific, Measurable, Achievable, Relevant, Time-Based). Účastníci projektu sml4change měli za úkol nejen takovou strategii navrhnout a realizovat, ale také proces popsat. Kurz odkazuje několik takových výstupů – např. sml4change Process Outline od Monicy Giansanti z italské Modeny.

Výsledkem přípravné fáze by měl být strategický dokument popisující opatření na podporu sociálně-mediální gramotnosti ve škole, s nímž všichni souhlasí.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Jana Ustohalová: Hledají se ženy. S názorem a erudicí. Nevíte o nějaké?

Česká škola - 16 Září, 2019 - 02:00
„Všimněte si, že ženy prakticky nevystupují v televizních debatách a nekomentují veřejné dění v médiích. Ani sto let emancipace a formální rovnoprávnosti jim nedokázalo zajistit aspoň stejnou účast v diskusích o věcech veřejných jako mužům, ačkoliv tvoří půlku elektorátu. Čím to je? Tím, že musejí překonávat výrazně víc omezení než muži a nemají stejnou startovací pozici,“ píše Jana Ustohalová v Deníku N.


Ustohalová mimo jiné píše:

Od začátku letošního roku do 1. září vystoupilo v Otázkách Václava Moravce (OVM), hlavním a nejdůležitějším diskusním pořadu ČT, celkem 125 mužů. Žen bylo jen 21, což je 14 procent. To neodpovídá ani zastoupení žen v parlamentu, kde je jich v obou komorách kolem 20 procent... Sto let od zavedení rovnoprávnosti ve veřejném prostoru v diskusích o politice a společnosti ženy zoufale chybí. Když se někoho zeptáte proč, řeknou vám vždy to samé: ženy nejsou.

Česká televize ale není jediným veřejnoprávním médiem, které má problém s tím, aby v něm zněl i hlas žen. Podobná situace je v komentářové rubrice Českého rozhlasu i v nedělním diskusním pořadu Kulatý stůl Názory a argumenty, který bychom mohli s trochou fantazie považovat za jakéhosi bratra televizních OVM. V Českém rozhlase od začátku června zaznělo celkem 23 ženských pohledů na svět. Mužských bylo téměř desetkrát tolik: 201.

O skutečných důvodech se můžeme jen dohadovat, protože Český rozhlas ani Česká televize na konkrétní otázky Deníku N, proč vybírají do svých diskusních pořadů výrazně méně žen než mužů, neodpověděly. Obě instituce zaslaly prostřednictvím svých mluvčích jen obecné fráze.


Celý text naleznete v Deníku N
Kategorie: Česká škola

Diplom nehraje velkou roli. Firmy v Česku rády zaměstnávají středoškoláky, ukazuje zpráva OECD

Česká škola - 16 Září, 2019 - 01:00
Magisterské vzdělání se dobře vyjímá v životopise a zájemci o práci s titulem optimisticky chodí na pohovory. Zpráva mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zvaná Education at a Glance 2019 z minulého týdne hovoří jinak. Lidé s magisterským titulem podle ní mají jen o čtyři procenta vyšší míru zaměstnanosti než lidé se středoškolským vzděláním. Informují Hospodářské noviny.


"Čtyřprocentní rozdíl je jedním z nejnižších v rámci zemí OECD," sdělila Hospodářským novinám jedna z autorek ročenky Marie-Helene Doumetová. V součtu všech sledovaných zemí je průměrný rozdíl devítiprocentní. "Zaměstnanost lidí se středoškolským vzděláním je velmi vysoká. V Česku je o ně mnohem větší zájem než v jiných zemích," dodala expertka.

