Česká škola

Přihlásit se k odběru zdroj Česká škola
Portál pro české základní a střední školy, který přináší především aktuální zprávy z rezortu školství.Michal Komárekhttp://www.blogger.com/profile/17889474974020843774noreply@blogger.comBlogger24864125
Aktualizace: 30 min 34 sek zpět

Jiří Lukáš: Musí to mít smysl (Dva návrhy na novou podobu maturity z češtiny)

4 hodiny 19 min zpět
Člověk potřebuje vědět, že to, co dělá, má smysl. I maturant to potřebuje vědět. Taky je to člověk, i když to tak někdy ve změti maturitních protokolů, identifikačních čárových kódů, statistik či verdiktů centrálních anonymních hodnotitelů není úplně patrné. Maturanti a také jejich rodiče a učitelé by měli mít pocit, že maturita má smysl. Současná státní maturita z českého jazyka a literatury vyvolává však spíš rozčarování – kvůli nepochopení, k čemu že vlastně je. Mnohým se zdá, že to je moloch, kterému je potřeba prostě jen přinášet oběti.


Jiří Lukáš (archiv autora)Ministr školství Robert Plaga se nechal slyšet, že se státními maturitami je potřeba něco udělat, a to poměrně rychle. Na podzim by chtěl Sněmovně předložit návrh upravené podoby maturitní zkoušky. Otevřel debatu, která by mohla přinést široké spektrum názorů všech, kteří k tomu mají co říci: ředitelů škol, učitelů, nejrůznějších organizací zabývajících se vzděláním, studentů a tak dále.

Zdá se, že jedním z impulzů, které pana ministra k této úvaze přivedly, byla i jedna testová úloha maturitní češtiny. V té se ověřovalo, zda student ví, co „přináší růže“. Většina maturantů správně odpověděla, že je to „trpělivost“. Menší, ale ne nepodstatná část pak uvedla, taky správně, že je to „čas“. A to je problém, protože autor testu (tedy Cermat) takovéto znění neznal, tudíž ho neočekával, a tudíž ho neuznával za správné. Nápravu zjednalo až ministerstvo školství.

Je normální, aby taková drobnost byla důvodem pro konstatování, že je možná cosi shnilého v současné podobě maturitní zkoušky? Odpovědí je výrazné ANO.

Co tento jeden konkrétní případ vypovídá o maturitní zkoušce z češtiny jako celku? Kupodivu dost. To, že Cermatem pověření tvůrci úloh by měli mít rozum a takto pojaté otázky do maturitního testu nezařazovat. Měli by si být vědomi, že studenti vždycky vymyslí něco, co nečekáme. A že je to velmi často správně. Zadání diskutované úlohy je výrazem takového toho téměř bohorovného učitelského sebevědomí, které si nechce připustit, že někdo třeba může myslet jinak, než jak se očekává. Především se ale tvůrci testu měli zamyslet nad tím, co danou úlohou ověřují. Jaký má smysl? Zkouší se zde znalost/neznalost jednoho z tisíců českých frazémů. Jakou informaci o maturantovi vyřešení nebo nevyřešení úlohy přináší? Je smysluplné tvrdit, že lepším maturantem je ten, který se s uvedeným rčením někdy v životě setkal?

Maturitní zkouška musí mít smysl. A vědomí tohoto smyslu by mělo být většinově sdílené. Maturanti a učitelé by si měli myslet, že to, co dělají, není samoúčelné. Co se týká současné podoby maturity z češtiny, tam něco smysl má, a něco ne. To první je třeba zachovat, to druhé odstranit.

Maturitní čeština má dnes komplexní charakter, skládá se ze tří samostatných částí: z písemné práce (tj. „slohovky“), z ústní zkoušky (jedná se hlavně o analýzu jedné z dvaceti přečtených knih) a tzv. didaktického testu. Všechny části mají centralizovaný charakter.

Centralizovaná forma průběhu a hodnocení písemné a ústní zkoušky je značně problematická. Vede k šedivé a neplodné uniformitě myšlení a vzdělávání. To, co by se ku prospěchu věci, tj. rozvoji zmíněného myšlení a vzdělávání, dalo dělat různě, se musí dělat stejně. Studentům a učitelům se vědomě i podvědomě sděluje: Měli byste myslet jako my!

Centralizovaná testová část snad smysl mít může. V rozumné podobě, tj. bez úloh, jako je například ta s trpělivostí, která přináší růže. Maturitní testování by mělo ověřovat to, co je z hlediska středoškolské výuky češtiny nejpodstatnější: to, co tvoří základ vzdělání a základ zvládnutí ostatních maturitních předmětů. Triviálně řečeno, maturant má umět číst a psát.

Výstupy středoškolského vzdělávání definuje závazný rámcový vzdělávací program, který odlišuje dvě části předmětu český jazyk a literatura: 1. jazyk a jazykovou komunikaci a 2. literární komunikaci. Maturitní test by se měl týkat pouze části první. (Testová forma samozřejmě nemůže ověřovat důležitou složku jazykové komunikace, kterou je schopnost souvislého a kultivovaného vyjadřování. Ta ale součástí maturity být nepřestává. Student ji prokazuje v rámci maturity nejednoho maturitního předmětu, který si zvolil.)

Co obnáší výše zmíněné umění číst a psát, specifikuje tzv. Katalog požadavků. Uvádí se zde celá řada nepostradatelných vědomostí a dovedností. Namátkou: žák ovládá pravidla českého pravopisu, vytvoří spisovný tvar slova, vystihne význam pojmenování, nalezne odchylky od pravidelné větné stavby, dovede využít informace získané v odborném textu k práci s jinými druhy textů, doplní podle smyslu vynechané části textu. Pokud by se několik katalogových položek, z hlediska praktického jazyka a praktické jazykové komunikace málo relevantních, odstranilo, měli bychom hotový soupis náplně maturitního testu.

Co z toho všeho pro smysluplnou podobu maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury vyplývá?

Dva návrhy. První sdílí celá řada kritiků současné podoby státní maturity. Písemná práce a ústní zkouška by neměly mít centralizovanou jednotnou podobu. Jak bude maturita z češtiny vypadat, by mělo být na rozhodnutí jednotlivých škol. Podle školského zákona je přece víc možností: vypracování a obhajoba maturitní práce, ústní zkouška, písemná zkouška, praktická zkouška či jejich kombinace. Jednoúrovňový (tzn. pro všechny maturanty stejný) didaktický test, pokud bude ověřovat to, co je podstatné, by pak nadále centralizovanou formu mít mohl.

Druhý návrh bude patrně značně kontroverzní. Test by mohl zůstat povinnou složkou maturity všech maturantů. Zbývající dvě části by ale pro všechny povinné být neměly. Čeština by v této oblasti měla být nabízena jako volitelná. Vstoupila by tak do konkurenčního prostředí ostatních maturitních předmětů, což by jí prospělo. Bylo by to smysluplné.

Podle ministerstva školství, jak bylo řečeno, nastal čas pro reformu před několika lety reformované maturitní zkoušky. Bylo by dobré vydat se cestou důvěry k učitelům, akceptování různosti škol a respektování individuality studentů.
Kategorie: Česká škola

Tomáš Feřtek: Musí kolona jet vždy rychlostí nejpomalejšího vozidla? Jak zařídit učení, aby dítě pracovalo svým tempem

4 hodiny 49 min zpět
„Bojíte se, že slabší děti budou to vaše ve škole zdržovat? Nejste sami. Velká část rodičů si myslí, že takové děti omezují rozvoj těch schopnějších, protože všichni ve třídě musí čekat, až látku pochopí a vstřebá i ten poslední. Co když se ale hodiny zorganizují tak, aby každé dítě pracovalo svým tempem?,“ píše Tomáš Feřtek v reportáži pro server Rodiče vítáni.


Tomáš Feřtek (eduin.cz)Feřtek mimo jiné píše:

V téhle třídě je pětadvacet dětí a hodně se tu dbá na pravidla. Třeba teď paní asistentka Iveta Barošová zjednává ticho. Zvedne ruku a každý, kdo už nemluví, ji zvedne také. A upozorní dítě vedle, aby taky zavřelo pusu. Je to názorné a sugestivní, děti se rychle ztišují, dospělý nemusí nikoho okřikovat a pokyny opakovat.

Po ranním kruhu jdou děti pracovat. Každé z nich má seznam úkolů na celý týden. Musí je tedy do pátku zvládnout, ale je na něm, kdy, jak a s kým je splní. Pracuje se soustředěně, na samostatnou práci mají děti hodinu a půl. Je tu ticho, hraje poklidná hudba. Pravidlo je, že když se pustí hudba, přestane se mluvit.

Po celé třídě potkáváte krabičky – učební pomůcky. Každá obsahuje nějakou úlohu, kterou má žák zpracovat. Někdo dělá matiku, někdo češtinu. Je běžné, že děti dělají souběžně různé věci.

Dole na stolku je přilepený seznam úloh. Když dítě úlohu dokončí, udělá křížek u svého jména a může si vzít další. To každému umožňuje pracovat svým tempem. Někteří z prvňáčků tak již pracují na úkolech z druhé třídy...

Podobný způsob práce najdete na mnoha jinak velmi různých školách. Tohle byla montessori třída, ale nejde o postup typický pouze pro vzdělávání podle principů montessori. Zavedly ho například i školy, které postupují podle programu Začít spolu.

Způsobů, jak nastavit vyučování, aby se nepotvrdila chmurná předpověď, že kolona vždy pojede tempem nejpomalejšího vozidla, je víc. Princip je jeden: v hodině pracují děti. Učitel jim pomáhá, dává jim zpětnou vazbu a celé to diriguje.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Podle předběžných propočtů by si měli učitelé od ledna přilepšit o 2000 až 3500 korun hrubého měsíčně.

5 hodin 19 min zpět
Vyplývá to z propočtů školských odborů na základě dohody s vládou o rozpočtu pro příští rok, že tarifní mzdy se zvednou pedagogům o 10 procent. V průměru o dalších pět procent se mají navýšit další složky platu, ale zatím není jasné, jak se budou rozdělovat. „Chtěli jsme původně, aby veškeré 15procentní navýšení šlo jen na tarify. Ale původní záměr ministerstva financí byl, aby do tarifů šlo nula a zbytek do pohyblivé složky platu. Teď je dohoda, že na tarify půjde deset a na ostatní pět procent,“ řekl včera Právu šéf školských odborů František Dobšík.


František Dobšík (repro ČT)Navýšení o deset procent na tarifech by podle propočtů odborů znamenalo, že třeba začínající učitelka v mateřské škole zařazená do 9. platové třídy by si ze současných 24 810 hrubého polepšila na 27 920 korun. Její kolegyně s praxí přesahující 32 let by poskočila z 28 650 na 31 520 korun.

Začátečník v základní a střední škole je obvykle řazen do 12. platové třídy a pobírá tak základ 26 020 hrubého, ale po novém roce by dosáhl na 28 620.

Nejzkušenější kantoři pak na pásce už nebudou mít 33 930, ale 37 320 měsíčně. A takový začínající učitel odborného výcviku v desáté platové třídě, který má nyní tarif 25 020 korun, dostane 27 520 korun. Ti nejostřílenější by se posunuli z 29 400 korun na 32 340 hrubého.

Na příplatky a odměny ale nemusí dosáhnout všichni stejně. Ani teď není zcela jasné, jak se bude zbývajících pět procent rozdělovat. „Teď není nikdo schopen k tomu nic říct, protože jednání ještě ani nezačala, ta začnou až od září,“ uvedl Dobšík.

Ve hře je, že by se pohyblivá složka určila na zvýšení příplatku za třídnictví, na odměny, o nichž rozhoduje ředitel, nebo třeba na podporu učitelů, kteří připravují začínající pedagogy.

Trhlinou v připravovaném rozpočtu jsou platy nepedagogických pracovníků, jako jsou uklízečky, kuchařky, školníci apod. „Tam jenom dvě procenta navíc nic neřeší. Už teď nemůžete sehnat třeba kvalifikovanou kuchařku,“ uvedl Dobšík.

Celý text naleznete v dnešním Právu
Kategorie: Česká škola

Založte si Facebook kvůli domácím úkolům, nabádají ve školách žáky. Právníci kroutí hlavou

5 hodin 19 min zpět
„Jeden z našich učitelů se rozhodl, že nám bude informace o předmětu poskytovat přes Facebook. Já mu ale řekl, že Facebook nemám a zakládat si ho rozhodně nebudu. A on na to, ať si to zjistím, kde chci. Co to je za přístup? Má na to právo? Neměl bych si stěžovat?“ stěžuje si jeden český student na diskusním fóru. Pokud nemáte profil na Facebooku, založte si ho, slýchají podle reportáže na Lidovky.cz čím dál častěji žáci od svých učitelů. Pokud si to nepřejí nebo jim ještě nebylo třináct, jak Facebook vyžaduje, mají si prý dokonce založit účet pod falešnou identitou.


Student tak poukázal na jev, který děsí právníky zabývající se tolik zmiňovaným GDPR. Jedním problémem je porušení pravidel Facebooku, jestliže uživatel neuvádí pravdivé údaje, druhým pak narušení ochrany osobních údajů. V neposlední řadě pak lze diskutovat o tom, zda musí žák takovému přání učitele vyhovět.

Obecně platí, že školy mohou zřizovat stránky na sociálních sítích, avšak pouze ke školním účelům - to znamená ke sdílení informací, fotografií a prohlášení o škole, nikoli přímo ke komunikaci se žáky.

Učitelé by totiž měli dbát na ochranu osobních údajů a komunikovat se žáky prostřednictvím interního systému školy. „Pokud si informace na Facebooku mezi sebou předají dva žáci, tak je to v pořádku. Mezi učitelem, který ve školních záležitostech právně vystupuje za školu, nikoli sám za sebe, by se žáky takto komunikovat neměl. Školy by se toho měly zdržet a vystupovat ochranářsky, protože je to problém,“ říká právník David Pytela.