Zatímco v tuzemsku je zaměstnáno 83,5 procenta středoškoláků, v zemích OECD jich má práci průměrně 76 procent. To, jestli uchazeči přijdou na pohovor s diplomem, není dnes pro řadu zaměstnavatelů rozhodující. Například pro společnost Mall je důležitější například to, s jakými zkušenostmi uchazeč přichází, zda je schopen učit se novým věcem, zda umí uvažovat samostatně nebo jak zapadne do týmu. "Velmi ale záleží na pozici, kterou obsazujeme. Ve specializovaných oborech, jako jsou například finance nebo právo, klademe na vzdělání větší důraz," prohlásila mluvčí firmy Pavla Hobíková.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

V ČR začíná kampaň Pěšky do školy, zapojí se do ní na 50 škol

Česká škola - 16 Září, 2019 - 01:00
V Česku dnes začíná druhý ročník kampaně Pěšky do školy. Jejím prostřednictvím chtějí pořadatelé, organizace Pražské matky, zklidnit dopravu před školami a upozornit na to, že cesta do školy je příležitostí, jak rodiče a děti mohou být spolu a současně mohou mít více pohybu. Akce potrvá do konce měsíce a přihlásilo se do ní 50 škol, nejvíce v Praze. ČTK to řekla Blanka Klimešová z organizace Pražské matky.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

V některých krajích učí i z deseti procent nekvalifikovaní učitelé, říká ministr Plaga

Česká škola - 15 Září, 2019 - 12:48
Učitelů je v Česku přibližně 150 tisíc. V systému chybí podle průzkumu ministerstva čtyři procenta. „V některých krajích učí více než z deseti procent nekvalifikovaní učitelé. Téměř polovina z nich si nedoplňuje vzdělání,“ uvedl ministr školství v nedělní Partii na Primě. Informuje iDNES.


Robert Plaga (msmt.cz)Navýšení peněz učitelům je podle něj základní krok pro české školství, musí podle něj pokračovat i v dalších volebních obdobích. „Pokud to myslíme vážně, musíme do školství dostat kvalitní lidi,“ přiblížil. Je proto podle něj potřeba vytvořit přetlak na pedagogických fakultách, aby si své uchazeče mohli vybírat.

Ředitelé škol situaci chybějících učitelů na začátku školního roku podle místopředsedy Senátu Jiřího Růžičky téměř vždy nějak vyřeší. „Přijmou nekvalifikované učitele, nevybírají si je. Pokud nejsou s konkrétním učitelem spokojení, tak to spolknou a nechají ho učit dál. To není situace, kterou bychom si přáli,“ uvedl Růžička.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Inspekce: Učitelé cizích jazyků často vystudovali jiný obor

Česká škola - 15 Září, 2019 - 06:00
Kvalitu výuky cizích jazyků ve školách snižuje nedostatek kvalifikovaných učitelů. Zhruba čtvrtina vyučujících angličtiny nebo němčiny na druhém stupni základních škol nevystudovala pedagogický obor s tímto zaměřením. Učitelé by se měli také častěji účastnit vzdělávacích kurzů a aktivněji v hodinách děti zapojovat do práce. Znalosti a dovednosti školáků v cizích jazycích jsou ale i přes nedostatky ve výuce na dobré úrovni. Vyplývá to z aktuální zprávy České školní inspekce (ČŠI) o rozvoji jazykové gramotnosti ve školách. Informuje ČTK.

Celý text naleznete zde
Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tomáš Sedláček: Konspirační teorie a propad víry. Co má vliv na to, že jsme schopni věřit v nesmysly

Česká škola - 15 Září, 2019 - 05:00
„Přes padesát procent Američanů věří, že 9/11 se neodehrálo podle oficiální verze. Tomu, že jsme nepřistáli na Měsíci, věří 24 procent obyvatel USA. Mám za to, že konspirační teorie vysvětlují mnohé výsledky voleb. Clintonová byla satanistka, ještěr z budoucna, Obama kryptomuslim, Michelle Obamová zase muž v převleku. Úsměvné? A co naše Benešovy dekrety, které nám měla vzít tu Lisabonská smlouva (Klaus), tu Schwarzenberg (Zeman), nacisté a bilderbergové,“ píše Tomáš Sedláček v Hospodářských novinách.