Ministerstvo školství varuje před zneužíváním sociálních sítí. Před nedávnem aktualizovalo metodické pokyny v rámci prevence rizikového chování ve škole, ke kterému patří i kyberšikana. „Při výuce je samozřejmé dodržování zákonů a pravidel, za což je odpovědná škola. Týká se to i využívání sociálních sítí. Obecně doporučujeme volit takové metody a prostředky, které nevyžadují zakládání profilů žáků, ať už reálných či smyšlených, variantou může být například založení cvičného profilu školy,“ uvedl tiskový odbor resortu k popsanému jevu.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Britský ministr chce zakázat mobily ve školách. Ať děti radši žijí v reálném světě, vyzývá

5 hodin 49 min zpět
Britské školy by měly úplně zakázat dětem používání mobilních telefonů, neboť neprospívá rozvoji jejich osobností ani školním výsledkům. Navrhl to ministr kultury Matt Hancock, podle něhož by vláda měla rovněž přijít s právními úpravami zvyšujícími bezpečí on-line komunikace dětí a mládeže. Navrhovaný zákaz mobilů podpořila v deníku The Daily Telegraph skupina poslanců vládních konzervativců. Informuje ČTK.


Matt Hancock (twitter.com)Podle Hancocka jsou zvláště u mladších školních dětí mobilní telefony ve školách nadbytečné, a pokud si je děti do škol přinesou, měly by je před vyučováním odevzdat. "Existují důkazy, že zákaz mobilů ve školách zabírá," napsal ministr v dnešním vydání zmíněného deníku, kde dal za příklad některé školy, kde mobily dětem před vyučováním odebírají.

"Jsou to přece jen ještě děti. Měly by své sociální návyky rozvíjet především v reálném světě," uvedl Hancock. Dodal, že vláda by měla přijít s návrhy zákonů, které by z Británie učinily "nejbezpečnější místo na světě, kde lze být on-line".

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

MŠMT dá na nová místa v mateřských školách dalších 300 mil.

6 hodin 19 min zpět
Dalších 300 milionů korun pošle MŠMT mateřským školám na rozšíření jejich kapacit. Jde již o šestou výzvu v programu pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol pro roky 2018 a 2019. Výzva je určena také základním školám s 1. stupněm a dále školám, které jsou umístěny v jedné budově s mateřskou školou a školskou právnickou osobou zřizovanou dobrovolnými svazky obcí. Hlavním cílem výzvy je řešení nejnaléhavějších případů nedostatku míst v mateřských školách.

„Pokud by se po jednání s Evropskou komisí povedlo realokovat finance IROP Ministerstva pro místní rozvoj a vyhlásit z něj opět výzvy na podporu předškolního vzdělávání, stalo by se tak nejdříve na podzim letošního roku. Urychleně jsme proto zacílili v tomto období šestou výzvu našeho programu pro rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol ve výši tři sta milionů korun na projekty, které jsou připraveny k rychlé realizaci,“ vysvětlila záměr náměstkyně pro řízení sekce ekonomické MŠMT Zuzana Matušková.

Žádosti o dotaci na projekty k rychlé realizaci lze posílat od 20. června do 1. září 2018, výsledky by měly být zveřejněny koncem roku. Výzva je zacílena na zvýšení kapacit mateřských škol zřizovaných obcemi nebo dobrovolnými svazky obcí, ale také na základních škol s prvním stupněm, které vykonávají současně i činnost mateřské školy.

Od zahájení Programu Rozvoj výukových kapacit mateřských a základních škol zřizovaných územně samosprávnými celky v roce 2014 bylo nebo ještě bude v rámci pěti vyhlášených výzev podpořeno 130 akcí v celkové výši téměř 1,5 miliardy korun. Největší počet žádostí byl ze Středočeského kraje, hlavního města Prahy a Jihomoravského kraje. Na šestou výzvu je určeno tři sta milionů korun, celková částka určená na program v letech 2014 až 2021 byla tak navýšena na 1,8 miliardy korun.

Další informace naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Sněmovna patrně zruší povinnost MŠ přijímat dvouleté děti

6 hodin 19 min zpět
Školky zřejmě ani od roku 2020 nebudou mít povinnost zajistit místa pro dvouleté děti. Mělo by dále záležet na jejich rozhodnutí, zda přijmou děti mladší tří let. Naopak povinnost předškolního vzdělávání pro pětileté asi v zákonu zůstane. Přijetí novely poslanců ODS s některými úpravami včera Sněmovně doporučil školský výbor. Plénum by mělo o podobě předlohy hlasovat na konci června.


Dolní komora by zároveň podle doporučení výboru měla odložit reformu financování školství o rok podle návrhu poslanců ANO. Pokud to poslanci schválí, začala by naplno fungovat od ledna 2020. Výbor naopak nedoporučil dvouletý odklad změn, o který usiloval poslanec Václav Klaus mladší.

Mateřské školy by podle výboru měly nadále samy rozhodovat o přijetí dětí mladších tří let, které by podle stávající normy musely od roku 2020 povinně přijímat. Výbor dnes doporučil schválit změnu zákona s tím, že ne všechny školky jsou na přijímání všech dvouletých připraveny a že jejich rozšíření by neúměrně zatížilo obce.

Povinnost předškolního vzdělávání v posledním ročníku by v zákonu měla zůstat.

Výbor Sněmovně nedoporučil doprovodné usnesení, aby poslanci vyzvali vládu k zajištění financování dětských skupin od roku 2020. Usnesení navrhl poslanec Lukáš Bartoň (Piráti), který upozorňoval, že na dětské skupiny nyní nejdou žádné peníze státu. Fungují z evropských dotací, které ale za dva roky skončí.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Michal Komárek: Proč neberou ministři školství své plány vážně?

20 Červen, 2018 - 08:23
„Trvalá nejistota, to je jedna z mála věcí, kterou ministři školství do českých škol přinášejí spolehlivě a bez ohledu na stranickou příslušnost. A nejde jen o to, že se ministři rychle střídají a každý nový rázně smete ještě nehotové projekty svého předchůdce a připraví své vlastní, které nedokončí,“ říká Michal Komárek v komentáři pro Český rozhlas Plus.


Michal Komárek (archiv autora)Komárek mimo jiné říká:

Ministři školství bohužel v polistopadové historii vypadají převážně jako dobrodruzi, do sebe zahledění příznivci utopií, lidé, kteří na svém místě nemají co dělat, baviči, úředníci bez politické moci. Ne, jistě to neplatí o všech. Ale dovolím si tvrdit, že to je hlavní trend.

Nemyslím, že je po ruce nějaké aktuální řešení. Naopak. Zatím se zdá, že i nadále bude platit, že rezort školství je spíše na okraji politické moci. Bez ohledu na to, nakolik silně vláda mluví o školství a vzdělávání jako o prioritě.

Ministr školství bez silné politické pozice nic podstatného nezmění. I kdyby se stavěl na hlavu a doplnil tak standardní ministerské bavičství o nový cirkusový prvek.

Celý text a komentář ke stažení naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Praze zoufale scházejí učitelé. Magistrát je „loví“ na benefity

20 Červen, 2018 - 07:30
Ministerstvo školství slibuje růst tarifních platů, magistrát posílá peníze na odměny a přiděluje byty. Přesto se do vyučování nikdo nehrne a školy mají problém sehnat pedagogy. V kombinaci s baby boomem vznikla v Praze kritická situace. Reportáž přináší Deník.cz.


Irena Ropková (praha.eu)Na nedostatek kvalifikovaných učitelů ředitelé upozorňují už dlouho. Rodiče dětí z libeňské Základní školy Bohumila Hrabala nyní dopady pocítili v reálu. Aby měl kdo učit budoucí prvňáky, rozpouští se několik tříd a děti budou přerozděleny do jiných kolektivů. Opatření se týká i současných žáků prvních tříd. Ti si budou muset po roce zvykat na nové kantory i spolužáky.

"Stát garantuje základní vzdělávání, odpovědnost za jeho zajištění legislativně přesunuje na ředitele škol, ale nevytváří pro to podmínky. Dle mého názoru by akutní nedostatek vyřešila možnost studentů pedagogických fakult z vyšších ročníků jít na zkrácené úvazky do škol," řekla k tomu ředitelka školy Irena Trojanová.

"Předpokládáme, že zlepšení úrovně odměňování může tyto odborně kvalifikované učitele, kteří z praxe odešli, přimět k tomu, aby se do školství vrátili," řekla mluvčí ministerstva školství Jarmila Balážová.

Učitele se snaží dle radní pro školství Ireny Ropkové (ČSSD) udržet i hlavní město. Nabízí jim možnost získat nájem v městském bytě, aby kvůli vysokým komerčním nájmům a kupním cenám nemovitostí neodcházeli z oboru. "Pro tyto účely bylo vyhrazeno dalších 200 bytů, které se podařilo již téměř všechny obsadit," oznámila radní. Na odměny učitelům město vyčlenilo z letošního rozpočtu 600 milionů korun.

Celý text naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Společná východiska CZESHA a AŘG k avizované diskusi o „reformě“ maturitní zkoušky

20 Červen, 2018 - 07:30
Předsednictvo Unie školských asociací ČR – CZESHA a Asociace ředitelů gymnázií zformulovaly tyto společné požadavky týkající se struktury a organizačního pojetí maturitní zkoušky v souvislosti s avizovaným otevřením diskuse k jejímu budoucímu pojetí:


1. Zkoušky společné části maturitní zkoušky realizovat ve dvou úrovních obtížnosti podle volby žáka. Základní úroveň obtížnosti osvědčuje znalosti a dovednosti nezbytné k získání stupně vzdělání střední vzdělání s maturitní zkouškou a k výkonu povolání a činností, u nichž je tato podmínka stanovena právními předpisy; rozšířená úroveň obtížnosti představuje podmínku pro přijetí uchazeče ke vzdělávání ve vyšších odborných školách a vysokých školách. Maturitní zkouška není jen vstupenkou na vysokou školu, ale má svůj profesní, odborný a společenský význam.

2. Prostupnost systému v rámci celoživotního vzdělávání je zaručena možností každého, kdo úspěšně vykonal společnou části maturitní zkoušky v základní úrovni obtížnosti, konat následně zkoušky společné části maturitní zkoušky v rozšířené úrovni obtížnosti.

3. Zkoušky společné části maturitní zkoušky konat pouze v podobě didaktických testů.

4. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 3 zkoušek (český jazyk, cizí jazyk a matematika (matematická gramotnost)).

5. V profilové části maturitní zkoušky konat 3 až 4 zkoušky v režimu školy s případnými závaznými mezemi uvedenými v RVP příslušného oboru vzdělání.

6. Provést revizi kvalifikačních právních předpisů (živnostenského zákona atd.) z pohledu optimálního nastavení nezbytných kvalifikačních předpokladů a s tím spojenou revizi soustavy oborů vzdělání z pohledu stupně v nich dosahovaného vzdělání.

S výše uvedenými východisky jsme připraveni vstoupit a aktivně se zúčastnit odborné diskuse s MŠMT, Centrem pro zjišťování výsledků vzdělávání a dalších relevantních partnerů.

Zdroj: Zpráva AŘG
Kategorie: Česká škola

Jsme na chvostě, přesto se chystají škrty ve financování genderové rovnosti

20 Červen, 2018 - 06:30
Social Watch Česká republika a Česká ženská lobby u příležitosti Mezinárodního dne rovnosti žen a mužů vyzývají politickou reprezentaci k ratifikaci Istanbulské úmluvy, ke garanci míst ve školkách pro dvouleté děti od roku 2020 a k zachování financí na podporu genderové rovnosti.



Česká republika se dlouhodobě umisťuje na nelichotivých pozicích v rámci mezinárodních srovnání zaměřených na rovnost žen a mužů. V rámci globálního indexu genderových nerovností za rok 2017 (Global Gender Gap Report) se ČR umístila na 88. místě ze 144 hodnocených zemí. „V porovnání s rokem 2006, kdy Světové ekonomické fórum začalo index zpracovávat a kdy se Česká republika umístila na 53. místě, jsme se propadli o 35 příček. Celkový špatný výsledek je dán především nerovným postavením žen na pracovním trhu a jejich nízkým zastoupením v politice,“ shrnuje výsledky žebříčku analytička Social Watch Česká republika Markéta Mottlová. Ženy v ČR vydělávají v průměru o 21,8 % méně než muži (tzv. gender pay gap), což je po Estonsku druhé nejhorší skóre v rámci Evropské unie. Nižší mzdy a nerovnoměrné zapojení žen a mužů do neplacené práce v domácnosti a péče o děti se následně promítají do nižších penzí žen a většího ohrožení chudobou.

Navzdory těmto statistikám jsou v ohrožení prostředky z Evropského sociálního fondu určené na projekty na podporu rovnosti žen a mužů. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje zrušit výzvy z Operačního programu Zaměstnanost a zdroje přesunout výhradně na financování dětských skupin. Hrozí tak zánik nejrůznějších aktivit na odstraňování nerovností na pracovním trhu, které tu léta fungovaly. Ohrožené jsou například bezplatné právní poradenství v souvislosti s diskriminací na trhu práce na základě pohlaví nebo rodičovství, či podpora znevýhodněných skupin žen na trhu práce (samoživitelky, ženy na rodičovské dovolené, ženy 55+, ženy z etnických menšin). Pokud dojde k těmto realokacím, může to mít podle Social Watch a České ženské lobby velmi negativní vliv na institucionální zabezpečení tématu rovnosti žen a mužů. Přitom Česká republika se zavazuje k na plňování genderové rovnosti v mezinárodních závazcích a rovnost žen a mužů patří mezi jeden z Cílů udržitelného rozvoje (tzv. SDGs) i z nich vyplývající schválené vládní strategie Česká republika 2030.

„Jakkoliv považujeme dětské skupiny za důležité, k odstranění existujících nerovností ve společnosti a na trhu práce samy o sobě nestačí,“ upozorňují organizace. Dětské skupiny totiž podle nich nabídku péče řeší jen částečně. Kvůli financování z ESF není zaručena ani jejich dostupnost všude, kde jsou potřeba, ani jejich dlouhodobá udržitelnost. Proto garance míst v mateřských školách už pro dvouleté děti přinesla naději, že by většina žen mohla nastoupit do zaměstnání v době, kdy to nejvíce potřebují – mezi druhými a třetími narozeninami dítěte. Social Watch a Česká ženská lobby zároveň zdůrazňují, že opatření rozšiřuje rodičům možnost volby, dává jim možnost umístit dítě do školky, nikoli povinnost. Klíčové podle nich je, aby stát zajistil finanční prostředky odpovídající personálním a prostorovým kapacitám mateřských škol tak, aby mohly mateřské školy poskytovat kvalitní péči jak tříletým, tak dvouletým dětem.