Tomáš Sedláček (vláda.cz)Sedláček mimo jiné píše:

S rostoucím vzděláním tendence věřit konspiracím klesá. Co je ovšem pozoruhodné, je to, že naopak u lidí, kteří mají nízkou důvěru ve vládu, s vyšším vzděláním stoupá tendence věřit prokonzervativním konspiracím (zjistila studie publikovaná v American Journal of Political Science v roce 2015). Podobný efekt mimochodem platí i u tolerance: politolog Ivan Krastev si všímá, že lidé s vyšším vzděláním jsou tolerantnější v otázkách rasových a náboženských, ale méně tolerantní v otázkách politických (vzdělání nemá vždy nutně jen pozitivní roli).

Zkrátka, konspirační teorie nás ovlivňují víc, než si naše vědecká doba připouští. Podle některých výzkumů až 70 procent respondentů věří tomu, že na astrologii něco je. Jen si vezměte, jak se se svým znamením identifikují i jinak velice vzdělání lidé (respektive ti vzdělanější věří na ascendenty, aby to znělo komplikovaněji/sofistikovaněji)...

Obecně sdílená víra náboženského osudu (někdo to tu řídí) je kompenzována tím, že nás řídí tajné spolky, nebo rovnou hvězdy. Hlavně nežít v představě, že si to tu - skrze volby a veřejný diskurz - řídíme sami.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Každodenní horor. Školy se potýkají s množstvím aut, rodiče jsou bezohlední

Česká škola - 15 Září, 2019 - 04:00
Stále více českých škol se musí potýkat s ranní špičkou přímo před svými budovami. Děti jsou tak ráno vystavovány nebezpečí kvůli nedostatečné dopravní infrastruktuře. Na vině jsou ale i rodiče, kteří své děti do školy přivážejí. Často se za volantem chovají bezohledně a nemyslí na bezpečí ostatních. Reportáž přináší iDNES.


Kolem základní školy Jitřní v pražských Hodkovičkách projede mezi sedmou a osmou ráno 245 aut. Ze 184 z nich vystoupí před školou děti. „Vybíhají i z autobusu, který tu zastavuje, přímo pod kola projíždějících aut,“ říká Jana Nováková. Mluví o škole, kam její dcera chodí do sedmé třídy – není tady ani přechod pro chodce. Proto zde také nestojí městský strážník, ti totiž hlídají jen označené přechody.

Provoz je tu před osmou ráno opravdu hustý. „Spočítali jsme, že autem tu do školy jezdí 37 procent dětí. To je na pražské poměry hodně,“ uvádí Blanka Klimešová, místopředsedkyně sdružení Pražské matky, které už deset let analyzuje dopravní situaci v okolí škol a navrhuje různá bezpečnostní opatření.

Komplikovaná dopravní situace u škol už přiměla některé obce zavést školní autobusy. Například v Jesenici u Prahy ráno bezplatně sváží děti do školy po třech linkách, především z těch částí obce, odkud by se jinak než autem do školy dostávaly obtížně. „Ulehčuje to logistiku rodičům, ale také dopravní situace kolem školy byla šílená a tohle jí ulevuje,“ říká starosta Jesenice Pavel Smutný. Školní autobusy stojí zhruba dva miliony ročně.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Startuje 13. ročník Juvenes Translatores. Poprvé online

Česká škola - 15 Září, 2019 - 01:00
Evropská komise vyhlásila nový ročník populární celoevropské překladatelské soutěže Juvenes Translatores pro středoškoláky. Registrace pro školy, která byla otevřena v pondělí 2. září, bude probíhat do 20. října 2019.

Novinkou letošního ročníku je to, že vůbec poprvé budou soutěžící překládat na počítači. Díky tomu budou moci všichni účastníci na všech vybraných školách soutěžit ve stejném termínu, konkrétně ve čtvrtek 21. listopadu od 10:00 do 12:00 SEČ.

Soutěže Juvenes translatores se každoročně účastní 751 škol z celé Evropské unie, což odpovídá celkovému počtu europoslanců. Každá země tak může do soutěže vyslat jen tolik škol, kolik má daný stát zástupců v Evropském parlamentu. V případě České republiky je to 21 středních škol. Soutěžící si mohou vybrat kteroukoli z 552 možných jazykových kombinací, které nabízí 24 úředních jazyků EU. Vítězové z jednotlivých zemí se pak za odměnu podívají spolu se svým učitelem a rodičem na slavnostní vyhlášení vítězů do Bruselu, které proběhne na jaře roku 2020.


Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Demokracie skončí, lidé na ni nemají hlavu. Vyžaduje toleranci, na což mentální výbava většiny nestačí

Česká škola - 14 Září, 2019 - 09:49
Demokracie, jak ji dnes známe, v dohledné době skončí. Ovšem nikoli proto, že by ji napadl nějaký zákeřný nepřítel - ale prostě proto, že na ni lidé nemají hlavu, říká profesor kalifornské univerzity Shawn Rosenberg. V kostce: Rosenberg tvrdí, že demokracie padne, protože to je především tvrdá práce, která klade na aktéry tak vysoké nároky, že jim nyní nejsou schopni lidé dostát. Tématu se v Hospodářských novinách věnuje Petr Honzejk.


Jaké nároky to jsou? První podmínkou fungování demokracie je podle Rosenberga respekt k odlišným názorům. Může nám to připomenout staré Masarykovo "demokracie je diskuse". Zní to sice banálně, ovšem banální to vůbec není. Když diskuse skončí a je nahrazena napadáním a paralelními monology, jak to vidíme dnes, může skončit demokracie jako taková.

Druhá Rosenbergova podmínka fungování demokracie je dnes ještě obtížněji splnitelná: Lidé se musí umět probrat obrovským množstvím informací, rozlišit dobré od zlého, pravdu od lži. Vyžaduje to přemýšlivost, mentální disciplínu, schopnost logického myšlení. A podle Rosenberga se ukazuje, že intelektuální a emocionální výbava většinové populace na to nestačí. Snazší - a útěšnější - je uchýlit se k jednoduchým receptům populistů. Funkční demokracii tak v podstatě nelze udržet pohromadě.

Proč ale donedávna demokracie kvetla a až nyní je na ústupu? Rosenberg má prosté vysvětlení: klesá vliv elit ve společnosti. Donedávna měly elity zásadní vliv na politickou debatu a pomáhaly tak veřejnosti pochopit důležitost demokratických hodnot.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Na školách vládne nejistota kvůli reformě financování

Česká škola - 14 Září, 2019 - 05:00
Oslovení ředitelé středních škol v Ústeckém kraji považují reformu financování regionálního školství za špatnou a systém financování za neprůhledný. Školy podle nich nevědí, kolik peněz na platy všech pracovníků dostanou, přitom už v červnu musel mít každý ředitel naplánovaný školní rok s počty všech pracovníků i jejich úvazky. Reportáž přináší Deník.


„U pedagogů vím jistě pouze to, že by měly přijít jejich platy podle tarifů a průměrem vyhláškou stanovený povinný příplatek za třídnictví. Pro jistotu jsme od září snížili osobní ohodnocení, protože nevím, zda první kvartál 2020 nebudeme vyplácet platy na dluh,“ říká ředitelka Obchodní akademie a Střední odborné školy gen. F. Fajtla v Lounech Simona Vágnerová.

Podle místopředsedy Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitele Gymnázia Jateční v Ústí nad Labem Alfréda Dytrta reforma nemotivuje školy k efektivitě, natož k úsporám. „Obrazně řečeno, ze škol, jejichž zřizovatelé často i nepopulárně zavedli úsporná systémová opatření, budou prostředky přesunuty do těch, kde například potřebné slučování kapacit neprobíhalo. A to navzdory tvrzení vrcholných představitelů MŠMT, že se nemáme obávat jánošíkovské metody, tedy bohatým brát, chudým dávat. Slovo 'bohatý' má samozřejmě ve školství trochu jiný obsah,“ tvrdí Dytrt.