Znepokojivý je podle obou organizací rovněž sílící odpor konzervativních politiků a některých církevních představitelů proti ratifikaci Istanbulské úmluvy. Tato úmluva Rady Evropy má přitom potenciál zlepšit ochranu obětí násilí na ženách, posílit spolupráci organizací a institucí, které s nimi pracují, a zaměřit se také na prevenci násilí. „Zarážející je míra dezinformací, které se o obsahu úmluvy šíří. Počínaje rozpadem tradiční rodiny a zákazem velikonoční pomlázky konče. Pevně doufáme, že přes hlasité hlasy odpůrců Česká republika smlouvu nakonec ratifikuje. Uděláme pro to maximum,“ komentuje situaci předsedkyně České ženské lobby, Jana Smiggels Kavková.

Zdroj: Tisková zpráva Social Watch
Kategorie: Česká škola

Učitelé v technologiích tápou, často končí u powerpointu, zjistila inspekce

20 Červen, 2018 - 05:30
„Většina učitelů vnímá využití informačních technologií především jako doplnění klasické výuky. Nejčastěji končí u toho, že místo psaní na tabuli promítají powerpointové prezentace. To je v pořádku, ale určitě to nestačí,“ říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys. Jen málo učitelů si podle něj uvědomuje vliv informačních technologií na výuku. Server iDNES.cz se vrací ke zprávě ČŠI Rozvoj informační gramotnosti na základních a středních školách.


„Přitom digitální technologie mají na výuku významný efekt. Je prokázané, že zvyšují atraktivitu výuky, aktivizují žáky k tomu, že jenom nesedí a neposlouchají, ale sami se věnují výukové činnosti atraktivním, zajímavým způsobem, který v nich probouzí zájem o řadu věcí, dostává je do jádra dění,“ dodává Andrys.

Upozorňuje, že je velice důležité, aby učitelé digitální technologie více zapojili do výuky, a to nejen v hodinách informatiky, ale především v jiných předmětech například prostřednictvím nástrojů, jako jsou vzdělávací kurzy, webináře, otevřené vzdělávací zdroje nebo výukové programy.

„Školy mají ICT koordinátory, ale je otázka, jak je pro tu školu dostupný a jaké jsou jeho úkoly. Koordinátor by neměl být tím, kdo mu přijde obnovit internet, když spadne, nebo spravovat síť, ale měl by učitelům pomáhat s efektivním využívám technologií ve třídách. Je problém takového člověka najít a dovolit si ho zaplatit. To chce systémovou podporu,“ sdělil Andrys.

Ministerstvo školství si prý tuto situaci uvědomuje a hledá řešení. „V současné době probíhá revize rámcových vzdělávacích programů, která se významně dotkne právě i digitálního vzdělávání. Jeho výuka by se měla zmodernizovat a přizpůsobit současnému stavu a potřebám IT,“ sdělila mluvčí resortu Jarmila Balážová.

Celý text naleznete zde
Reportáž Aktuálně.cz k tématu naleznete zde
Kategorie: Česká škola

MŠMT podepsalo memorandum se Svazem průmyslu a dopravy

20 Červen, 2018 - 04:00
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga dnes podepsal dohodu o spolupráci mezi MŠMT a Svazem průmyslu a dopravy. Spolupráce se týká řady oblastí od podpory polytechnické výchovy na školách, přes duální vzdělávání až po výzkumné infrastruktury. Za Svaz průmyslu a dopravy podepsala memorandum viceprezidentka pro vzdělávání a digitální ekonomiku Milena Jabůrková v zastoupení prezidenta Jaroslava Hanáka.


"Tímto podpisem deklarujeme společný zájem na kvalitním vzdělávání, výzkumu, vývoji a inovacích. Právě tyto oblasti jsou zdrojem dlouhodobé mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky. Navazujeme tak na dosavadní úspěšnou spolupráci, která už v mnoha oblastech, jako je například spolupráce škol a firem, přináší jasné pozitivní výsledky," uvedl ministr Plaga.

"Jsem rád, že právě v čase, kdy Svaz průmyslu a dopravy slaví 100 let a bavíme se o budoucnosti průmyslu, můžeme podepsat s ministrem školství tuto dohodu o spolupráci. Kvalitní školství je klíčem naší úspěšné budoucnosti,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.

Mezi oblasti spolupráce patří například podpora polytechnické výchovy v mateřských školách a základů technického a přírodovědného vzdělávání na základních školách, podpora spolupráce středních a vyšších odborných škol a podnikatelů, zavádění prvků duálního vzdělávání, propagace oborů vzdělání technického a přírodovědného zaměření mezi širokou veřejností či diskuse o směřování velkých výzkumných infrastruktur. Spolupráce mezi MŠMT a Svazem průmyslu a dopravy probíhá zejména formou vzájemných konzultací, poskytování informací a projednávání stanovisek.

Zdroj: Tisková zpráva MŠMT
Kategorie: Česká škola

České lasery mohou být nový Google, vaši vědci jsou v top lize, říká eurokomisař pro vědu Carlos Moedas

20 Červen, 2018 - 03:30
„Namísto toho, abychom se ptali na to, jak vytvořit nový Google, měli bychom se ptát, co je to nový Google. Ten bude něco úplně nového. Při své návštěvě v Břežanech jsem řekl, že ELI může být nový Google, což je metafora pro to, jak silné tyto věci mohou být. Když jsem v USA v roce 1998 dokončil vysokou školu, dostal jsem nabídku práce od Googlu. Říkal jsem si, proč bych měl pracovat pro firmu, která řeší jen webové stránky? A nabídku jsem odmítl. Člověk nevidí do budoucna a ani tyto firmy, které jsou nyní "na koni", tam nebudou pořád. A my se musíme zaměřit právě na budoucnost,“ říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny eurokomisař pro vědu Carlos Moedas. Na své návštěvě v Česku navštívili mimo jiné laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.


Carlos Moedas (europa.eu)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Říkáte, že se snažíte bourat hranice a bariéry mezi státy, co konkrétně ale děláte? Pracujete třeba na tom, aby bylo možné založit firmu a fungovat s ní stejně ve všech zemích Evropy bez ohledu na jednotlivé místní regulace, jak jste naznačoval?

Snažíme se dělat několik věcí. Vytvořili jsme iniciativu, která se jmenuje Innovation deals. Přestavte si, že v Česku podnikáte a najednou narazíte v určité oblasti na mnoho regulací, které vám ohrožují obchod. Takže nám zavoláte, my posadíme k jednomu stolu evropské regulátory, národní regulátory, podnikatele, projdeme si regulace a řekneme si – je něco, co vám skutečně narušuje byznys? Co s tím můžeme dělat? Lidé, kteří přišli s touto myšlenkou, jsou z Nizozemska. Když to zkusili, zjistili, že dejme tomu v 70 procentech případů to nebyl problém regulace, ale interpretace regulace. V mnoha případech je překlad evropského práva do národního striktnější než to, co vyžadují evropské směrnice. Iniciativa Innovation deals to pomáhá vyřešit. Někdy si i podnikatelé – protože jejich vnímání Evropy je někdy komplikované, kvůli regulacím – vykládají zákony striktněji.

Musíme takto skutečně pracovat, pracovat společně na nastavování regulací. Nemůžeme dál dělat regulace, které vytvářejí jen politici. A pokud regulace nefunguje, tak ji prostě zrušme. Teď například pracuji na projektu zvaném Inovační principy, kde chceme zřídit jakési uzávěrky regulací. Pokud dnes udělám nějakou regulaci, za pět let se k tomu musím vrátit a říct si: podívejte, tato technologie už neexistuje, takže regulaci zahoďte, už ji nepotřebujeme a může akorát dělat potíže jinde.

Jak vnímáte úroveň české vědy zvenčí, jako komisař pro vědu a inovace?

Když se podíváte na deset procent nejcitovanějších článků na světě, u šesti procent jsou podepsaní Češi. Česko je v top lize, jsou tu vědci, kteří jsou skutečně jedni z nejlepších na světě. Ale stačí to? Absolutně ne. Česká věda má ale velkou výhodu v tom, že protože je to malá země, vědci velmi úspěšně spolupracují s kolegy ze zahraničí. Takže když se podíváme na důležité ukazatele, jako je mezinárodní spoluautorství článků, Češi si vedou o 40 procent lépe, než jaký je evropský průměr. Proč? Protože každý český vědec pracuje se zahraničním vědcem, protože je vaše země malá. To vytváří velmi dobrou dynamiku.

Daleko složitější, a není to jen případ Česka, je to, že jsme velmi dobří v přeměně peněz na vědomosti a znalosti, ale už tolik neumíme přeměnit vědomosti na peníze, tedy inovace. Myslím si, že propojení těchto věcí je extrémně důležité. Bavil jsem se o tom i s vaším premiérem, který je velmi inspirující muž vzešlý z byznysové sféry. Takže v projektu, jako jsou lasery ELI, chci vidět podnikavost. Firmy založené okolo laserů, které mohou vytvořit pracovní místa. Musíme dát tyto světy dohromady. Dát třeba profesorům na pár měsíců přičichnout k byznysu, aby viděli, jak je to těžké, a zároveň byznysmeny na pár měsíců nechat pracovat na univerzitě, ze stejného důvodu. Pak by se spojili.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Zdeněk Sotolář k výrokům Stanislava Štecha na adresu učitelů

19 Červen, 2018 - 12:32
Pod textem Stanislava Štecha o maturitách se na České škole odvíjí dosti emotivní a osobní diskuse na téma, zda a jak případně Stanislav Štech ještě jako náměstek ministryně školství, respektive ministr „urážel učitele“. Požádali jsme o názor Zdeňka Sotoláře, který do diskuse vstoupil, ale především byl svědkem situace, kdy měl podle některých diskutujících Štech označit učitele za „póvl“. Přinášíme  Sotolářovu odpověď.


Zdeněk Sotolář (archiv autora)Zdeněk Sotolář píše:

Reagovat na slova pana Štecha jsem už musel a neberu zpět ani slovo, ale vytrvalé rozpatlávání této kauzy považuji za pošetilé. Štech určitě nekřičel, že všichni učitelé jsou póvl, možná tím opravdu myslel jen jednoho, (na kterého reagoval). Ale myslíte si, že je tím mravně spanilejší?

Slovo póvl zaznělo, to nelze popírat, navíc určitým způsobem koresponduje s výrokem o negramotných učitelích, ale vracet se k této prošlé kauze dnes už nemá žádný smysl. Přimlouvám se u obou stran za klid zbraní.
Kategorie: Česká škola

Tajný učitel: Okno do země, kde se testování vymklo. (Test je stejný jako mlácení rákoskou. Je to projev moci, který ubližuje)

19 Červen, 2018 - 09:20
Tajný učitel na svém blogu upozorňuje na článek Simona Jenkinse v The Guardian: Britské děti se zdají být pod nekonečným útokem třech jezdců apokalypsy: obezity, sociálních médií a manických bohů testování. Z těchto jezdců je nejvíce zbytečný a zjevně nebezpečný test. Příznaky stresu jsou očividné. Nikdy jsem nepochopil důvody k plošnému testování. Pokud si dítě nepamatuje, co se učilo před dvěma měsíci, nebude si to pamatovat nikdy, pravděpodobně proto, že to nestojí za zapamatování. Test je stejný jako ono Dickensovské mlácení rákoskou. Je to projev moci, který ubližuje.

Simon Jenkins (twitter.com)Z matematiky se stalo státní náboženství, kvůli jednomu jedinému důvodu. Zdatnost v matematice se snadno měří. Vládní úředníci by trpěli agónií ve snaze změřit kreativitu, představivost, měkké dovednosti nebo sebevědomí, ale i zombie dovede změřit, kolik žáků zvládne rovnice. Matematika je nejvíce citovaná míra výkonu. Podle ní srovnáváme učitele a školy do tabulek, podle ní je Británie umístěna ve světě. Je to, jakoby školní docházka byla masivním a nepřetržitým závodem o olympijské medaile.

V čase testování, děti, studenti a jejich rodiče odolávají týdnům stresu, nikoli kvůli jejich prospěchu, nýbrž kvůli rozmaru úředníků. Základní školy, v riziku takzvaného „selhání“, musí trápit děti v jejich nejzranitelnějším věku. Londýnské střední školy dnes hlásí, že polovina žáků si kupuje privátní doučování na testy. Sport, umění a hudba se osekávají kvůli „opakování“ matematiky a přírodověd.

Když jsem krátce pracoval jako učitel, hádali jsme se o užitečnosti matematiky, idiocii opakování a stresu z testů. Jiní učitelé argumentovali tím, že potřebujeme vědět, „jak si vedeme“, jako kdyby k tomu zjištění neexistoval žádný jiný způsob. Uchylovali se ke klasické obraně zbytečného učení, že to „cvičí mysl“. Omlouvali testy jako „nácvik stresu“. Přesně toto se říkávalo o bití rákoskou.

Učitelé, se kterými přátelím, dnes hovoří o pocitech, jaké asi zažívají potkani na běžícím páse. Jsou otroky výsledků a měření a tak učí na testy. Je to snazší. Školy se proměnily v továrny na data, protože data jsou jedinou potravou, kterou moderní stát dovede jíst.

Celý článek v The Guardian naleznete zde

Tajný učitel pokračuje:

Že Česká republika není Británie? S uvedením testových přijímaček v praxi míra stresu roste a spolu s ní roste i počet soukromých příprav na testy. Některé školy zavedly nové předměty, cílené k nácviku přijímacích testů, pravděpodobně na úkor předmětů jiných, ne tak důležitých. Test z matematiky je povinný u přijímaček a bude za tři roky povinný i u maturity. V revidovaném RVP budou údajně specifikovány centralizované evaluační nástroje/testy k ověřování výsledků vzdělávání v několika „uzlových bodech“ základní školy. Vidíte ten trend? Opravdu chceme jít stejně špatnou cestou jako Británie?