„Nejsem zcela přesvědčen, že reforma ušetří finanční prostředky státu, ale jsem stoprocentně přesvědčen, že zkomplikuje situaci všem ředitelům, zástupcům a ekonomům na všech školách. Rozhodně zkomplikuje situaci při pohybu počtu žáků jak směrem nahoru, tak směrem dolů v průběhu roku. Nechci se zde ani zmiňovat o tom, že naplnit školu novými pedagogy podle výpočtu PHmax je nemožné, protože žádní učitele na trhu práce nejsou,“ říká ředitel SLŠ a SOŠ Šluknov Rudolf Sochor.


Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Ředitel gymnázia: Žáci bojují s čtenářskou gramotností, často nepochopí, co mají počítat

Česká škola - 14 Září, 2019 - 04:00
Nechci povinnost maturovat z matematiky odsunout, ale úplně zrušit, říká v pořadu Duel televize Seznam ministr školství Robert Plaga (ANO). Jeho oponentem je ředitel Gymnázia Ústí nad Labem Alfréd Dytrt.


„Rád bych ze zákona dostal povinnost maturovat z matematiky a ponechal volitelnost mezi matematikou a cizím jazykem. K systémové proměně výuky matematiky může dojít za osm až deset let,“ říká ministr. Teprve, až se změní způsob, jakým se matematika na českých školách učí, pak podle něj bude možné uvažovat o zavedení povinné maturity z tohoto předmětu.

Dytrt hájí učitele matematiky s tím, že zvlášť u slovníh úloh bojují žáci se špatnou čtenářskou gramotností a často nepochopí, co mají počítat. „Narážíme na čtenářskou gramotnost, to souvisí s celou výukou, ne jen s matematikou. Na školách, kde se málo čte, je problém ještě větší.“


Celý text a pořad ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Koalice se dohodla. Zaměstnanci státu dostanou přidáno 1500 korun do tarifů. Učitelé dostanou navíc 10%

Česká škola - 13 Září, 2019 - 11:08
Koalice se dohodla na růstu mezd ve veřejné sféře od začátku příštího roku. Všichni dostanou navíc 1 500 korun do tarifů, zrušena bude nejnižší tabulka tarifů. Jen učitelé dostanou podle ministryně financí Aleny Schillerové za ANO přidáno deset procent, není zatím jasné kolik z toho půjde do tarifů. Informuje iDNES.


Dohodli jsme se, že dojde k navýšení absolutní částkou 1500 korun do tarifů a zároveň jsme se domluvili, že zrušíme tabulku číslo jedna, to znamená, že dosáhneme toho, co jsme chtěli, že procentuálně budeme navyšovat hlavně těm, kteří mají nejnižší mzdy,“ řekl po jednání premiér Andrej Babiš. „Jsem rád, že jsme dospěli k dohodě,“ řekl Babiš.




Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Tematická zpráva ČŠI: Rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019

Česká škola - 13 Září, 2019 - 05:00
„Pro aktivitu relativně slabších žáků může být demotivující ta skutečnost, že ve vyučovacíhodině nejsou schopni dosáhnout úspěchu, což může dále snižovat jejich sebevědomí a motivovanost. Tato otázka byla poměrně dobře uchopena v hodinách cizího jazyka na 1. stupni základní školy, zatímco na 2. stupni základní školy a na středních školách byl alespoň dílčí úspěch slabších žáků zaznamenán v menším podílu hodin, což může dále prohlubovat nejen nízkou aktivitu těchto žáků v hodinách, ale také jejich nižší zájem o studium cizích jazyků, a také prohlubovat přesvědčení o omezené potřebnosti jazykových dovedností pro další vzdělávání a profesní uplatnění,“ píšou autoři tematické zprávy ČŠI Rozvoj jazykové gramotnosti na ZŠ a SŠ ve školním roce 2018/2019. Přinášíme Shrnutí hlavních zjištění.


Žáci 4. ročníku základních škol dosáhli v testu jazykové gramotnosti vysoké průměrné úspěšnosti 92 %, což ukazuje na velmi dobré zvládnutí hodnocených oblastí. To dokládá také více než 90% podíl žáků, jejichž výsledek v testu jazykové gramotnosti spadá do kategorie úspěšnosti 80–100 %.