Celý text blogu Tajného učitele naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Riziko testování: Děti se neučí rozumět světu, ale uspět v testech

19 Červen, 2018 - 08:20
„Zejména u mladších dětí dostávají vysvědčení spíš učitelé a rodiče“, říká psycholog Václav Mertin. Podle něj má dokument v tradiční podobě víceméně nulovou hodnotu a mělo by se pracovat na jeho změně. Reportáž o známková přinášejí Lidové noviny.


Daniel Koretz (twitter.com)Také matematik, zakladatel několika soukromých škol a průkopník testování v Česku Ondřej Šteffl bere známky s rezervou: „V polovině gymnázia jsem měl na vysvědčení šest čtyřek. Ale ani mé čtyřky, ani jedničky u maturity za celých 44 let nikoho, ale vůbec nikoho, nezajímaly,“ napsal do jednoho ze svých sloupků a pokračoval: „Většina rodičů nějak tuší, že ve známkách to není, přesto se pořád ptají – tak co, jaké jsi dnes dostal/a známky? Je to pochopitelné, vždyť přece chceme, aby naše děti byly co nejlépe připraveny do života, aby jej prožily smysluplně, spokojeně, šťastně. Jenže to jedničky nezaručí.“

Velebit dítě za dobré známky nebo je naopak zatracovat za špatné nebo jen horší, je nesmysl. Jenže co naplat, když existuje tak velká poptávka po srovnávání. Po srovnávání žáků, tříd, škol, uchazečů. Že není klasifikace objektivní, protože co jeden učitel ocení jedničkou nebo dvojkou, jinému stačí sotva na trojku, ne-li čtyřku? Pak tu máme ještě standardizované testy.

Testování vzdělávacích výsledků je vynález posledních desítek let a dlužno říct, že v mnoha případech poměrně vypovídající. Může ověřit studijní schopnosti i efektivitu výuky, jenže zahrnuje jedno nebezpečí: Že se stane samoúčelným. Děti se neučí rozumět světu, ale uspět v testech.

Daniel Koretz, odborník na hodnocení a testování z Harvardovy univerzity, se v článku pro American Educator zabývá právě takovým nebezpečím. Jak konstatuje, školy ve Spojených státech, jež jsou hodnoceny podle žákovského skóre v závěrečných testech, se nacházejí pod velkým tlakem. Přizpůsobují mu proto obsah i metody výuky, hodnocení a i odměňování žáků.

Situaci autor ilustruje případem kalifornské střední školy, která žákům vydávala barevně odlišené průkazky podle úspěšnosti v posledním testování, přičemž žáci s nejlepšími výsledky mohli stát například kratší frontu na oběd. „Výsledky testování jsou poznamenány inflací a bývají mnohem lepší než reálné výsledky vzdělávání,“ píše Koretz. Podle něj je třeba věnovat pozornost i tak zvaným měkkým dovednostem, které standardizované testy neobsahují, ačkoliv právě ony jsou zásadní pro úspěšnost žáků v dalším životě...

Pravda, tyhle věci se těžko známkují.


Celý text naleznete v Lidových novinách

Poznámka redakce:
Daniel Koretz je také autorem knihy The Testing Charade: Pretending to Make Schools Better
Kategorie: Česká škola

Eva Řídká z Cermatu: Student, který má potenciál, zkoušku zvládne

19 Červen, 2018 - 07:55
„My máme tu zkušenost, že když je někdo opravdu velmi slabý u přijímacích zkoušek, nebude lepší ani v dalším studiu. Není to tak, že by přijímací zkoušky z matematiky nebo českého jazyka, případně maturitní zkouška srazily na kolena perspektivního studenta tak, že by nepřekročil ani minimální hranici úspěšnosti. Student, který má potenciál, zkoušku zvládne,“ říká metodička Cermatu Eva Řídká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.


Řídká pokračuje:

Připadá nám ale nesolidní, když střední školy otevírají maturitní obory i pro žáky, kteří po devíti letech studia na základní škole nejsou schopni prokázat ani minimální znalost, a naslibují žákům a jejich rodičům skvělou budoucnost. Přitom už přijímací zkoušky odhalí, kteří žáci budou mít v češtině nebo matematice nepřekonatelné problémy.

Je zbytečné, když se od počátku maturitního studia žák trápí a tráví ve škole čtyři roky, aby splakal nad výdělkem. Myslíme si, že by maturita neměla být považována za něco, čeho musí dosáhnout všichni. Naopak současný trend umožnit maturitu všem se neblaze odráží i na vysokých školách. Jsme třetí nejméně úspěšnou zemí v tom, jak se děti na vysokých školách udrží.

V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Bude příští rok maturita z matematiky lehčí?

Ne. Požadavky ve společné části maturit z matematiky lze označit jako základní středoškolské učivo. V posledních pěti letech je úroveň stále stejná. Žáci, kteří nedosáhli v testu z matematiky ani na 33 procent, jsou v matematice naprostými cizinci. Nevím, proč se v letošním roce začalo říkat, že nám v matematice propadá stále větší počet žáků. Prostě to není pravda.

Test, který se liší o plus minus několik desetin procentních bodů, je srovnatelný test. Dlouhodobě se neúspěšnost v matematice pohybuje kolem 22 až 23 procent, ovšem zkoušku skládají žáci jen výběrově. Máme ale zkušenost, že k matematice se uchyluje i řada žáků, kteří mají tak obrovský problém s cizím jazykem, že by je jejich vyučující k maturitě ani nepustili.

Vaši kritici říkají, že výsledná data, ze kterých lze odvodit přesnější výsledky, nesprávně zveřejňujete až v polovině léta. Je to prý pozdě, proč tak dlouho?

Myslím, že to není pozdě. S dokončením maturit je tolik práce, že než se všechno vyhodnotí, nemůžeme dávat přednost různým požadavkům zvenčí. Na školy posíláme závěrečné zprávy, které obsahují jak výsledky žáků, tak porovnání tříd, rovněž porovnání průměrných výsledků škol v daném oboru, v kraji i v celé ČR. Převážná většina škol je množstvím výsledků uspokojena až zahlcena a nemá potřebu zabývat se něčím dalším. Myslím, že kdo chce mít aktuální informace, získá jich dostatek.

Zkouška na osmiletá gymnázia byla u matematiky letos náročnější, což připustil i bývalý ředitel Cermatu Zíka. Proč se v přijímačkách objevují znalosti, které se páťáci ve škole neučí?

Dnes jsou ve školách dané rámcové vzdělávací programy a není přesně popsáno, v jakém ročníku nebo v jaké části roku se má učivo probrat. Navíc základní školy nemají zájem ztrácet své nejlepší studenty již po pátém nebo sedmém ročníku a žákům bývají nápomocny při přípravě na střední školu až v devátém ročníku.

Takže abychom méně přehlednou situaci uchopili co nejlépe, vydali jsme specifikaci požadavků, které jsou ke zkoušce potřeba. Musím podotknout, že na víceletá gymnázia by měly směřovat zejména talentované děti nebo abnormálně vyspělé děti, to znamená ty, které zvládnou obtížnější výuku než na základní škole. Testy pro víceletá gymnázia mají rozlišovací charakter, tedy velmi dobře rozliší talentované žáky od průměrných.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Josef Kolář: Otrávený kantor, který jede podle osnov, jež má dvacet let v šuplíku, s dětmi příliš nehne.

19 Červen, 2018 - 07:00
„Vztah k technickým předmětům a oborům není ve společnosti příliš příznivý. Svědčí o tom neoblíbenost matematiky, fyziky i dalších předmětů. A přestože současná společnost na těchto oborech stojí a její technologický rozvoj je na nich závislý, tak se tomu mladí lidé nechtějí příliš věnovat. Stačí jim pouze nové technologie používat. A tak se bohužel na technických školách potýkáme s problémem nízkého počtu uchazečů,“ říká proděkan Josef Kolář z Fakulty informačních technologií na ČVUT v rozhovoru pro magazín Perpetuum.


Josef Kolář (cvut.cz)V rozhovoru zazní také tyto otázky a odpovědi:

Je podle vás v ČR dostatečná podpora technického vzdělání? Rok 2015 byl vyhlášen rokem technického vzdělání, kdy MŠMT participovalo se svazem průmyslu a společně se snažily téma technického vzdělání dostat více do povědomí veřejnosti a zatraktivnit ho…

Nejsem si jistý, zda to mělo nějaký širší dopad. Už jen současná diskuse o státní maturitě z matematiky ukazuje, jak je to složité. Nejdřív se dlouho diskutuje o tom, zda má vůbec být. Poté se to zkušebně zavede, ale tak hloupě, že odrovná mnoho studentů a vytvoří o této zkoušce fámu. Přitom je potřeba mít maturitní zkoušku z matematiky jako základní předstupeň pro studium na vysoké škole. A je naprosto logické, aby byla součástí maturitní zkoušky, protože to je základ smysluplného a logického uvažování, a pokud nechce společnost jako celek logicky uvažovat, tak se odsuzuje k tomu, že bude celou dobu sprostě manipulována a obelhávána. Musí se ale připravit rozumně. Úroveň této zkoušky se nesmí nastavit tak, aby ji téměř polovina studentů neudělala.

Pozorujete veřejnou debatu ohledně Hejného matematiky a vyjádření jejích odpůrců?

Já myslím, že je zde možný určitý kompromis. Úplně všechno nechat jen na objevování dětí nejde, ale podle mě je tam ten hlavní prvek zájem a smysl. Aby bylo jasné, že se látku neučíme jen proto, abychom do paměti naskládali nějaké vzorečky, nýbrž že se jedná o věci, které potřebujeme v běžném životě. Vezměte si, kolik lidí v naší populaci si nedokáže spočítat, co představuje půjčka 20 000 korun na dovolenou. Nejsou schopni udělat výpočet, jak dlouho ji budou splácet, kolik zaplatí na úrocích a zda na to mají. To je přitom základní matematika, ke které by měly být vedeny děti na druhém stupni základní školy.

A jakými znalostmi a kompetencemi by podle vás měli být vybaveni žáci, kteří úspěšně ukončili střední školu, aby obstáli ve světě, který je čeká?

Měli by mít základní představu o tom, jak funguje svět kolem nich. Matematika představuje teoretický základ a další přírodovědné obory představují základ jiný. Jak jsme vznikli, z čeho se skládá prostředí, ve kterém žijeme… a to všechno jsou věci, které člověk vnímá tím, že žije a setkává se s nimi. V tomto smyslu je podle mě nutné, aby jim rozuměl a měl o nich základní představu. A jakým způsobem toho docílit, je druhá věc. Samozřejmě je to práce navíc. Kantoři nejsou zaplaceni ani společensky oceněni, tak si moc nechtějí přidělávat další práci. A přikázat jim to shora, to také nejde. Řešení spočívá v každém jednotlivém kantorovi, který se k tomu snaží postavit vstřícně. Otrávený kantor, který jede podle osnov, jež má dvacet let v šuplíku, s dětmi příliš nehne.

Celý rozhovor naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Žák ohrožoval děti nožem, ředitelka incident neřešila. I přes pochybení je zpět v čele školy

19 Červen, 2018 - 05:00
Problémový žák základní školy v Mostě fyzicky napadal spolužáky, podle závěrů školní inspekce se nezdráhal ve škole ani vyhrožovat nožem. Když na jeho útoky upozornil jeden z vystrašených rodičů, nic se nestalo. Ředitelka školy, která aktuálně čelí dvěma žalobám, byla nejen kvůli tomuto pochybení ze svého postu odvolána. Po několika měsících ovšem sedí ve vedení školy znovu. To se hrubě nelíbí některým rodičům, proto se obracejí na ministerstvo. Reportáž přináší server Lidovky.cz.
Zprávy České školní inspekce po návštěvách ve škole ani v nejmenším nenaznačovaly, že by odvolaná ředitelka měla ty nejlepší předpoklady pro funkci šéfky vzdělávací instituce.

„S ohledem na výsledky inspekční činnosti, které poukázaly na opakující se negativní jevy zásadního charakteru v oblasti řízení školy (pedagogické vedení školy, kontrolní činnost, zajištění bezpečnosti, vyhodnocování rizikových jevů a přijímání opatření, komunikace a podobně), využila Česká školní inspekce svého práva a podala zřizovateli školy návrh na vyhlášení konkurzu,“ uvedl tehdy pro server Lidovky.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Zřizovatel pak musel vyhlásit konkurz, jejž vyhrála původní ředitelka. K nelibosti rodičů, kteří kvůli chování Nachtigalové sepsali řadu stížnost a jeden z nich – právně vzdělaný – dokonce dvě žaloby, výsledek zpochybňují. Nachtigalovou ve vedení vidí neradi. Už i kvůli tomu, že se údajně mstí jejich dětem. S žádostí o pomoc se nyní nespokojení rodiče obrací na všechny strany – na radu města, krajský úřad i ministerstvo.

„Ptáme se Vás , zda je to myšleno s pro nás nepochopitelnou ‚recyklací‘ důvodně odvolané, a ve dvou soudních sporech žalované ředitelky, vážně, a zda to zastupitelé města takto hodlají nechat? Doufáme, že je to celé jen špatný vtip, že jen levá neví, co dělá pravá, a požadujeme vysvětlení a profesionální vyřešení této situace,“ napsali rozzlobení rodiče radě města. „Inspekční zprávy Školské inspekce obsahují tolik zásadních pochybení, že snad žádná jiná škola v Ústeckém kraji takového počtu nedosáhla,“ pokračují ve stížnosti, kterou má server Lidovky.cz k dispozici.

Vedení města, které je zřizovatelem, školy odmítá jakékoli pochybení při organizaci výběrového řízení. „Česká školní inspekce využila svého práva podat návrh na odvolání ředitelky a Jana Nachtigalová (ředitelka) využila svého práva se do konkursního řízení přihlásit. Konkursní komise, jejíž složení je dáno legislativou, doporučila Nachtigalovou k jmenování do funkce ředitelky. Rada města Mostu dne 7. 6. Janu Nachtigalovou jmenovala do funkce ředitelky. Funkční období ředitelů je šest let,“ napsala náměstkyně primátorky Markéta Stará.

Celý text naleznete zde
Reportáž, která na problém upozornila v minulém roce, naleznete zde
Kategorie: Česká škola

Stránky