Nejvýznamnější rozdíly mezi skupinami škol s nejlepšími a nejhoršími výsledky žáků byly pozorovány v oblastech:

- využití znalostí a dovedností z reálného života žáků a propojení výuky cizího jazyka s dalšími vzdělávacími obory,
- využití didaktických pomůcek v souladu s cíli výuky, včetně využití interaktivních médií a ICT technologií,
- utváření jazykově podnětného prostředí, v němž má žák potřebu aktivně používat cizí jazyk a v němž je hodina vedena v cílovém jazyce,
- efektivní užití metod a forem práce ve vztahu ke stanovenému cíli hodiny.

Hodiny výuky na školách s lepšími výsledky žáků byly charakteristické rovněž častěji pozorovanou vyšší úrovní hodnocení a zpětné vazby žákům a pozitivní učební atmosférou. Aprobovanost výuky anglického a německého jazyka je poměrně vysoká v případě středních škol, naopak horší je situace s aprobovanou výukou cizího jazyka na 2. stupni základních škol, přičemž ve srovnání s většinou dalších vzdělávacích oborů jsou existující potřeby zajištění aprobované výuky cizího jazyka o něco vyšší.

Úroveň vybavenosti tříd navštívených v rámci hospitované výuky cizího jazyka didaktickou technikou byla dobrá bez ohledu na druh či typ školy, přičemž taková technika je učiteli cizího jazyka rovněž široce, a většinou také účelně, využívaná. Méně příznivé je využití didaktické techniky pro výuku cizího jazyka na středních školách, a to především v hodinách žáků studujících nematuritní obory vzdělání.

Nejlepší atmosféra vyučovací hodiny cizího jazyka byla pozorována na 1. stupni základních škol, stejně jako v případě organizace hodiny byla atmosféra hodiny nejhůře hodnocena v případě vyučovacích hodin nematuritních oborů středních škol; navíc pouze v případě těchto oborů bylo hodnocení atmosféry vyučovací hodiny cizího jazyka horší ve srovnání s dalšími vzdělávacími obory.

Naopak méně častá je spolupráce učitelů cizích jazyků s učiteli jiných vzdělávacích oborů (22 % učitelů). Přitom právě využití cizího jazyka v jiných vzdělávacích oborech vytváří předpoklady pro efektivní upevňování jazykových dovedností žáků. Učitelé, kteří častěji aplikují projektově orientovanou výuku, rovněž více zapojují do výběru témat své žáky.

Pro aktivitu relativně slabších žáků může být demotivující ta skutečnost, že ve vyučovací hodině nejsou schopni dosáhnout úspěchu, což může dále snižovat jejich sebevědomí a motivovanost. Tato otázka byla poměrně dobře uchopena v hodinách cizího jazyka na 1. stupni základní školy, zatímco na 2. stupni základní školy a na středních školách byl alespoň dílčí úspěch slabších žáků zaznamenán v menším podílu hodin, což může dále prohlubovat nejen nízkou aktivitu těchto žáků v hodinách, ale také jejich nižší zájem o studium cizích jazyků, a také prohlubovat přesvědčení o omezené potřebnosti jazykových dovedností pro další vzdělávání a profesní uplatnění.

Rozvoj jazykové gramotnosti může být, vedle vlastní výuky cizího jazyka, stimulován také v dalších vzdělávacích oborech (např. četbou a diskusí cizojazyčných odborných textů v přírodovědných předmětech, vedením odborných předmětů v cizím jazyce, pozváním zahraničního odborníka z praxe do výuky společenskovědního předmětu apod.), přičemž takový přístup může být i jednou z alternativ k řešení problému omezené časové dotace výuky cizích jazyků.

Příznivě lze hodnotit schopnost učitelů utvářet ve výuce cizího jazyka pozitivní učební atmosféru, a to včetně výběru vhodných metod pro naplnění cíle hodiny, a vést hodiny v cizím jazyce.


Celou zprávu naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky

Přihlásit se k odběru Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední zdravotnická škola agregátor - Česká škola